Vratná smyčka - oboustranně průjezdná (analog)

[Patrik Novák]

vložil jsem to sem : http://pvdferdamravenec.rajce.idnes.cz/MODELY/#IMG0.jpg
ale není to nic moc ,můžu to poslat mailem , na to abych to udělal v pc nejsem tak dobrej a nemám tolik času ale zkusím najít lepší barvy a upravit to


červená / modrá - kolejnice
fialová - izolovaný úsek (pro loko)
zelené - izolované styky kolejnic

další součástky:
usměrňovací můstek( nebo jednotlivé diody )

dioda se spínačem

[Jirka1]

To bych ti byl vděčný, a myslím že nejen já

Tak je to zde:
http://kolejiste.jbchocen.cz/index.php? ... &Itemid=98
Snad to bude stačit.

[Ferda]

Jirko1, máš to pěkné. Když tam vřadíš ještě závislost úseků 3a a 3b na postavení výhybek, tak to splňuje všechny výše uvedené požadavky.
Navíc to není ani tak složité, jak to na první pohled vypadá. Tu závislost lze v případě povrchového TILIGU myslím realizovat i pomocí zpětného hlášení přímo v přestavníku.
Bylo by to i blbuvzdorné, protože nepůjde omylem pustit 2 vlaky na jeden vexl ze dvou stran.

[Myšpulín]

Tak jak to dopadlo, přišel jsi kolego na něco?

Tak něco už je na papíře, teď to musím prokontrolovat. Má to ale dvě úskalí.
1) Reverzace trakčního napětí v závislosti na postavení výhybky. Vy, co očekáváte to moje řešení, existují nějaké přídavné kontakty k výhybkám vámi chtěnými? Potřeba dvou přepínacích kontaktů. Nerad bych to řešil nějakými externími relé se dvěma spínacími kontakty, které stejně musím zapojit opět na nějaké zpětné hlášení.
2) Trakční relé - můj pojem - relé, které sepne v závislosti na požadavku jízdy do smyčky nebo výjezdu ze smyčky. Pro dvojitý zdroj nebo pulsní ovládání nebude problém. Ten by však mohl nastat při použití klasické FZ1 s vytočením regulátoru někam pod polovinu rozsahu (odhadem). Jak tady jste na tom?
Podle toho nějak zpracuji, buď konkrétně, nebo se pokusím popsat různé varianty.

[Renoš]

Mě osobně se nejvíc zamlouvá řešení, které navrhuje Jirka 1. Mám jen jednu nejasnost. Možná se zeptám hloupě, ale co konkrétně si mám představit pod pojmem "ovládací prvek pro změnu směru průjezdu smyčkou"? Respektive, co je to za přepínač s tolika vývody?
Všem ostatním pochopitelně děkuji, že se tímto mým problémem taky zabývali. Určitě to je prospěšné nejen pro mě.

[Jirka1]

Mě osobně se nejvíc zamlouvá řešení, které navrhuje Jirka 1. Mám jen jednu nejasnost. Možná se zeptám hloupě, ale co konkrétně si mám představit pod pojmem "ovládací prvek pro změnu směru průjezdu smyčkou"? Respektive, co je to za přepínač s tolika vývody?
Všem ostatním pochopitelně děkuji, že se tímto mým problémem taky zabývali. Určitě to je prospěšné nejen pro mě.

To je konkrétně ten přepínač se šesti póli namalovaný ve schématu a jak píšu v článku: "Pro nastavování směru jízdy soupravy smyčkou lze použít vícepólové přepínače nebo relé (záleží, co komu bude vyhovovat)."
Jsou přepínače, které by tomu mohly odpovídat - otočné, tlačítkové, ale i třeba páčkové s pérovými svazky...
Já osobně bych použil relé a pokud bych sehnal jenom dvoupólová, pak bych dal tři. A zapínal (přepínal) bych je páčkovým přepínačem...

Jirko1, máš to pěkné. Když tam vřadíš ještě závislost úseků 3a a 3b na postavení výhybek, tak to splňuje všechny výše uvedené požadavky.
Navíc to není ani tak složité, jak to na první pohled vypadá. Tu závislost lze v případě povrchového TILIGU myslím realizovat i pomocí zpětného hlášení přímo v přestavníku.
Bylo by to i blbuvzdorné, protože nepůjde omylem pustit 2 vlaky na jeden vexl ze dvou stran.

To bych asi mohl dokreslit, budeli se mi chtít... (Má se mi chtít )

Pokud myslíš přestavníky Tillig pro H0, pak rozhodně relé! Sice by tam měly být ohlasy galvanicky odděleny, ale vzhledem k použitému materiálu přepínače bych přes to rozhodně nenechal běhat trakční proud!
A pokud pro TT, tak by se ti to zkratovalo, protože tam jsou ohlasy přes vinutí cívky a dokonale by se ti promíchalo napájení trakce a příslušenství. To by byla zkratovací fabrika!

V každém případě bych volil relé.

[D]

Tak vám sem také přispěji svým nápadem poloautomatického řešení. Zvažte a připomínkujte. Odkaz smazán.

[Myšpulín]

Omlouvám se, včera jesm absolvoval jednání na úřadě, kde jsem si připadal jak největší deb.. . Takže jsem na to včera ani nešáhl. Nicméně teď to mám v podobě obrázku, zatím nemám možnost to vywebit. Večer, nebo pokud se najde někdo, kdo to uveřejní, pošlu e-mailem. Zatím bez kontroly.

[yurax]

[
Já osobně bych použil relé a pokud bych sehnal jenom dvoupólová, pak bych dal tři. A zapínal (přepínal) bych je páčkovým přepínačem...

Jaka je vyhoda pouziti rele prepinanych jen prepinacem bez implementovani dalsi logiky oproti zapojeni vedeni rovnou do prepinace? Jako programator bych ocenil jistou objektovost reseni, kdy je rele coby vykonna logika oddeleno od uziv. interfacu, ale moje penezenka toto elegantni reseni oceni jiz mene V pripade nesehnani mnohavyvodovych prepinacu bych vzal vic obycejnych a slepil jim nejakym plastem packy

[Max]

Zastavení ve smyčce (nebo i jinde)
Vidím dost problém v tom, že zastavovací úsek musí být hodně dlouhý, aby se tam vešla nejdelší mašina + její výběh. A to zde není možno použít postrk ani přípřež. Problém může být i s motorovou jednotkou (175 DR) , která sbírá proud více vozy, to pak aby zastavovací úsek měl přes metr ?

Bude-li v čele vlaku malá mašina jako T211 nebo T 334, je to dost velké plýtvání místem. A ta pak zastaví "kilometr" od návěstidla a fíra musí tu dálku jít k telefonu aby se dovolal do stanice ?

Proto stále zvažuji tu LED+fototranzistor. Máte někdo něco podobného ? Mohl by někdo poradit ?

[Myšpulín]

Takže tady je to, co mne napadlo. Složitost porovnejte sami. A žádám zkušené elektroniky, aby to zkoukli, neb člověk je tvor omylný. V tuto chvíli nemám čas ani možnost to otestovat. Diody na proud 1 až 3A.

http:/ /vlakymyspulin.rajce.idnes.cz/Myspulinovy_vlaky/#Smycka.jpg (nutno smazat mezeru mezi lomítky)

Poznámka: směrové relé, pokud bude zapojeno jako polarizované, doporučuji použít dvě se spínacími kontakty (jak je malované), ne jedno přepínací. Při malém napětí je lépe, když nesepne, než aby zůstalo sepnuté opačně.

Pokud bude někdo potřebovat detailně namalovat zapojení směrového relé k jemu používanému zdroji, ať se ozve, navrhneme na míru.

[Renoš]

Tak vám sem také přispěji svým nápadem poloautomatického řešení. Zvažte a připomínkujte. Vratná smyčka.

Kolego, smekám. Pojal jsi to skoro jako diplomovou práci. Opravdu pěkně propracované. Ale na toto si já netroufnu

[Renoš]

Takže tady je to, co mne napadlo. Složitost porovnejte sami. A žádám zkušené elektroniky, aby to zkoukli, neb člověk je tvor omylný. V tuto chvíli nemám čas ani možnost to otestovat. Diody na proud 1 až 3A.

http:/ /vlakymyspulin.rajce.idnes.cz/Myspulinovy_vlaky/#Smycka.jpg (nutno smazat mezeru mezi lomítky)

Poznámka: směrové relé, pokud bude zapojeno jako polarizované, doporučuji použít dvě se spínacími kontakty (jak je malované), ne jedno přepínací. Při malém napětí je lépe, když nesepne, než aby zůstalo sepnuté opačně.

Pokud bude někdo potřebovat detailně namalovat zapojení směrového relé k jemu používanému zdroji, ať se ozve, navrhneme na míru.

Přiznám se kolego, že některým tvým výrazům vůbec nerozumím. (např. polarizované relé - relé se seriovou diodou v obvodu cívky připojené na trakční napětí...) Mohl by jsi to popsat trochu polopaticky, aby pochopily i "elektroamatéři" jako já o čem je řeč? Děkuji.
Jsem právě ten typ, který by to potřeboval namalovat detailně.

[Jirka1]

Jaka je vyhoda pouziti rele prepinanych jen prepinacem bez implementovani dalsi logiky oproti zapojeni vedeni rovnou do prepinace? Jako programator bych ocenil jistou objektovost reseni, kdy je rele coby vykonna logika oddeleno od uziv. interfacu, ale moje penezenka toto elegantni reseni oceni jiz mene V pripade nesehnani mnohavyvodovych prepinacu bych vzal vic obycejnych a slepil jim nejakym plastem packy

Já pouze napsal, jak bych to řešil já sám. Moje hledisko je z pohledu ovládacího panelu a ovládání. Než bych nějak bastlil dohromady několik přepínačů, tak tam raději dám ta relé.
A navíc mi nepříjde to lepení páček přepínačů jako příliš elegantní a estetické.
Ale to je otázka pohledu.

[Myšpulín]

Jsem právě ten typ, který by to potřeboval namalovat detailně.

To je právě ten problém, že toto se liší podle použitého zdroje.

Co to má dělat. Kolej mezi smyčkou a druhým koncem je napájena nějakým zdrojem (na obr. FZ1). Vlak může jet jen dvěma směry, vjíždět do smyčky nebo z ní odjíždět. Pokud vlak vjíždí, je potřeba, aby sepnul kontakt vjezd. Pokud vlak odjíždí ze smyčky, pak musí sepnout kontakt odjezd. Podle normy je při jízdě vpřed kladnější pravá kolejnice, tedy při jízdě směrem ke smyčce je spodní kolejnice kladnější a vrchní zápornější. Při jízdě tímto směrem musím třeba otočit regulátor FZ1 doprava a mechanicky sepnout vjezd. Na druhou stranu jede vlak od smyčky pryč a musí sepnout odjezd.

Toto lze dosáhnout třeba tím, že ke koleji před smyčkou připojím relé. Protéká-li cívkou proud, kotva relé přitáhne a spojí kontakty. Pokud připojím jen tu cívku, pokud bude v kolejích napětí, kotva přitáhne. Tedy přitáhne vždy, když otočím knoflíkem na kteroukoli stranu (za jistou hodnotu). Pokud do série s cívkou připojím diodu, pak pokud bude proud diodou protékat, bude se dít popsaný děj. Při opačném napětí v kolejích proud diodou neprojde a tudíž kotva nepřitáhne. Tomu se říká polarizované relé, protože přitahuje jen při jisté polarizaci napětí na přívodech. Pokud tedy budou takto připojeny dvě relé, přičemž každé bude mít jinak pólovanou diodu, pak každé sepne jen při patřičném otočení knoflíku trafa, tedy jedno při otočení doprava, druhé při otočení doleva.

Jinak vjezd i odjezd je brán z pohledu k celé smyčce. Je jedno, jestli je cesta postavena nahoru nebo dolu. To už pouze řeší napájení kolejí uvnitř smyčky.

Stačí?