od hank » sob 02 bře, 2013 7:31 pm
Vladimír_B - k přístavní mechanizaci: Jeřáby sice jo, ale vezmi si takové Ústí a labský přístav, před WWI - počítáno hmotností přeloženého zboží - největší přístav v celé monarchii, větší než třeba Terst : Zatímco pod Ferdinandovou výšinou (dnešní Větruše) překládalo zboží (bedny, pytle, kusové zboží) z vagónů ATE na šífy i obráceně vposledku až 5 parních jeřábů , překládku uhlí pod Mariánskou skálou se nikdy za dob ATE (ÚTD = Ústecko-teplická dráha) mechanizovat nepodařilo a zhruba milión tun uhlí ročně se přeložilo na čluny pomocí dřevěných koleček balancováním po volně položených fošnách nad vodou. (ATE tehdy - koncem 19. století - odvezla 4 - 5 miliónů tun uhlí ročně, tj. asi 2/3 těžby celé uhlí rakouské monarchie.) Takže nakladači si sice slušně vydělali (a většinou to rovnou prochlastali v přilehlých knajpách), ale jejich pády do Labe i s uhlím byly na denním pořádku a ztracené uhlí se jim samozřejmě strhávalo ze mzdy. Možná stojí za řeč i to, že tu "lopatovou" práci, tj. vlastní vykládku vagónů do těch koleček, většinou dělaly ženské. A taky to, že lodní náklady (nejen) uhlí se většinou prodávaly saským a pruským obchodníkům i s těmi dřevěnými šífy, které už se nevracely proti proudu, ale na místě určení se rozebraly a prodaly na stavební nebo palivové dříví. Proti proudu se vozily ložené čluny z Hamburku (třeba s rýží, v Ústí byla největší loupárna rýže v celé monarchii) ve vleku za řetězovými parníky - dneska už málokdo ví, že snad až do konce WWII byl na dně Labe položený řetěz a parníky po něm proti proudu "šplhaly". Do Německa se šífy vezly po proudu samy a občas jim pomáhal i vítr.
zdraví
hank
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.