Diskuzní fórum železničních modelářů

Behem sbirani podkladu pro modelovani se urcite u kazdeho vynoruji ruzne drobnejsi dotazy tykajicici se casto jen nejakych detailu a cloveku se kvuli kazde takove "prkotine" nechce zakladat nove vlakno, tak me napadlo, ze takove dotazy, na ktere lze odpovedet jednou vetou (nebo dokonce jen jednim slovem ano/ne...) by se mohly psat do jednoho vlakna - a to treba sem a kdo vi odpoved na nektery z nich (a je ochoten se o ni podelit), tak ji sem muze napsat...

Ja sam hned nekolik dotazu pridam:
1) Od kdy se u CD zacaly cedule s nazvy stanic a zastavek "prebarvovat" z klasickych cerno-bilych (cerny text v bilem poli a prip. cernym oramovanim) na bilo-modre (bily text v modrem poli) ?

2) Vsiml jsem si, ze se vyskytuji dva druhy cernobilych namezniku - oba typy maji celkem 3 bile pruhy a 2 cerne, ale jeden typ ma ty cerne vicemene stejne siroke jako ty bile (nemeril sem, ale od oka to tak vypada) a druhy typ ma ty cerne napadne uzsi (siroky je halvne ten prostredni bily pruh) - je v jejich vyznamu nejaky rozdil, nebo je to jen jak nateraci vysel stetec ?

3) Je nutne, aby ve stanici, kde jsou nejake dalkove ovladane vyhybky (tj. ty se zlutymi zavazimi vymenovych navestidel ) bylo aspon jedno stavedlo, nebo staci, ze je tam jen dopravni kancelar ?

To je zatim vse...

EDIT: Nejak sem zapomnel na sekci "Podklady ke stavbe" , kam by toto tema melo asi spravne patrit, tak dodatecne prosim moderatory o jeho presun - diky

ad 3) výhybky můžou být dálkově ovládané i z dopravní kanceláře, takže taková stanice potom nemá stavědlo.

Yarda píše:ad 3) výhybky můžou být dálkově ovládané i z dopravní kanceláře, takže taková stanice potom nemá stavědlo.

Nema stavedlo jako budovu, ale stavedlo jako zarizeni ma

JBr píše:

Yarda píše:ad 3) výhybky můžou být dálkově ovládané i z dopravní kanceláře, takže taková stanice potom nemá stavědlo.

Nema stavedlo jako budovu, ale stavedlo jako zarizeni ma

Z kontextu dotazu mám zato, že HonzaK se ptá právě na stavědlo jako budovu...

1) http://bankovi.cz/ - Tisky a potisky - Nazvy stanic a obci.

Z toho usuzuji ze Cerno-bile byly min. od roku 1975 a na Modro-bile se zacalo prechazet od roku 1994, +/-.

a co bylo před rokem 1975 ?

Ad 2) - myslim, ze to bude jen mistni lidova tvorivost, v predpise D1 je nameznik definovany jen jako "bily vodorovny tramec s cernymi pruhy pred bilym ukoncenim." Mimo jine muze byt ta prostredni cast namezniku cervena (kombinace bila cerna cervena cerna bila) a potom krom hranice koleje znaci i konec vlakove cesty.

Yarda píše:

JBr píše:

Yarda píše:ad 3) výhybky můžou být dálkově ovládané i z dopravní kanceláře, takže taková stanice potom nemá stavědlo.

Nema stavedlo jako budovu, ale stavedlo jako zarizeni ma

Z kontextu dotazu mám zato, že HonzaK se ptá právě na stavědlo jako budovu...

Diky za odpovedi - myslel jsem samozrejme stavedlo jako samostatnou budovu oznacenu ceduli St.

Jeste se zeptam k tomu stavedlu - da se nejak, alespon priblizne, rici, od zhruba jak velkeho nadrazi (poctu koleji, poctu vyhybek) se zrizovalo samostatne stavedlo, do jake velikosti se to ridilo z dopravni kancelare? Diky.

Záleželo především na vzdálenosti ovládaných výhybek, výkolejek apod. (tehdy drátovody) od místa ovládání (DK, stavědlo). (Už si nepamatuju kolik to bylo metrů). Ale i na propustnosto trati (síle provozu). Takže to nebylo podle počtu výhybek. A co se týká elektrickáho ovládání, tak to se dávalo místo zrušené "mechaniky". Nebo se kolikrát stavědla přestala využívat a ovládání se dělalo z DK.

DK = dopravní kancelář

kubulak píše:1) http://bankovi.cz/ - Tisky a potisky - Nazvy stanic a obci.

Z toho usuzuji ze Cerno-bile byly min. od roku 1975 a na Modro-bile se zacalo prechazet od roku 1994, +/-.

Modro/bílé tabule řeší norma

TNŽ 736390 - NÁPISY NÁZVŮ ŽELEZNIČNÍCH STANIC A ZASTÁVEK,

která byla schválena dne 22. 4. 1994.

Účelem této normy je postupné zavedení jednotného způsobu úpravy a umisťování nápisů názvů železničních stanic a zastávek provozovaných ČD, včetně podnikového symbolu, zajištění viditelnosti a čitelnosti
těchto označení a nápisů.

Pokud bys chtěl vědět víc tak pošli SZ.

kubulak píše:Jeste se zeptam k tomu stavedlu - da se nejak, alespon priblizne, rici, od zhruba jak velkeho nadrazi (poctu koleji, poctu vyhybek) se zrizovalo samostatne stavedlo, do jake velikosti se to ridilo z dopravni kancelare? Diky.

Za první jsem nepochopil o jaké zabezpečovací zařízení jde. Zní to jako drobnost, ale od toho se odvíjí mnoho adpovědí.
Budu předpokládat, že se jedná hlavně o elektromechanické zabezpečovací zeřízeni. Pokud jsou výhybky přestavovány drátovody tak maximální vzdálenost je
1) 250 m u výhybek s dvoupolohovým přestavníkem s pružinou (tato výhybka se přestavuje ze stavědla pro jízdu vlaku i pro posun - přestavuje se dvoupolohovou pákou)
2) 530 m u výhybek s třípolohovým přestavníkem s pružinou (tento přestavník dovoluje předat výhybku k ruční obsluze. Pro jízdu vlaku se přestavuje ze stavědla a pro posun musí !! být předána k ruční obsluze.
To bysme měli jedno omezení, ALE elektromechanické zabezpečovací zařízení může ovládat výhybky pomocí elektromotorických přestavníků. K otázce jaké byly důvody ke zřízení ústřední elektromechanika nebo stavědel tu už bylo řečeno hustota provozu, hustota posunu a taky rozhledové podmínky - uvědomte si, že neupravená elektromechanika nezjišťuje obsazenost staničních kolejí má pouze izolované kolejnice pro součinnost vlaku se zabezpečovacím zařízením - jsou ale různé upravy (lidová tvořivot nezná mezí třeba Ústí nad Orlicí - tam jsou kolejové obvody)

Samozřejmě existují i jiné zabezpečovací zařízení například elektrodynamické zabezpečovací zařízení, reléové zabezpečovací zařízení (s číslicovou nebo cestovou volbou nebo dokonce s individuálně přestavovanými výměnami), typové elektrické stavědlo zkráceně TEST (s kolejovými obvody nebo bez nich) a posledních jedenáct let i Elektronické stavědlo AŽD (ESA)

Jenom trochu vsuvka nevím jakou dobu kdo modeluje, ale za ČSD eksistovaly elektromagnetická spřahadla. Nevím v jakém roce byly demontovány jejich funkce je:
Návěstidla trojznaká a čtyřznaká mají žluté rameno, které je závislé na návěsti následujícího
návěstidla. Tato závislost je provedena elektromagnetickým spřahadlem, které funguje na principu
elektromagnetu. Je-li následující hlavní návěstidlo ve vlakové cestě postaveno do polohy volno, je
přiveden proud do elektromagnetického spřahadla a při zvedání vodorovného ramena, je žluté
rameno drženo silou elektromagnetu ve stejné poloze jako hlavní červené rameno. Při stavění
návěstidla se tedy pohybují obě ramena. V případě, že následující návěstidlo bude zakazovat jízdu
vlaku, do elektromagnetického spřahadla nebude přiveden proud a žlutobílé rameno zůstane ve
vodorovné poloze. Dojde-li po postavení vjezdového návěstidla do polohy dovolující jízdu k
přestavení odjezdového návěstidla z polohy Volno do polohy Stůj, odpojí se přívod proudu do
elektromagnetického spřahadla a žlutobílé rameno klesne do vodorovné polohy.

Doufám, že si z toho každý něco vyberete. Můj názor je, že každý kdo staví stanici by si měl uvědomit jaké zabezpečovací zařízení chce napodobit a podle toho udělat stavědla či nikoliv, drátovody a jiné prvky

Teda Pavle, klobouk dolů. Lidí, kteří dokážou takhle krásně popsat elektromechaniku. Z toho můžu soudit, že máš (nebo měl si) blízko k zabezpečovačině.

Pavel Dryml píše: Pokud jsou výhybky přestavovány drátovody tak maximální vzdálenost je
1) 250 m u výhybek s dvoupolohovým přestavníkem s pružinou (tato výhybka se přestavuje ze stavědla pro jízdu vlaku i pro posun - přestavuje se dvoupolohovou pákou)
2) 530 m u výhybek s třípolohovým přestavníkem s pružinou (tento přestavník dovoluje předat výhybku k ruční obsluze. Pro jízdu vlaku se přestavuje ze stavědla a pro posun musí !! být předána k ruční obsluze.
To bysme měli jedno omezení, ALE elektromechanické zabezpečovací zařízení může ovládat výhybky pomocí elektromotorických přestavníků. K otázce jaké byly důvody ke zřízení ústřední elektromechanika nebo stavědel tu už bylo řečeno hustota provozu, hustota posunu a taky rozhledové podmínky - uvědomte si, že neupravená elektromechanika nezjišťuje obsazenost staničních kolejí má pouze izolované kolejnice pro součinnost vlaku se zabezpečovacím zařízením - jsou ale různé upravy (lidová tvořivot nezná mezí třeba Ústí nad Orlicí - tam jsou kolejové obvody)

No tak teda já jsem to četl jinak.U přestavníků max 650m,u závorníků 540m,u návěstidel 1200m(bez kompenzátorů).Platí omezení pro dvoupolohový přestavník 250m,ale nikde jsem nenašel podmínku u 3 p. přestavníku o předání k ruční obsluze při posunu(samozřejmně předání je možné).Co nevím přesně je jak daleko od stavědla umisťují závorníky v případě 3.p přestavníků.Máme ve stanici pouze jeden 3.p přest a na něm závorník je(pro 40km/h a navíc je to odvrat),něco jsem slyšel,že je to nad 500m ale...No ale to jsou jen detaily
Jinak už jsem viděl různý paskvily,ale Esa napojená na elektromechaniku,jako je Pha.hl a Pha.Vyšehrad snad překonává všechno

Tak mam dlasi drobny dotaz:
Je nejaky rozdil v tabulkach s cisly lokomotiv, pokud se tyto lisi barvou pisma a podkladu - specialne me zaujaly tabulky, kde jsou barvy jakby "obracene" - tj. cervene napsane cislo na bile tabulce (typicky je cislo bile, prip. v barve kovu, na cervenem podkladu)...Diky