Tomáš píše:Tak jsem odzkoušel výrobu keříků z přírodního materiálu.Nasbíral jsem si různé mechy v lese.Teď na jaře mají pěkně zelenou barvu,tak jsem chtěl vidět jak to dopadne.Koupil jsem glycerin.prodává se to v lahvičce 300ml za 90kč k tomu aceton.Namíchal jsem roztok zahřál a nechal mechy nasát.Myslím,že to dopadlo celkem dobře no posuďte sami.Ještě bych to chtěl šplíchnout bezbarvým lakem.
Jak píší kolegové, není to nejlepší postup. Popíšu svůj, vyzkoušený před třiceti lety.
1) lepší než mechy jsou různé druhy lišejníků - najdou se i s velmi jemnou strukturou a tedy dost realistické a rozhodně odolnější.
2) rozhodně nechat úplně uschnout. Jednak se tak zaručí tvarová stálost a pak je třeba zlikvidovat všelijakou havět, která v lišejnících zůstane i po řádném vyklepání. Ochránci prominou, ale sušil jsem v troubě...
3) další postup odpovídá tehdejší době a možnostem. Fixírkou s balonkem (pro lak na vlasy) jsem mechy nastříkal obyčejnými temperovými barvami, po krátkém zaschnutí jen tak letmo několika odstíny přes sebe. Po proschnutí pak další postřik řádně protřepanou směsí vody a glycerinu pro snížení lámavosti. Posledním postřikem byl lak na vlasy pro fixaci a sametový pololesk. Dnes by to byl asi Sportacryl a akrylové barvy. Tempery měly tu výhodu, že přehnat barevnost bylo prakticky nemožné.
Křoviny a keříky vydržely v pohodě třicet let, přežily bez újmy údržby vysavačem a nebýt celkové rekonstrukce kolejí, mohly tam být dodnes.