od milan ferdián » sob 09 čer, 2012 8:24 pm
FREMO/H0/ 7. - 10.6. Bad Voslau
Tato reportáž by měly být jako samostatné téma,ale protože se této akce zúčastnili Ferda ,Norbert a já,tak jsem ji zařadil zde.
Bylo ráno a sluníčko vesele svítilo,aniž by jsme nic zlého netušíc,co pro nás si počasí připraví,jsme vyrazili do lázeňského městečka Bad Voslau.Posilněni a zásobeni proviantem ze slavné proslulé pekárny v Krmelíně jsme si to svištěli po dálnici 130km/h,vstříc kolejovým dobrodružstvím.Cesta vesele ubíhala a hle hned za Brnem jsme dostali první lekci od vrtkavého počasí.Slovo,že lilo je velmi slabý pojem.Po urputné bitvě s dešťovými kapky jsme konečně dosáhli hranice bývalé železné opony,kde po kratší pauze v Mikulově a nabraní dalších sil jsme pokračovali dál.Přivítání počasí na rakouské straně bylo stejné vlídné,jaké vládlo na našem kousky cesty k hranicím od Brna.Až když jsme v dáli zahlédli věže Prátského chrámu, koukali že přejíždíme nějakou říčku jménem Dunaj,jsme pochopili,že již jsme se ocitli v městu Vídně bývalého rakousko-uherského mocnářství,tak se na nás počasí vlídně pousmálo a paprsky nesmělého slunce,nám ukazovaly cestu do zaslíbeného lázeňského městečka.Tam jsme již trochu unaveni,ale slavnostně naladěni,dorazili.Otevřená vrata haly nám již hlásala ,"jste zde ".Nesměle jsme vkročili do haly,přivítání Honzou Graniou,předsedou Bohoušem Skálou a i ostaními členy české skupiny. Ferda s Norbertem,aniž by stačili vyplnit kolonky svých jmen na vizitkách,Thomas nám třem bez rozpaků předal sešiťáky ,s poznámkou alou na trať.
Jelikož já jsem dítě štěstěny a k tomu N-kař,tak jsem byl poctěn osobním vlakem MÁV a v družné komunikaci s maďarskými kolegy,jsme se návzajem poznávali.Komunikace byla velmi bohatá,vstřícná a velmi přátelská.Mezitím co já jsem poznával krásy a taje modulů maďarských kolegů,Norbert si vesele zavýskl,protože mu byl přidělen dlouhý nákladní vlak a ještě k tomu veden na elektrifikované trati.Není třeba popisovat,jak jeho nákladní vlak svištěl pod měděnou pavučinou po rakouské větvi do velké odbočné stanici kdesi v Německu,místy zatlačil slzu na vzpomínku,na jeho rodnou trať do Kyjovic,kde rachotily kola těžkých rychlíků.Ferda si opět vzpomněl na své mládí a z dolu Hrabyně,rozjel svůj těžkotonážní nákladní vlak ložen nákladem uhlím na dvaceti nákladních vozů Eas,tažený sergejem maďarských drah.A tak jsme jezdili,posunovali,vedli vážné i nevážné debaty s našimi českými kolegy,čas vesele,ale rychle a neúprosně plynul a nastal čas odjezdu.
Na závěr,bylo na co koukat a ač nám bylo nabídnuto pokračování naši účastí na provozu,museli jsme ze slušnosti odmítnout,rozloučit se.
A fakta ? Projetá nafta,dálniční známka,královský oběd,cesta jen ve třech lidech,pro každého jen po 550,-Kč.Ale to jsou jen pozemské náklady,které se nikdy nemůžou vyrovnat z vydařeného setkání s našimi kolegy v tomto malém lázeňském městečku Bad Voslau.Takže opět ahoj na dalším společném setkání.
Limit příloh vyčerpán