dostal jsem takovouto soukromou zprávu:
Ahoj,
jak vlastně fungují různé motorické přestavníky? Znám želvu, která potřebuje dekodér, který pro přestavení mění polaritu napětí a to může po přestavení na vstupních svorkách zůstat trvale, protože želvě tohle nevadí a proud který bere je velice malý. U serva musí být pro ovládání přepínači předpokládám elektronika, která po přestavení napětí vypne, ano? A co musí pro přestavení dodat dekodér, pokud se ovládá prostřednictvím DCC, puls na jednom nebo druhém ovládacím vstupu, tedy v podstatě totéž, jako pro impulsní přestavník? A jak to je u motorického přestavníku MTB? Potřebuje přivedení napájecího napětí na jednu nebo druhou svorku po celou dobu přestavení? Možná už popis na který se ptám někde je, nebo to každý (kromě mne) zná, ale možná by stálo za úvahu kdybys takovéhle vysvětlení třeba do konference dal. Do vlákna o motorickěm přestavníku by se to myslím hodilo, aby zájemci věděli, jaký typ dekodéru by si měli pořídit.
Tak začnu trochu popisovat motorické přestavníky.
Začnu želvou - ta má prostě vyvedený motor, její motor má velký vnitřní odpor (elektronicky), takže jí nevadí, že pracuje na krátko (zastavený rotor) Na té není co řešit.
Druhé je servo - to zase pracuje na základě pulzů, prostě protokol - pošlu požadavek aby se servo postavilo do úhlu X stupňů a ono to udělá. V protokolu jsou nějaké volnosti, takže se v extrémních případech různá serva chovají různě - například digitální serva pokud nemají signál (stav označovaný jako dlouhá nula) tak stejně dojedou na pozici a tu udržují, naopak analogová pokud mají dlouhou nulu, tak většinou polohu neudržují. (ale není to dogma, volností je vícero). Příkazy pro servo mají jiný charakter než příkazy DCC (jsou to jen pulzy, takže se někdy používá nesprávný pojem pulzní regulace), takže se staví různé dekodéry a ovládací hejblátka.
Třetí si vezmeme třeba MTB. Na to už použiji obrázek:
- model1_MTB.jpg (51.02 KiB) Zobrazeno 6350 krát
Ten obrázek je pouze schématický a neobsahuje všechno. Zjednodušeně na ose motoru je vačka, která má právě 50% délky a přepíná, který z vodičů je připojen k motoru, takže pokud je připojen jeden, motor se otáčí a když dojede do konce, přepne se motor na "druhý" vodič a tím pádem se zastaví. Proto se ovládá jako že přepínačem - přivedu trvalé napájení na dva dráty a on dojede do konce a zastaví. To zvládají v zásadě všechny normální DCC dekodéry. Jenom je potřeba jim nastavit nějaký dlouhý čas pulzu, aby přestavník nezastavoval v půlce.
Všimněte si, že motor se otáčí stále na stejnou stranu a je celkem jedno na kterou stranu. Pokud nemá v sobě diodu (MTB verze tuším má), tak když mu v půlce přestavování přehodíte polaritu, tak se rozběhne na opačnou stranu, naopak pokud nedoběhne do konce a seberete mu napájení, tak na druhou stranu neběží, musí nejprve doběhnout do konce.
A jako poslední z dnešního nášupu si vezmeme klasický potorický přestavník, myslím že Tillig nebo Conrád se takto chovají. Zase si vezmu obrázek:
- model2_Conrad.jpg (49.86 KiB) Zobrazeno 6350 krát
Přestavník používá trapézový šroub, který unáší posuvný element. Ten má na sobě kartáčky, které propojují vodivé plošky. Plošky jsou 3 a z toho 2 nejsou do konce. Motor zde musí běhat tam a nazpátek, takže je směr vždy omezen diodou.
Proto se defaultně uvádí, že se má přestavník napájet střídavě a nebo se mu má přehazovat polarita.
Běžné DCC dekodéry neovládají změnu polarity a tak potřebují ten přídavný element. Výjimka jsou třeba dekodéry DIGI-CZ 005, který v dvouvodičovém režimu mění polaritu a nebo Lenz LS-150, který pracuje i se střídavým napájením, ty takové záležitosti nepotřebují. Tady udělal docela slušný popis Martin, takže předpokládám, že jste si jej všichni přečetli
Nevím jestli je to takhle dostatečné, ale berte to jako start diskuze a ptejte se.
