Diskuzní fórum železničních modelářů

Poradi mi nekdo jak zprovoznit ladeni na Arduinu - zkousim si ted hrat s PlatformIO ve Visual Studio Code; moc hezke, ale:
- ladeni pomoci standardniho serioveho portu pomoci avr-stub (https://github.com/jdolinay/avr_debug) since tak-nejak funguje, ale breakpointy funguji chaoticky, a naopak prestane fungovat komunikace i po (jinem) UARTu (Arduino mega ma 4)
- ladeni pomoci simavr je sice asi fajn, ale zase nefunguje i/o po Serial.println() / Serial.read() ...

... dalsi navody zminuji ladeni pomoci skutecneho hw toolkitu jako Atmel-ICE, ale to koukam stoji ~ 2 tisice; nepouziva to nekdo v teto kombinaci, abych nekupoval zajice v pytli ? Rad bych:
- mel funkcni seriovy vstup/vystup do ladeneho programu (v arduino pojeti Serial.println / Serial.read)
- idealne mel funkcni vstupy/vystupy; ale neni to uplne podminkou, spokojil bych se i se simulatorem namisto ladeni ve skutecnem 'zeleze'
- cilovy MCU je Atmega 328 (Arduino nano) nebo Atmega 2560 (Arduino Mega).

Pripadne - nepujcil by mi nekdo z Prahy/okoli Atmel-ICE ? Klidne dam slozim kupni cenu po dobu zapujcky; overil bych si ze to dokazu pri sve tuposti rozchodit a pouzivat ...

Po pravdě - pokud se bavíme o nějakém rozvojovém projektu, tak bych přehodnotil použitou platformu. Platforma AVR je stará jako včerejší noviny a prakticky se nerozvíjí. Platforma PIC8 je na tom podobně, snad jen s tím, že se v určitém směru rozvíjí, ale je to směr speciálních aplikací, a proto má speciální nároky a také nemá moc cenu jí používat k osobnímu rozvoji.

Dnes tu máme dvě hlavní platformy, které se rozvíjí a myslím, že má smysl do nich investovat svůj čas. Trochu komerčnější ARM, který nabízí například STm, nebo raspberry a trochu volnější RISC-V, kterou propagují například Microchip, nebo WCH.
V obou případech má platforma k dispozici hardwarové ladící prostředky na úrovni JTAG nebo SWIO, což jsou velmi propracovaná rozhraní hardwarového debuggování.

Já jsem si v poslední době celkem oblíbil právě to čínské WCH a jejich procesory CH32V. Používají poměrně jednoduché jádro QingKe RISC V2 nebo V4. Velká část SW podpory tohoto jádra vzniká v Brně. Periferie jsou vytvářené "podle vzoru" levných STM32. Pro debuggování se používá rozhraní WCH-LinkE, které má podporu v "gdb", takže nástroje, které dokáží integrovat gdb fungují rovnou.

Podívej se třeba k Petrovi na jeho blog: CH32V STM32.

U těch CH32 je nadmíru zajímavá cena, která se pohybuje v jednotkách korun za procesor (10¢).