Diskuzní fórum železničních modelářů

Dobrý den. Vracím se po 20 letech k modelové železnici a po té době je pro mě všechno nové, tak se snažím nejprve nasát co největší množství informací. Mohl bych mít na vás jeden dotaz týkající se přestavníků? Pročetl jsem mnoho vláken diskuzního fóra, ale je toho tolik, že mám v hlavě jen větší zmatek než na začátku, tak se chci ujistit v závěru, ke kterému jsem došel...
Mám v plánu na analogovém modelu (měřítko TT, kolejivo Tillig, výhybky EW2) použít motorické přestavníky a pro jejich ovládání páčkové přepínače ON-ON. Pochopil jsem správně, že ideální volbou budou přestavníky s koncovým vypínáním, tzn. z přepínače půjde do přestavníku trvale proud, ale servomotorek se po přestavení výhybky vypne. Je to tak? A tento požadavek splňují např. přestavníky Tillig 86112 nebo Conrad 219999.
Děkuji moc za odpovědi.

Želva je též dělaná na trvalé připojení napájení.

O želvách jsem uvažoval, ale nevejdou se mi na mnoha místech na výšku.

Já na svém H0 kolejišti používám Tilligy a Želvy, ale kdybych začínal s novou stavbou, tak bych použil pouze Želvy. Jsou spolehlivé, naprosto tiché a výborně se nastavují. Tilligy dělají dost velký hluk a špatně se usazují pod výhybky. Mimochodem, Želvy se při trošce snahy dají zabudovat na ležato. Opravdu jsem s nimi velice spokojen a mrzí mne, že jsem začal s Tilligy.
Pavel47

Když už tu probíráte různé kombinace, nezkoušel někdo želvy a PECO Code 100 v H0? Já z PECO přestavníků celkem šílím, protože ve srovnání s Fleischmanny co mám normálně jsou to mameluci se strašným odběrem proudu. Světelné a zvukové doprovody přehazování mě celkem znechucují. Nechal jsem jednu trojitou PECO ve skryťáku, protože jsem už neměl chuť dokoupit další trojitou Fleischmann. Doteď toho lituju, ale vzhledem k rozdílný geometrii už nechci znovu vytahovat výhybku. Zas mám obavy z nastavovaní cesty jedním tlačítkem v analogu, když všude jinde mám cívkáče s mžikovým přepnutím .

Peco také dělá přestavníky s nízkým odběrem
http://www.masinky.cz/produkt/9297-Elek ... /index.htm
nebo přestavník pro jednoduchou montáž z boku výhybky.
http://www.masinky.cz/produkt/5010-Univ ... /index.htm
Otázkou ale zůstává,co je to za zázrak.Dle dotazů pod čarou to asi nebude nic extra.Jinak ale prosím nesrovnávej precizní německé výrobky Profi s kolejivem s kovárny. Možná jsou angláni z těch neustálých bouří nahluchlí a přisleplí a tak jim ten rachot a blesky tolik nevadí.

Nojo, už se snažím na eBay nějakou trojvexli ukořistit…

Díky za odpovědi a názory. Už mám doma jednu želvu na testování a zkusím se nějak poprat s prostorem, který mám k dispozici.

Barbucha píše:Když už tu probíráte různé kombinace, nezkoušel někdo želvy a PECO Code 100 v H0? .

Želvy mám na všech výměnách PECO Code 100 a jsem nadmíru spokojen. S modulem jezdím 2 rok na setkání a žádné problémy. Ovládám s nima i závory které jdou pomalu dolu a mechanické návěstidlo.
saman55

Zajímavá diskuze,

Mohu se zeptat rovnou i já? Mám-li přestavníky BTTB, co přesně bude potřeba sehnat pro stálé napájení přepínačem, jako se řeší zde?

Přestavníky BTTB nelze napájet trvalým proudem, protože po několika sekundách shoří cívka. Mají sice koncové vypínání (přestavníky s červeným plastem), ale to většinou nefunguje. Takže pokud napájení přes přepínač, tak do každé větve zařadit ještě tlačítko. Přepínač pak ukazuje směr přestavení výhybky na ovládacím panelu a stiskem tlačítka se výhybka přestaví.

lajblt píše:Přestavníky BTTB nelze napájet trvalým proudem, protože po několika sekundách shoří cívka. Mají sice koncové vypínání (přestavníky s červeným plastem), ale to většinou nefunguje. Takže pokud napájení přes přepínač, tak do každé větve zařadit ještě tlačítko. Přepínač pak ukazuje směr přestavení výhybky na ovládacím panelu a stiskem tlačítka se výhybka přestaví.

Případně použít toto, kdy je přepínač v krajních polohách bez kontaktu:
http://www.peco-uk.com/product.asp?strParents=3309&CAT_ID=3337&P_ID=17666

lajblt píše:Přestavníky BTTB nelze napájet trvalým proudem, protože po několika sekundách shoří cívka. Mají sice koncové vypínání (přestavníky s červeným plastem), ale to většinou nefunguje. Takže pokud napájení přes přepínač, tak do každé větve zařadit ještě tlačítko. Přepínač pak ukazuje směr přestavení výhybky na ovládacím panelu a stiskem tlačítka se výhybka přestaví.

No nevím, já je používal před 30 lety a neshořel mi ani jeden. Koncové vypínání tehdy fungovalo poměrně spolehlivě. Možná se později pokazily ... Blbnul mi jediný - když jsem do něj nechtěně kápl trochu disperzního lepidla. Ale to nebylo přímo v přestavníku, ale na táhle. Nikdy se mi nepovedlo to vyčistit k naprosté dokonalosti.

No já bych k tomu napsal asi toto. Přestavníky s četveným jezdcem mají skutečně koncové odepínání,které je spolehlivé,ale pouze u naprosto čistého magnetu. Stačí když se do přestavníku dostane malá nečistota,jezdec nedojede úplně nakonec své dráhy a koncové odepínání se neaktivuje. Pak přestavníkem teče stálý proud a je jen otázkou kdy umře.
Proto se mi jeví jako nejlepší řešení používat páčkové přepínače společně s kondenzátorem. Kondenzátor udělá spolehlivou funkci koncového odepínání = pokud tedy zvolíme rozumnou hodnotu.
Jinak ještě jsem si vzpoměl na zajímavou věc,která sice není nijak objektivně podložená,ale přesto se mi zdálo,že se tak děje. Při napájení přestavníku střídavým napájením z FZ1 16V s tlačítky nebyla spolehlivost překlápění natolik spolehlivá, jako při napájení stejnosměrným 16,5V s kondenzátorem a přepínačem, kde byla spolehlivost daleko vyšší.