Osvětlení budov

[jima]

na analogu se toho da delat...

jednou z moznosti je pouziti nejakeho monostabilu, jako treba zapojeni s 555 (casovac), frekvence a pomer sviti/nesviti se ladi pomoci odporu a kondenzatoru. Schema se najde v kazde dokumentaci o techto casovacich, delaji se i 4 nasobne (ctyri v jednom pouzdre).
Nevyhodou je, ze frekvence bude trvala a stejna.

dalsi moznosti je napriklad procesor, ktery bude ridit rekneme 10, 20 vystupu, a bude je ridit pseudonahodne (jinak receno, nebude poznat ze to neni nahodne). V pripade zajmu o vetsi pocet kusu (napr. vice zajemcu) jsem schopen takove desky dodat.

Ty už máš něco s procesorem hotové?taky jsem o tomhle přemejšlel a řízení procesorem je stokrat lepší ,ale nemám moc času a k tomu ta lenost
Nešlo by to třeba někde publikovat na webu??

[vvitty]

Nemam, ale tak tohle je aplikace na jeden dlouhy vecer... tedy, co se tyka SW. K tomu nejaky cas na desku, zakladni otestovani...
Jen nejak neni motivace a jsou jine priority, krome predelavani bydleni zejmena ty, co cloveka take zivi...
Proto jsem psal, ze je podminkou aby byli nejaci zajemci, klidne o stavebnici

[Jirka1]

Kdysi (10 - 15 let zpět) jsem kupoval desku na takovéto zapojení. Má to sedm výstupů po 0,5 A...

Žel už nevím, kde jsem to pořídil, pouze jsem dokoupil součástky a zkompletoval...

Zde je výcuc z textu k tomu:
"Obvod se skládá ze tří částí:

1) generátoru impulsů obdélníkového průběhu, je tvořen klasickým časovačem NE555 (IC1), kmitočet lze nastavit potenciometrem v rozsahu od 0,05 Hz do 1 Hz.

2) posuvného registru s řídicí logikou (generátor pseudonáhodného signálu). Výstup generátoru je přiveden na hodinový vstup osmnáctibitového posuvného registru IC2, tvořeného obvodem MOS4006. Ten obsahuje dva čtyřbitové a dva pětibitové posuvné registry. Jejich výstupy jsou přes čtveřici hradel XOR (IC4) typu MOS4070 přivedeny zpět na vstupy posuvných registrů. Všechny posuvné registry jsou zapojeny v sérii. Na výstupech dostáváme různé "nahodilé" kombinace signálů, které se opakují po 262 143 taktech. Při nejvyšším kmitočtu generátoru 1 Hz se tedy stejná sekvence opakuje nejdříve za více než tři dny.

3) výkonového spínače. Šest výstupů registrů IC2 a výstup hradla IC4A jsou přivedeny na vstupy obvodu IC3 typu ULN2003. Jedná se o sedmici výkonových spínačů. Každý výstup můžeme zatížit proudem až 500 mA."

Mám to doma připraveno, funguje to.

[Jojo]

Skus pozriet.
http://www.steelectronic.cz/inpage/028-ac-dc-ed1-house/

[jima]

Skus pozriet.
http://www.steelectronic.cz/inpage/028-ac-dc-ed1-house/

Jo na to už jsem koukal a přemýšlel jsem o tom ,ale 228 kč to je docela dost nato že to jen osvětluje baráčky, to co zkoušim dělat doma přijde tak na 50kč a pokud to bude fungovat dobře jako že by mělo,tak to bude pohoda.

[harmi]

Tu netreba mat velmi prefikane zapojenie vytvarajuce velmi nahodnu postupnost, pretoze pri dlhych intervaloch akukolvek pravidelnost velmi odsledovat nevieme. Dolezite je umiestnit rozlicne napajane vetvy dalej od seba, aby si divak nevsimol, ze ktore vsetky domceky sa naraz rozsvietia alebo zhasnu. Uplne posledny obrazok na http://home. cogeco.ca/~rpaisley4/xLEDblinker.html ukazuje, ako toto urobit lacno a jednoducho. 555 casovac, hodnoty RC velke, nech aj perioda je velka. Citac 4017, vystupy nakombinovat lubovolne pre "pseudonahodu" kombinaciu (cize ktorekolvek vystupy od 0 po 8 sa zapoja cez rezistor k tranzistoru bud jednotlivo alebo po dvoch, pripadne aj po troch - cim viac vystupov prepojime spolu, tym castejsie bude zopnuty vystupny tranzistor, lebo vystupny tranzistor spina vtedy, ked aspon jeden vystup je H). Cisla na scheme pre 4017 nie su cisla noziciek, ale vystupy citaca, takze dobre pozret aj http://www. datasheetcatalog.org/datasheets/320/499984_DS.pdf, ako je IO zapojeny. Ale pri 555 su to naozaj cisla noziciek, autor nebol moc konzistentny pri kresleni. Tranzistory 2n3904 su do 200mA, co na normalne pocty LED staci, ak osvetlujete s velkym poctom LED, tak mozno BC337 budu lepsie (az 0.8A). Pre 555 casovanie napriklad R1=22k, R2=470k, C=100uF (matematicka perioda jednej zmeny asi 66 sekund, co je mozno aj vela, takze kludne znizit R2 alebo C). Odpor 1k by som dal ale na rozdiel od povodnej schemy do kazdej vetvy zvlast (kolko tranzistorov, tolko 1k odporov), lebo ak nahodou bude svietit viacero okruhov s rozlicnymi LED alebo rozlicnym poctom LED v jednej vetve, tak sa budu ovplyvnovat.

A este na http://home. cogeco.ca/~rpaisley4/xIncanescentLED.html je celkom dobra idea ako jednoducho zabezpecit pomalsie rozsvietenie a zhasinanie svetielka, lebo samotna LED sa normalne zazne/zhasne velmi prudko. Podla zapojenia sa takto svetlo pekne postupne "rozzeravi" a po vypnuti "vychladne", podla velkosti C prisposobime dlzku prechodoveho javu.

[jima]

Tu netreba mat velmi prefikane zapojenie vytvarajuce velmi nahodnu postupnost, pretoze pri dlhych intervaloch akukolvek pravidelnost velmi odsledovat nevieme. Dolezite je umiestnit rozlicne napajane vetvy dalej od seba, aby si divak nevsimol, ze ktore vsetky domceky sa naraz rozsvietia alebo zhasnu. Uplne posledny obrazok na http://home. cogeco.ca/~rpaisley4/xLEDblinker.html ukazuje, ako toto urobit lacno a jednoducho. 555 casovac, hodnoty RC velke, nech aj perioda je velka. Citac 4017, vystupy nakombinovat lubovolne pre "pseudonahodu" kombinaciu (cize ktorekolvek vystupy od 0 po 8 sa zapoja cez rezistor k tranzistoru bud jednotlivo alebo po dvoch, pripadne aj po troch - cim viac vystupov prepojime spolu, tym castejsie bude zopnuty vystupny tranzistor, lebo vystupny tranzistor spina vtedy, ked aspon jeden vystup je H). Cisla na scheme pre 4017 nie su cisla noziciek, ale vystupy citaca, takze dobre pozret aj http://www. datasheetcatalog.org/datasheets/320/499984_DS.pdf, ako je IO zapojeny. Ale pri 555 su to naozaj cisla noziciek, autor nebol moc konzistentny pri kresleni. Tranzistory 2n3904 su do 200mA, co na normalne pocty LED staci, ak osvetlujete s velkym poctom LED, tak mozno BC337 budu lepsie (az 0.8A). Pre 555 casovanie napriklad R1=22k, R2=470k, C=100uF (matematicka perioda jednej zmeny asi 66 sekund, co je mozno aj vela, takze kludne znizit R2 alebo C). Odpor 1k by som dal ale na rozdiel od povodnej schemy do kazdej vetvy zvlast (kolko tranzistorov, tolko 1k odporov), lebo ak nahodou bude svietit viacero okruhov s rozlicnymi LED alebo rozlicnym poctom LED v jednej vetve, tak sa budu ovplyvnovat.

A este na http://home. cogeco.ca/~rpaisley4/xIncanescentLED.html je celkom dobra idea ako jednoducho zabezpecit pomalsie rozsvietenie a zhasinanie svetielka, lebo samotna LED sa normalne zazne/zhasne velmi prudko. Podla zapojenia sa takto svetlo pekne postupne "rozzeravi" a po vypnuti "vychladne", podla velkosti C prisposobime dlzku prechodoveho javu.

Rád bych se na ty stránky mrknul,ale nějak nejdou

[Barťas]

Rád bych se na ty stránky mrknul,ale nějak nejdou

Odmaž mezery mezi "home." a "cogeco....."

[harmi]

kuk na http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?t=2337&start=15 na zdovodnenie medzerovanych ci inak priamo neklikatelnych liniek (tu nechavam klikatelnu, lebo to nejde na iny web).

[BFIZ]

Dobrý den všem!

Pokusím se Vám poskytnout několik málo typů pro osvětlování statických objektů v kolejišti, které se osvědčily:
• Pro malé objekty, které mají objem pro osvětlení srovnatelný s velikostí kupé (oddílu) „Y“ vozu v H0, tedy asi 10 [cm3], použijte LED se svítivostí v rozmezí 150 až 500 [mcd] / 10 [mA].
• Pro rozsáhlejší objekty nebo pro lucerny veřejného osvětlení pak se svítivostí alespoň 2 až 5 [cd].
• Pro jejích napájení použijte zdroj s napětím 12 až 30 [V], což vám umožní vytvářet sériově zapojené skupiny LED. To má výhodu v tom, že ve skupinách můžou být zapojené různé typy LEDek a navíc tím výrazně snížíte proudovou a tedy pravděpodobně i energetickou spotřebu systému, než kdyby se použilo paralelního zapojování.
• Nejlépe je pak použít pro napájení takto sestavených osvětlovacích okruhů jednoduché stabilizátory proudu. Příklad zapojení a výpočet takového zdroje uvádím http://bfizx.sweb.cz/DOC/TI1_P2.doc .
• Pokud se použije stabilizátor s řídicím vstupem, pak lze jednoduše systém navázat na prakticky jakoukoli automatizaci modelu.
• Co se týče dynamických prvků světelné scény, pak pro nenáročná řešení lze použít mírně modifikované schéma časovače http://bfizx.sweb.cz/obr/444.jpg , které poskytuje několik časových period. Když se na pin 9 IC1 4060 přivede šumové napětí (na obrázku je vstup použit pro 50 [Hz] ), pak se výstupní periody stanou proměnné.
• Pokud použijete tři šumové generátory, kterými budete modulovat jas červené, zelené, a modré LED, pak lze dosáhnou pěkného efektu, a to že v místnosti hraje televize.

To je zatím vše. A nebo více po dotazu na BFIZX@seznam.cz

[harmi]

Trocha som sa simulovanim televizie zaoberal (softwarovo s Arduinom a vystupy PWM na niekolko LED) a uplne pseudonahodne skoky jasu mi velmi doveryhodne vysledky nedavali. Pseudonahodne skoky boli vhodnejsie na simulaciu plamena/ohna. Nakoniec som skoncil s najdoveryhodnejsim televiznym vysledkom takym, ze som ponechal len jednu modru LED na simulaciu ciernobielej televizie (minimalne do polovice IV epochy prakticky farebne tv velmi masove neboli), ale riesil som vo "vysielani" sceny (jas sa pocas jednej sceny meni nahodnym smerom, ale postupne smerom hore a dole relativne malymi krokmi, zmena "sceny" suvisi s vyraznejsou zmenou jasu), frekvencia striedania "scen" je rozlicna, ale prilis vysoka je zriedkavo, obcasne zatmenie na takmer tmu atd. Navyse za cias dvoch celostatnych okruhov a sem-tam nejakeho pohranicia navyse, sa naozaj jas v oknach skoro vsetkych panelakov menil rovnako, kedze vsetci pozerali takmer to iste, takze tri vystupne okruhy budu stacit na malom i na velkom kolajisku.