Dekodér pro servopřestavníky s PICAXE

[Myšpulín]

.. cca 200 úseků ?

Gen-li potřebuješ mini

Na 25 modulů?

To slovo mini není o tom, že je to nějaké odlehčené řešení. Jediný rozdíl je, že verze maxi má navíc S88, ale to máš v centrále NanoX-S88
http://www.fucik.name/masinky/nanox_opt/.

Ano, a zvládne Nano-X 25 modulů?

[fulda]

NanoX sama ovládá 128 vstupů (to je 8 modulů, nebo 16 půlmodulů)
Pokud člověk potřebuje víc, tak používejte samostatné HSI88, rozšiřovat pomocí gen-li je rituální sebevražda.

[Jirka_US]

Před tím, než tohle plánování dokončím, tak se ještě chci ujistit, zda toto řešení výše popsané je schopno zvládnout kolejiště se 100 výhybkami, cca 200 úseků ?

Při takovém rozsahu kolejiště by možná stálo podívat se jestli existují i jiná řešení sběrnice, zejména pokud je v plánu řízení kolejiště pomocí PC a bezdrátových ovladačů, např. LocoNet. Obousměrná sběrnice, z pohledu uźivatele 1 kabel (slovy jeden kabel), který propojuje vše ať už přísluśenství nebo ovladače a kapacita pro domácí kolejiště byť větší vice než dostatečná. Doporučuji se alespoň přečíst tento článek:
http://www.honzikovyvlacky.cz/2012/04/0 ... -digitrax/

Pokud jsou nějaké samostatně ovládané vagony (světla, dveře atd), tak to je asi další dekodér, který se musí vlézt do toho počtu 16 ?

Ano, jinak řečeno např. 3 soupravy po 4 osobních vozech s osvětlením a pak už zbývá jen 1 lokomotiva....., vše co má dekodér se svou vlastní adresou se počítá (nikoliv příslušenství !), u dekodérů pro osvětlení vozů doporučuji dbát nato,aby splňoval normu NMRA (měl potřebná CV).

[BohousP]

Pokud jsou nějaké samostatně ovládané vagony (světla, dveře atd), tak to je asi další dekodér, který se musí vlézt do toho počtu 16 ?

Ano, jinak řečeno např. 3 soupravy po 4 osobních vozech s osvětlením a pak už zbývá jen 1 lokomotiva....., vše co má dekodér se svou vlastní adresou se počítá (nikoliv příslušenství !), u dekodérů pro osvětlení vozů doporučuji dbát nato,aby splňoval normu NMRA (měl potřebná CV).

TEORETICKY!
V praxi to je spíš tak, že nákladní vlaky příliš dekodéry nemívají a osobní/rychlíky tvoří často ucelené soupravy a v té se vagonové dekodéry obvykle dávají všechny na jednu adresu. Tím pádem potřebují jen tu jednu adresu. Aby mne tu někdo nezatracoval, píšu často a obvykle, samozřejmě jsou možné i různé zvrácenosti ....

[Jirka_US]

TEORETICKY!
V praxi to je spíš tak, že nákladní vlaky příliš dekodéry nemívají a osobní/rychlíky tvoří často ucelené soupravy a v té se vagonové dekodéry obvykle dávají všechny na jednu adresu. Tím pádem potřebují jen tu jednu adresu. Aby mne tu někdo nezatracoval, píšu často a obvykle, samozřejmě jsou možné i různé zvrácenosti ....

Použití jedné adresy je možné, nicméně dotaz zněl na samostatné ovládání, takźe pak je třeba dekodér s velkým počtem funkčních tlačitek nebo se zámkem dekodérů, nicméně takových dekodérů je jako pověstného "šafránu". O tom, že takovou soupravu na jedné adrese (v CV1) nelze elektricky rozpojit bez použití programovací koleje uź jsem hovořil několikrát. Praktický závěr je, že počet volných slotů/adres můźe být problém, samozřejmě záleží na počtu a kombinaci dekodérů s unikátní adresou, pokud mají 2 dekodery stejnou adresu počíta se "jako" jeden.

[Ales]

Takže jsem se rozhodl, že prozatím půjdu do NanoX a MiniMaus podle stránek Jindry Fučíka. Výsledky mého Vánočního snažení (po doladění za podpory Jindry) si můžete i s komentářem prohlédnout na fotce http://samone.rajce.idnes.cz/21-Elektro ... x1024_.jpg a dalších.

[Jardax]

Zdravim vespolek,
procitam si tak tohle vysoce zajimave vlakno a protoze se uz nejakou dobu snazim definovat si urcite pozadavky a moznosti kolem DCC a I2C, napada me na tema serva, co jste tu resili, jestli nekdo znate obvody, primarne urcene pro rizeni jasu podsvetleni displeju? Typicky predstavitel je PCA9685, ale existuje jich hromada v ruznych kombinacich.
Zasadni na tomhle obvodiu je to, ze dokaze zcela samostatne udrzovat na kazdem vystupu nezavisle stridavy signal s individualni frekvenci i stridou. Nebo vypnout/zapnout natvrdo. Nema inteligenci pro nastaveni horni/dolni limity a bohuzel neumi generovat zmeny, ale nastaveny signal na vsech 16 vystupech drzi zcela spolehlive. Moje myslenka je takova, ze bych pouzil tento obvod pro generovani signalu, pulku vystupu na odpojovani napajeni (myslim ze tohle uz tu taky zaznelo - SSR) a vlastni rizeni obstara pres I2C uz libovolny jednocip. Nebo pokud jeste slevim, tak muzu mit 5 serv s odpojovanim a relatkem na srdcovku, ackoliv samozrejme neni nikde psano ze to musi vsechno zvladnout jeden cip - muzu na mistni I2C pridat nejaky vhodny vykonovy expander.
Obecne je I2C jako prumyslovy standard podporovana vyrobci dostatecne na to, aby se naslo jednocipove reseni na temer jakykoliv pozadavek, proto mne tak laka ji zacit vyuzivat. A ceny cipu jsou smesne
V tomto pripade bych to definoval jako sekundarni I2C, protoze mi prijde zbytecne ridit pres celou sbernici posouvani kazdeho serva s kazdym bitem extra paketem, ale v mensim mnoztvi i to neni nerealne.

[vvitty]

No a ted uz chybi jen prevodnik DCC na I2C, coz bude procesor a to uz muze rovnou generovat ridici signal sam, protoze vetsinu casu nema v dekoderu co na praci.

[Jardax]

Pokud se budeme bavit o 4 servech tak treba jo, i kdyz tedy pomineme vsechny ty problemy co jsou s tim spojene.
Pokud se budeme bavit o desitkach serv tak to uz jeden jednocip neuridi - jednak delky kabelu k servum, druhak pocet vystupu, tretak casovani tolika paralelnich subsystemu... proste tady je tech problemu radove vic, nez pouzit jeden jednoduchy jednocip a hrst jednoduchych specializovanych hw cipu.
Veskera komunikace je hw zadratovana a nema na system temer zadne naroky.
Kdyz budu koukat jeste trochu dal, tak na stejnem zaklade muzu ridit i to ostatni, zapisem i ctenim.

[vvitty]

Vsak proc jeden, vzhledem k cenam procesoru muze byt jeden u kazdeho serva nebo zhlavi... a pri pouziti DCC je to pomerne overene reseni.

Pouzit primo I2C sbernici a roztahat ji po celem kolejisti je cesta do pekel.

[zdeno]

zrovna vcera jsen si vyrobil dva kusy prestavniku a zkusmo otestoval.
Je to jine v tom, ze jsem vyhodil elektroniku serva a vytahnul vyvody potenciometru a motoru a ridim to naprimo z meho procesoru. Tim jsem odstranil vsechny nevyhody, ktere ma puvodni impulsni rizeni. Jinak to ani neprodrazuje ovladac, protoze prijem se musi nejak zpracovat a je celkem jedno, ci ovladam motor nebo posilam impulsy. Cena ovladace je skoro stejna. Je tam pridany vykonovy operacni zesilovac za 1,5 Eur L2722.
Zatim je to velmi dobre, budem testovat a uvidime.

[fulda]

Hmm, konečně pořádnej dekodér pro serva: http://www.youtube.com/watch?v=iOLFP90DneY

[kiski]

to zdeno: to znie zaujímavo, som zvedavý na výsledok. Bolo by fajn, keby boli odstránené všetky tie neduhy ako chvenie apod...

[Ales]

Taky se mi ta myšlenka líbí. Očekávám,. že by to minimálně mělo vyřešit to rušení. Jaký procesor tam máš ?

[zdeno]

Taky se mi ta myšlenka líbí. Očekávám,. že by to minimálně mělo vyřešit to rušení. Jaký procesor tam máš ?

dneska jsem o kousek dal, zatim to bylo vrabci hnizdo. Teda navrhnuty plosak s moznosti uprav, takze to je velike, ale zase se to neoplati podcenit, protoze vselijakych chyb muze a je spousta. Zatim je to navrhnute na Atinu 2313, navrhujem plosak pro Atmegu88 (pro 4 serva) a planujem pouzit Tiny85, jako jednoucelovku, jen na jednu vyhybku. Prevodnik ADC nema chybu a jeho nastaveni a prubeh je naprosto libovolny a je vlastne omezen jen velikosti pameti konstant v EEPROM.
Planujem to ciste jen na DCC, pro Loconet to udelam pozdeji.