Napojení depa

Zkušenosti, tipy, informace, návody a další.

Moderátoři: Michal Dalecký, Jarda H.

Napojení depa

Příspěvekod TTmili » ned 22 led, 2017 9:16 am

Dám ten dotaz sem, ono se to asi nejvíc hodí neb se jedná jen o část kolejiště a stejně jen ve vztahu vůči realitě. Hledal jsem po všech čertech, ale odpověď jsem úplně nenašel. Mám v plánu překopat celou půlku viditelné části kolejiště aby víc odpovídala realitě našich podmínek. Proto bych se rád zeptal jak moc ojedinělé bylo řešení napojení menšího depa na manipulační a skládkovou kolej před staniční budovou, tudíž řešení kdy je budova stanice a skladiště na stejné straně dopravní koleje jako zázemí depa. V knihách od Milana jsem pár takových staniček našel, ale většinou jen koncové o jedné dopravní koleji, jedné manipulační a jedné objízdné.
Svojí stanici chci přestavovat do podoby manipulační koleje u staniční budovy se skladištěm z jedné strany napojené do dopravní koleje odvratem (právě ono napojení do depa), na druhé straně kryté výkolejkou. Vedle manipulační koleje by byla přímá dopravní kolej s nástupištěm skoro po celé délce a pak dvě další dopravní koleje (ta nejdál od staniční budovy bez nástupiště).
Představa menšího depa pro mě spočívá v budově výtopny Rokytnice od KB-modelu, před ní prohlížecí jáma a vodní jeřáb. Ze strany vodárny bych rád vedl o něco kratší zasypanou a zakrytou kolej na které by měla traťovka odstavenou MUVku. V prostoru sevřeném oběma kolejemi (v úrovni prohlížecí jámy před výtopnou) bych viděl částečně ohrazený sklad uhlí na částečně zpevněné ploše do kterého by uhlí šlo sypat právě z druhé koleje z uhláku na který by bylo místo před odstavenými MUVkami. A k tomu bych měl také dotaz, jak vyobrazit zbrojení lokomotiv v takovémhle menším depu? Rád bych na místě zauhlovací výtah, ale to je asi celkem nereálné. Pak tedy zbývá buď lávka na kraji hrazení skladu uhlí a zbrojení koši. V tom případě bych asi přes obě koleje natáhl nějaký jeřáb jak pro tahání košů s uhlím, ale i pro vybírání popela z jámy před výtopnou. Druhou možností je zbrojení výhradně nějakým silničním nakladačem (např. T-174).
Jak moc je moje představa reálná, a která z možností co se týče zbrojení lokomotiv je asi nejreálnější a nejpoužitelnější? Budu rád za jakékoliv nápady a podněty.
TT
DIGITÁL
Epocha: IV
Snažíme se dokonale napodobit skutečnou nedokonalost, má to význam?
Uživatelský avatar
TTmili
 
Příspěvky: 1507
Registrován: čtv 17 črc, 2008 9:48 am
Bydliště: Jihlava

Re: Napojení depa

Příspěvekod sidlo » ned 22 led, 2017 9:42 am

Uživatelský avatar
sidlo
 
Příspěvky: 1273
Registrován: ned 27 dub, 2014 7:32 am

Re: Napojení depa

Příspěvekod Myšpulín » ned 22 led, 2017 12:03 pm

Z těch větších Jaroměř, Trutnov.
H0, III až IV, ČSD, nemodelář
Myšpulín
 
Příspěvky: 1078
Registrován: stř 24 led, 2007 7:43 pm
Bydliště: Hostinné

Re: Napojení depa

Příspěvekod Vladimír_B » ned 22 led, 2017 5:34 pm

Kroměříž, výtah bych tam dal, stačí takový ten šikmý - "Abert".
>H0< Nejde? To slovo neznám. :-)
Uživatelský avatar
Vladimír_B
 
Příspěvky: 819
Registrován: ned 02 bře, 2008 6:57 pm
Bydliště: Plzeň

Re: Napojení depa

Příspěvekod hank » ned 22 led, 2017 6:35 pm

TTmili: Nenapsals epochu ani řadu a počet ustájených parních lokomotiv, případně cizích strojů pravidelně zbrojících při obratech/nocování. (Což hlavně ovlivňuje potřebnou velikost povinné týdenní zásoby uhlí.) V menších strojových/vozebních stanicích se v době od konce III. epochy do konce parního provozu používaly ke zbrojení jednokomorové výtahy Vosáhlo (Dobříš, Kutná Hora město, Zruč nad Sázavou, Kladno, Benešov, Čerčany, Protivín, Telč, Skalice nad Svitavou, Hodonín, Znojmo, Otrokovice, Nezamyslice, Čáslav), šikmé výtahy Abert (Jilemnice, Vilémov u Kadaně, Chlumec n. Cidlinou), s postupným úbytkem počtu a výkonů provozních strojů časem stačily i pásové dopravníky. Pokud jde o vykládku vozů s uhlím do figur, někde si mohli dovolit dokonce luxus v podobě jeřábu Kirow (třeba ve Skalici - ale pak se jeřáb používal i ke zbrojení), jinde se až do konce vykládalo ručně nebo primitivními ručně vedenými šnekovými vykladači napojenými na pásové dopravníky.

Pro web papírových modelářů jsem v roce 2009 (sakra, jak je to možný, že už to je tolik let? :roll: ) spáchal tuhle nalejvárnu, kterou mi posléze zveřejnil i web zdejšího pana domácího tady:
http://vytopna.hekttor.biz/view.php?naz ... 2009070001
http://vytopna.hekttor.biz/view.php?naz ... 2009070002

Jo a ještě: Pro manipulaci s popelem ve služebnách této velikosti nebývala vůbec žádná mechanizace.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 1988
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Napojení depa

Příspěvekod TTmili » ned 22 led, 2017 6:58 pm

Takže první otázka je vpodstatě vyřešená, zas taková kravina to není mít zázemí depa na stejné straně dopravní koleje jako stanici a skladiště. Nejvíc mě asi přesvědčil právě Kácov.

hank: Pravda, tohle jsou také zásadní informace. Primárně tvořím přelom 70-tých a 80-tých let, naprostý ústup parní trakce, výtopnička má sloužit především pro ustájení jedné 433.0 turnusované na jednom páru smíšeného osobního vlaku na lokálce a jednom páru manipuláků tamtéž. Vzhledem k pozdní době parní tu žádné jiné stroje pravidelně nezbrojí, zcela vyjímečně může dobírat vodu 434.1 od manipuláku podle potřeby na hlavní trati.
Jeřáb Kirow mě též napadl, ale není na něj místo (nebo spíše kolej, musel bych pak větvit jednu z výše zmíněných kolejí), zauhlovací výtah Vosáhlo je velmi lákavé zařízení, nicméně trošku předimenzovaný řekl bych. Naopak šikmý výtah Albert se mi začíná zamlouvat ze všeho nejvíce, neboť narozdíl od zbrojení silničním nakladačem nebo pásovým dopravníkem jej lze bez problému využít i pro jakousi okrajovou epochu, ve které mám zálibu, tj. porevoluční doba (48-50) kdy byl ještě velký výskyt kořistních vozidel a provoz mohl být celkem pestrý.
Ostatně tohle období mě limituje v mnohém, ale nakonec jsem si řekl že stanice s mechanickými návěstidly není vůbec špatná a ostatní věci se v tom měřítku jak budou vyobrazeny moc neliší. V tomhle to prostě asi vyhrává právě ten šikmý výtah, a já si budu muset udělat výlet do Jilemnice a trochu se porozhlédnout jak to tam vypadá, kudy, jak a kolik vozíků se mohlo používat a hlavně jak si to všechno přetransformovat na kolejiště aby mi to vyhovovalo a nepůsobilo to jak pěst na oko.
TT
DIGITÁL
Epocha: IV
Snažíme se dokonale napodobit skutečnou nedokonalost, má to význam?
Uživatelský avatar
TTmili
 
Příspěvky: 1507
Registrován: čtv 17 črc, 2008 9:48 am
Bydliště: Jihlava

Re: Napojení depa

Příspěvekod hank » ned 22 led, 2017 8:17 pm

TTmili: Vosáhlo mi nepřipadá pro tento účel předimenzovaný, v Telči sloužily trvale dvě turnusové lokomotivy 423.0/433.0 a po nich dokonce 2x556.0 (střídací záloha dojížděla z Jihlavy), v Nezamyslicích jediná 423.0/433.0, v Čáslavi 2x422.0 (ale ty končily už v polovině 60. let), v Ledči zbrojily při výstavbě Želivky 3x524.1 a občas i 534.03 a Vosáhlo tam přišel až kvůli nim. Jinak je ale pravda, že v ostatních jmenovaných služebnách byly většinou turnusy pro 4 - 8 lokomotiv.

Ještě bych řekl - podívej se na současná kolejová schémata uvedených stanic, většina topírenských kolejí se dochovala dodnes a ve většině případů stačila jedna nebo max. 2 koleje.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 1988
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Napojení depa

Příspěvekod Vladimír_B » pon 23 led, 2017 8:13 am

A práci pana Třmínka znáš? http://obchod.trminek.cz/cs/ má výtahy, zauhlovací koleje a vozíčky...
>H0< Nejde? To slovo neznám. :-)
Uživatelský avatar
Vladimír_B
 
Příspěvky: 819
Registrován: ned 02 bře, 2008 6:57 pm
Bydliště: Plzeň

Re: Napojení depa

Příspěvekod TTmili » pon 23 led, 2017 7:30 pm

Nové stránky pana Třmínka neznám, nicméně jeho práci znám dobře, něco málo už mi prošlo i rukama, popelová jáma před výtopnou bude od něj. Vozíčky a kolejnice k zauhlování bych samozřejmě použil také jeho, teď je jen otázka co ten výtah. Zkusím až budu mít víc času nějak vyměřit jak by to vycházelo s výtahem Vosáhlo, který má pan Třmínek v nabídce, a pokud by to vycházelo rozumně, tak proč ne, rozhodně by mi to usnadnilo práci. Nicméně se ani nebráním šikmému výtahu Albert.
Ještě mě tak napadá, tyhle menší výtopničky pozoruju už delší dobu, ale téměř vždy je tam výtah a podobě z vnější strany, nikoliv z vnitřní, jakoby mezi kolejemi. Přitom tahle varianta je taková sice nahňácaná, ale zároveň taková roztomilá a řekl bych že i celkem dobře vypadající. Ale zase abych nestvořil nesmysl jako dříve (kdy te dřívější nesmysl zkončil letoškem a trháním kolejí a bouráním depa).
TT
DIGITÁL
Epocha: IV
Snažíme se dokonale napodobit skutečnou nedokonalost, má to význam?
Uživatelský avatar
TTmili
 
Příspěvky: 1507
Registrován: čtv 17 črc, 2008 9:48 am
Bydliště: Jihlava


Zpět na Materiály ke stavbě modelů, kolejišť a diorámat

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník