Diskuzní fórum železničních modelářů

včera večer jsem leptal destičku do plácačky. Celý průběh jsem se snažil nafotit, takže mi to docela dlouho trvalo než jsem jí udělal. Na pájení nezbyl čas. Postup jsem hodil na rajče http://mizl.rajce.idnes.cz/Zatravnovac/

Rudolf píše:............
Ještě dotaz: Kde se dají dnes koupit trubičková pera ?

... Staré zásoby udržuju v šuflíku ... případně navštiv nějakou strojnickou prumyslovku, určitě budou mít zakopnutou zapomenutou krabici pod skříní v kabinetu ...

Jinak, dá se použít i vytahovací pero Staedler nebo podobné ... , když vyšroubuješ zevnitř z hrotu to závažíčko s jehlou.

Trubičková pera všech průměrů vyráběl Koh-i-Noor Hardtmuth, n. p., závod Dačice. Zkus si zjistit, kdo ten podnik koupil (nebo vytuneloval) a co se tam dnes dělá, anebo zkus přímo Hardtmuth v Č. Budějovicích. Tam nějaké info nebo po novu PR musí existovat. Anebo projeď současnou nabídku Rötring, ty dělali trubičková pera i se zásobníky tuše. Viděl jsem sadu trubičkových per i ve Vetešnictví na Újezdě (z nějaké pozůstalosti). A co Ti brání vyhodit inzerát třeba na eBay, nebo Aukro? Uvidíš, že je seženeš, ale musíš pátrat. hlav.

dostal jsem se konečně zase k plácačce. Osázel jsem desku součástkami a zkompletoval jsem celou upravenou plácačku dohromady. Jiskry dělá pěkné. Pro zatím jsem zkoušel jen pokus s vlasy. Elektrodu jsem si dal do vlasů a zatravňovačem jsem se zkoušel přiblížit k elektrodě. Vypadá to, že to je pravděpodobně funkční, jelikož se mi vlasy řádně začali stavět do pozoru. Uvidíme jak se to bude chovat s trávou. Další fotky ze stavby jsem přidal na rajče http://mizl.rajce.idnes.cz/Zatravnovac

Mimochodem, velkej problém dlouhejch násobičů je snaha autora udělat je hezké a dávat je na plošňák. Povrchová vlna je potvora. Pokud ti mohu radit, tak se pokus pomocí nějakého broušení, vrtání nebo jakou technologií disponuješ zařídit, aby nebyl hladkej povrch mezi cestama.

fulda píše:Mimochodem, velkej problém dlouhejch násobičů je snaha autora udělat je hezké a dávat je na plošňák. Povrchová vlna je potvora. Pokud ti mohu radit, tak se pokus pomocí nějakého broušení, vrtání nebo jakou technologií disponuješ zařídit, aby nebyl hladkej povrch mezi cestama.

Myslíš z důvodů plazivých proudů po povrchu desky ??? nějak jsem nepochopil co si tím chtěl říct nebo před čím si mě chtěl varovat. Možná mám jen delší vedení

Nafotil jsem konečnou podobu zatravňovače a hodil to na rajče do alba http://mizl.rajce.idnes.cz/Zatravnovac. zatím jsem ho nezkoušel v akci s trávou. To zase až příště, až bude čas.

Ahoj,
kauzu zatrávňovač už riešim tiež dlhodobo
používam trochu sofistikovanejšie riešenie ako "plácačku" - mal som jednu doma ale vôbec som si nebol istý čo to produkuje. Používam VN meniče do notebookov (podsvietenie displeja). Tieto pri 12V dávajú na výstupe "spôsobné" napätie naprázdno cca 1800V, pri záťaži (násobič je záťaž) cca 1300-1500V. Výstup pripájam do násobiča 10-15 stupňov. používam kondenzátory na 3kV, diody sú "len na 1kV, dávam do série na začiatku 3ks, vyššie stupne"riskujem" na 2 v sérii. Na výstupe očakávam teda niečo okolo 15-20kV. A tu je otázka: ako odmerať /odhadnúť výstupné napätie? Len tak pre "vnútorné uspokojenie"... Korónový výboj - stály, svietici viem vyrobiť na vzdielnosť 2cm...

J.

Hrubý odhad je 1mm=1kV. Přeskočí-li tedy výboj při postupném přibližování při 2cm, je tam asi 20kV.
POZOR, jde o životu nebezpečné napětí !!!

To hej, je životu nebezpečné, no pokiaľ sa prúd obmedzí na bezpečnú hodnotu tj 20mA pri js. a 10 mA pri striedavom, nieje čo riešiť. Ja mám na výstupe z násobičov cca 20kV pripojený odpor 20M a teda maximálny prúd je 1mA. Flokovačka silnejšie šteklí, nič smrtiaceho...

Inak napätie môžeš zmerať tak, že na výstup pripojíš 2 rôzne veľké odpory. Napríklad 1k a 1M v sérii. Zmeriaš úbytok napätia na tom menšom z nich, čo pri takto daných odporoch činí tisícinu celkového napätia.

S tými prúdmi je to trochu inak....Ak menič má príkon 12V x 200ma, to je cca 2W. Pri 20kV teda nemôže byť stály prúd viac ako 0,1mA - teda úplne bezpečné...Na druhej strane sú tam kondenzátory, ktoré krátkodobo vedia dodať silný prúdový impulz (neviem koľko ale na dotyk riadna pecka . A tu je aj problém s meraním merací prúd meraciaho prístroja je väčší alebo rovný prúdu násobiča, čím stiahne jeho napätie...ani delič nepomôže, merák "nič" neukáže...to by chcelo elektrostatický voltmeter...keby niekto vedel ako na to...
J.

Pánové, samotná hodnota napětí není vůbec důležitá. Je to jen "jakási" hodnota vyjádřená číslem.
Vyzkoušeli jsme několik zatravňovačů a zdrojů primárního napětí. Výsledek pokusů prokázal, že samotná hodnota výstupního napětí je téměř nepodstatná. Podstatné je zda to dokáže stavět polákovy trávy 2 i 6 mm a nehoří vám konce. Sečka, kterou teď používáme seje pohodlně již při napájení 9V (pro dlouhé trávy napájíme 12V a můžem do toho cpát až 18V), ale další zvyšování vstupního napětí má za následek jen víc ozónu a delší blesky.
Nicméně odpor na výstupu je rozumný né jen z důvodu bezpečnostních, ale i pro pohodu při práci. Měli jsme v ruce sečky, které mohly klidně fungovat jako resuscitační zařízení, ale trávu nesely o nic lépe než jiné.

Ferda píše:Pánové, samotná hodnota napětí není vůbec důležitá. Je to jen "jakási" hodnota vyjádřená číslem.
Výsledek pokusů prokázal, že samotná hodnota výstupního napětí je téměř nepodstatná.

Tak to si dovolím vehementne nesúhlasiť....elektrostatické napätie je to najpodstatnejšie na celom princípe....
inak by sa tráva "stavala" už pri 300V a nemuseli nič riešiť, stačí usmerniť sieťové napätie...

Napätie zatrávňovača by som prirovnal k magnetu....slabý magnet ledva zdvihne špendlík, silný aj kilové závažie...
"profíci" na flokovanie používajú zariadenie 70kV a viac. A flokuje sa vo zvislej polohe, alebo dokonca "hore nohami". Teda sa zalepí len "stojací" chlp, žiadne ľahnuté steblá a oklepávanie.... Pri silnom poli sú chlpy doslova "vystrelované" po dráhe siločiar a pevne uviaznu v lepidle. Pri slabom poli tam padnú a ľahnú...

btw. napätie... pri vyzliekaní "silonového" svetra je statická elektrina aj 100 000V, mechanický Van Der Graaf generuje 100-200kV - ale to už všetkým na okolo staja vlasy

Pozdravujem kolegovia a súčasne sa na vás obraciam so žiadosťou o radu. Podľa príspevkov vyššie som si práve vyrobil flokovačku, ale nie všetko mi je jasné a nerád by som niečo pokazil ...
1) po rozobratí plácačky som objavil tri drótiky, jeden červený bol napojený na strednú mriežku a dva biele, ktoré boli napojené na okrajové mriežky plácačky. Červený som zamenil za zelený a propojil s krokodýlom. Jeden biely som zaizoloval bez úžitku a druhý biely napájal na sitko. Otázka je: čo s tým druhým voľným bielym ???
2) neviem či počas flokovani je potrebné stále držať červené tlačítko, alebo ho stláčať iba občas ???
3) pri flokovaní sa z vnútra rukoväte ozvalo občasné prasknutie a až neskôr som zistil, že sa odlúpil kúsok hnedočerveného obalu s hnedočervenej súčiastky (na obrázku to vidno) Neviem čo to je a čo s tým ???
4) po asi 5 minútach po ukončení flokovania a vybratí baterií som s flokovačkou ešte manipuloval a dostal ranu ako hrom !!! Ako dlho trvá vybitie, alebo ako ju vybiť ??? takmer som si cvrkol
Ak mi niekto z vás poradí, vopred posielam veľké poďakovanie

Zkusím ti odpovědět dle tvých bodů:
1 - jestli vidím dobře, tak jsou oba bílé dráty vyvedeny z jedné plošky plošného spoje. Na obrázku to není stoprocentně poznat. Pokud tomu tak je, je druhý bílý nepotřebný a můžeš ho odpájet.
2 - tento bod nechám na zodpovězení někomu jinému.
3 - Z obrázku to není dost vidět, ale domnívám se, že se jedná o vysokonapěťový kondenzátor. Tomu nasvědčuje i to, že ti na něm vznikají výboje. pokud máš ty plácačky 2, a pokud jsou stejné, tak můžeš z druhé použít náhradní díl.
4 - Z tvého popisu vyplývá, že po vypnutí napájení zůstane kondenzátor nabitý. Je potřeba kondenzátor vybít, sežeň si odpor s hodnotou větší, než 1MOhm, jeden konec odporu chytíš do krokodýlka, druhým se dotkneš sítka. Kondenzátor se vybije přes odpor.