Mně pro miniprojekty jako základ vyhovuje smrková spárovka tl. 18 mm, kterou u nás prodávají nařezanou v šířkách od 200 do 600 mm a délkách od 600 do 2500 mm; když některá délka nevyhovuje, na přání mi ji přímo ve skladě přiříznou. Je to běžně dostupný a kvalitní materiál pro výrobu nábytku a i když mě někteří z vás varovali před jejím prohýbáním, zatím v mých podmínkách drží. Pro jistotu ji zespoda vždy vyztužím několika laťkami obdélníkového průřezu, který je zrovna po ruce, lepenými napříč kolmo ke směru vláken dřeva přes celou šířku přířezu. Sololit používám podle nejlepších tradic mých modelářských učitelů 60. a 70. let
na pláň spodku, a to na širé trati i ve stanicích. Souhlasím s tím, že dřevěné "stoličky" nařezané z latěk, na nichž pláň spodku sedí, je nutno střídavě orientovat napříč i podél, aby se sololit neprohýbal. Pod kolejivo pokládám jako základ štěrkového lože jednu nebo dvě vrstvy knihařské lepenky - podle plánované výšky lože a podle tloušťky lepenky, kterou mám zrovna po ruce, používám různé odřezky a odpady z knihařské dílny a pořád mám taky ještě doma zbytky vzorků z dob, kdy jsem tyto materiály prodával. Teprve na to pokládám kolejivo a pak štěrkuju. Hlásím, že k mému vlastnímu údivu mi v tom vydržely koleje bez hnutí i několik měsíců a v jednom případě dokonce dva roky nasucho bez lepení, jenom (v TT) přišroubované pomocí tilligovských příchytek a vrutů 1,4x8 nebo (v eNku) přibité přes pražce hřebíčky.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.