Hanku, trocha osvěty.
Ampérmetr se vřazuje do série se spotřebičem (tedy obvod tvoří zdroj -> měřák -> spotřebič -> zpět do zdroje). Proto, aby neovlivnil odběr, má téměř nulový vnitřní odpor. Používá se k měření proudu právě přes ten spotřebič.
Voltmetr se naopak zapojuje paralelně se zdrojem či spotřebičem (jeden drát na plus, druhý na mínus). Proto, aby měřením neovlivnil poměry v obvodu, má naopak svůj vnitřní odpor co největší.
To, cos udělal, je, žes vlastně zkratoval svorky zdroje měřákem v režimu ampérmetru. Je to, jako kdybys tam dal natvrdo kus drátu a kontroloval, nakolik se zkratem ohřeje.
Digitálním měřidlem (běžným, bez další chytristiky) nemáš šanci změřit žádné pulsy ani vlny. Měřák vzorkuje hodnoty na vstupu a sem tam nějakou ukáže. I kdyby to umělo ukazovat hodnoty 50x za sekundu, nepostřehneš, jak se čísla mění. Proto se tyhle věci měří pomocí osciloskopů a podobných analyzátorů, které zobrazí tvar napětí (signálu) a kde můžeš graficky odečítat hodnoty. Ty lepší mají přímo kurzory, které nastavíš na bod zobrazené křivky a ony ti hodnotu ukážou. Ani ručičkový měřák neukáže správně, ručička bude kmitat někde, co uzná za vhodné, asi okolo nějaké střední hodnoty, ale bude záviset na tvaru pulsů. Měřidla, co umí ukázat hodnotu střídavého proudu, předpokládají typicky sinusový průběh, jinak ukazují hausnumera.
Jak píšou kolegové, řešením je sehnat nějaký kondenzátor a porovnat oba zdroje, jak se to chová.
Reklamní vsuvka: já si na podobné blbůstky pořídil přenosný osciloskop (
zde, model HDS 242) , co kombinuje vlastnosti ručního multimetru a dvoukanálového osciloskopu, vč. generátoru signálu. Ale normálně to člověk - laik neužije a hlavně musí vědět, co s tím.