Diskuzní fórum železničních modelářů

Lineární stabilizátor je nejjednodušší řešení. Navíc procesor ma minimální odběr a serva nikdy nejedou společně, ale jedno po druhém. Není potřeba ani chladič. Vstupní napětí je dle data sheetu i možné vyšší. Co se týká arduino mini jistě je to vhodné řešení pro ty, kteří nemají možnost si postavit vlastní DPS. Stejně by bylo treba dodelat Led, trimr a odpory na vstupy atd. Ale ano, Arduino mini je dobrý nápad jak si to ulehčit.
V tom případě:
A5 střed trimru
A3 vystup na anodu LED
A1 na vstup tlačítka
D9 na P1 dle schematu na obrázku
D10 na P2
D11 na P3
D12 na P4
D13 na P5
D4 na P6
D8 oranžový vodič serva1
D7 or.vod. serva2
D6 or.vod. serva3
D5 or.vod. serva4
D3 or.vod. serva5
D2 or.vodič serva6

pepi2000 píše:... serva nikdy nejedou společně, ale jedno po druhém.

A počítáš se škubnutím serv při zapnutí napájení? Nemám to tvoje zapojení vyzkoušené, ale serva mi škubou solidně a u podobných zapojení docházelo k resetu procesoru, který to neustál. Jako jednoduché řešení by pomohlo na výstup stabilizátoru dát dvě diody (rozdělit napájení pro procesor a pro serva), a až na jejich výstup dát samostatné kondenzátory. Pak to procesor spolehlivě ustojí.
Jak píšu nemám to vyzkoušené a může to záviset i na servech.

Podle mých zkušeností by mohlo stačit oddělit diodou a kondenzátorem za ní jen napájení pro procesor.

michal.kubista píše:

pepi2000 píše:... serva nikdy nejedou společně, ale jedno po druhém.

A počítáš se škubnutím serv při zapnutí napájení? Nemám to tvoje zapojení vyzkoušené, ale serva mi škubou solidně a u podobných zapojení docházelo k resetu procesoru, který to neustál. Jako jednoduché řešení by pomohlo na výstup stabilizátoru dát dvě diody (rozdělit napájení pro procesor a pro serva), a až na jejich výstup dát samostatné kondenzátory. Pak to procesor spolehlivě ustojí.
Jak píšu nemám to vyzkoušené a může to záviset i na servech.

O tomhle problému se v této diskuzi napsalo už mnoho příspěvků. Stačí několik serv připojit naráz na napájení a reset je jistý. Jak napsal MiG, stačí jedna dioda za stabilizátor (nejlepší schottkyho kvůli malému úbytku) a kondenzátor. Serva napájet před diodou, procesor za ní. Ale pokud bude měký transformátor (tedy významně mu poklesne napětí při zaškubnutí serv) nemusí stačit ani to.
Obecně není dobré napájet procesorové obvody ze stejných zdrojů jako indukční a motorové zátěže ...

Prezentovane schema v kombinaci s levnymi cinskymi servy skryva tech moznych problemu docela dost. Vetsina z nich se ale neprojevi pri hrani s testovacim zapojenim na stole.

Ahoj, servodekoder na anlogove ovládanie spinačom od ttworld šlape bez najmenšej chybyčky, nevyžaduje žiaden aretačný člen, oporúčam odrušovacie členy od pojezdy.eu na každe servo v najblišom pripojeni k servu. Kto nema zaujem o dcc nič lepšie nepoznam proste neni slov k dokonalej jednoduchosti a funkčnosti.

Dneska jsem si četl Model Railroader a narazil jsem tam na zajímavé zařízení: Waltherův servo přestavník. To je tak bezvadně komplikované zařízení, že ho u nás asi nikdo nepochopí.

Zajimalo by me o kolik preleze ta jehla vyhybku pri prestavovani u H0

fulda píše:Dneska jsem si četl Model Railroader a narazil jsem tam na zajímavé zařízení: Waltherův servo přestavník. To je tak bezvadně komplikované zařízení, že ho u nás asi nikdo nepochopí.

Jo, pokud z malého serva chce někdo udělat obludu větší než klasická želva, je to jedna z cest. Ještě by to chtělo nějaké elegantní pouzdro. Zrovna pro Američany bych nenavrhoval zařízení s příliš velkým výběrem možností. Navíc, to je jenom předobjednávka na příští rok.
A mimochodem, je to součástí Walthers Layout Control System, do kterého patří i několik velice zajímavých položek, např. https://www.walthers.com/walthers-contr ... m-tool-set

Opět zde narážíme na otázku, zda dělat dekodér pro každý přestavník zvlášť (želva - http://www.digi-cz.info/dekoder-zelva/, MP1 - http://www.digi-cz.info/dekoder-pro-mp1/), nebo pro více vekslí (http://www.digi-cz.info/dekoder-serva/, http://www.digi-cz.info/dekoder005-elma ... ky-svetla/).
První se hodí spíš pro modUláře, protože na klasickém modulu bývají tak 0-2 výhybky. Druhé spíš pod zhlaví stanice nebo vláčkodrom.

look23 píše:Zajimalo by me o kolik preleze ta jehla vyhybku pri prestavovani u H0

Princip "jehly" je velmi podobny "zelve", mozna by stacilo to okoukat u nekoho, kdo provozuje "zelvy". Jinak prestavnik jiz obsahuje DCC dekoder s moznosti nastavovani casu prehozeni vyhybky 0.5s-5s.
Video zde:
https://www.walthers.com/layout-control-system-video

Zdravím všechny kolegy. Dovolil jsem si oživit toto téma. Od začátku co jsem se pustil do modelové železnice používám k přestavování výhybek motorické přestavníky MP1. Sem tam se zde strhne diskuze, že vhodnější než používat MP1 je používat serva. Dokonce jsem si přečetl výrok, že seřízení serv pod výhybkou je jednodušší než seřízení MP1. Jelikož jsem zrovna teď narazil na obrázek instalace serva od kolegy Jirkátora (viz http://diskuze.modely.biz/download/file.php?id=37679&mode=view), napadlo mě, že vlastně netuším, jakým způsobem se serva po namontování seřizují. U MP1 je možno po namontování pomocí šroubků seřizovat polohu struny vůči výhybce ve všech tře osách v rozsahu několika milimetrů. U toho serva mně připadá, že to možné není nebo je to složitější. Druhý problém, který jsem řešil na kolejišti, je to, že jsem potřeboval přestavník posunout asi o 3 cm mimo ideální pozici pod výhybkou. Jelikož MP1 provádí přímočarý pohyb, použil jsem jen dvakrát zalomenou strunu a tím se tento problém spolehlivě vyřešil. Jak se toto řeší u serv, které vlastně neprovádí přímočarý pohyb, ale pohyb otočný. Docela by mě to zajímalo. Kdyby někdo měl obrázek, bylo by to fajn.

Pro trixta: to řešení se zalomenou strunou popsaným způsobem se servem takto řešit nelze, nevím ale jak je to myšleno s tou možností nastavitelnosti struny u MP1 ve třech osách. U MP1 nelze například nastavit a po namontováni doladit přesnou středovou polohu, je pouze možnost předem nastavit dvě velikosti kroku, nelze nastavit rychlost přestavení. Pokud se nám nepodařilo namontovat MP1 přesně doprostřed, dodatečně už to doladit nelze. Nelze nastavit ani rychlost přestavování. U serva jsou možnosti nastavování širší a provádí se to čistě elektronickou cestou, lze tak například dosáhnout naprosto stejného přítlaku jazyků výhybky v obou polohách.
Informace lze najít třeba tady:
viewtopic.php?f=7&t=11614&p=281808&hilit=Servo+a+servodekodér#p281808
Já jsem dosud na domácím kolejišti i na modulech používal výhradně “želvy”, MP1 jsem použil jen na modulu stanice Čachnov a budu je kvůli spolehlivosti měnit za serva.

HonzaM píše:Pokud se nám nepodařilo namontovat MP1 přesně doprostřed, dodatečně už to doladit nelze.

Honzo, ty jsi asi žádnou MP1 nemontoval? V ose podélné lze povolit šroubky, jimiž je MP1 přišroubována k desce a lze s ní posouvat asi o 2 mm dopředu a dozadu vůči ose připevňovacích šroubků (to umožňuje i částečné natočení přestavníku). V ose příčné, se povolí dva šroubky a destičce, co nese strunu a opět posunem v této ose lze upravit polohu asi o +- 3 mm. Po povolení šroubku co drží strunu, mohu strunu vytáhnout nahoru či dolů dle potřeby. Tedy docela komfortní pohyb ve třech osách.

Nechtěl jsem zde prezentovat výhody či nevýhody MP1, ale spíše mně zajímalo. jak se u serv řeší seřízení po montáži, popřípadě jejich odsunutá montáž, pokud je nelze namontovat z nějakého důvodu přesně pod výhybku. Ze zmíněných odkazů mi toto moc jasné není, neb mi připadá, že po namontování již žádná možnost seřízení, v případě že mi to trochu "ujede", není, ale to bude asi chybný závěr.

Trixt píše:Honzo, ty jsi asi žádnou MP1 nemontoval?.... po namontování již žádná možnost seřízení, v případě že mi to trochu "ujede", není, ale to bude asi chybný závěr.

Montoval jsem pět MP1, takže praktickou zkušenost mám. Jeden MP1 byla vadný, prodejce mi ho vyměnil. Přestavníky montuji až po fixování kolejiva, jestliže pak využiju schopnost serva nastavit se do přesné střední polohy, umístím ho tak aby byly jazyky výhybky ve střední poloze, nemám pak potřebu polohu přestavníku následně měnit. Dodatečné seřízení včetně přítlaku na každou stranu zvlášť lze realizovat snadno elektronicky bez nutnosti mechanického zásahu.