Diskuzní fórum železničních modelářů

Pro pamětníky. Asi před 50 lety měl kamarád velké vláčky, které jezdily na kolejivu s 3 kolejnicemi.
K napájení byl použit regulační transformátor, který měl 4 cívky na plechách, mezi cívky se zasouvalo hranaté kovové jádro.
Dotaz pro odborníky - používá se ještě dnes podobné regulační/indukční trafo ?!
Pozn.- trochu podobně pracuje svářečka se zablokovaným natáčivým rotorem.
Havran

Tohle bych asi dnes hledal jen někde v průmyslu - tavicí pece apod. Někde, kde už nestíhají výkony polovodičů a kde jsou nežádoucí rozpojitelné kontakty (přepínání odboček trafa apod.)
Pro malé výkony (mašinky, počítače apod.) je mnohem snazší udělat spínaný zdroj, trafo samotné má velikost ořechu a dá se to celé regulovat beze ztrát. Však i ten DC/DC měnič, co jste poptával jinde, je to samé.
I většina malých svářeček jsou tzv. invertory, váží to dvě kila a nevadí tomu 50 metrů prodlužovačky. Otec měl starou svářečku s indukční regulací, ale to chtělo vozík, aby se to přemístilo a třífázový kabel. Přitom proudy podobné.

Vím, že se dnes k regulaci používají převážně PWM regulátory, ale stále čtu dohady jaká má být správná frekvence Hz pro mašinky.
Proto mne napadlo, zda není i jiná cesta k regulaci, dřív stačilo trafo s odbočkami. Je pravda, že mělo horší jízdní vlastnosti při snižování napětí.

Dřív stačilo mnoho věcí protože muselo a o mnoha věcech se nám ani nesnilo. Výhoda PWM je, že i v malých otáčkách dostává motor pulsy plného napětí, takže má velkou tažnou sílu. S klasickým způsobem, kdy se snižovalo napětí, to nejde dosáhnout (cuknutí při rozjezdu, problematické svícení světel atd.) S PWM můžu jet rychlostí 1 cm/minuta, když na to přijde. Frekvence - pro starší stroje (Zeuke, BTTB) se doporučuje tak 60 - 80 Hz, nové motory snesou výrazně víc. Třeba Zimo dekodéry pouští do motorů 30 Hz - 160 Hz pro staré motory a 20 kHz nebo 40 kHz pro nové. Určitě bych volil PWM, případně kolega Trainmaniak zkouší stroje na čistém analogu, s vyhlazeným napětím 0 - 12 V.

Zlámalík píše:Dřív stačilo mnoho věcí protože muselo a o mnoha věcech se nám ani nesnilo. Výhoda PWM je, že i v malých otáčkách dostává motor pulsy plného napětí, takže má velkou tažnou sílu. S klasickým způsobem, kdy se snižovalo napětí, to nejde dosáhnout (cuknutí při rozjezdu, problematické svícení světel atd.) S PWM můžu jet rychlostí 1 cm/minuta, když na to přijde. Frekvence - pro starší stroje (Zeuke, BTTB) se doporučuje tak 60 - 80 Hz, nové motory snesou výrazně víc. Třeba Zimo dekodéry pouští do motorů 30 Hz - 160 Hz pro staré motory a 20 kHz nebo 40 kHz pro nové. Určitě bych volil PWM, případně kolega Trainmaniak zkouší stroje na čistém analogu, s vyhlazeným napětím 0 - 12 V.

Tady nelze jinak než souhlasit.
Jen ke zmínce na to vyhlazené napětí.
PWM pulz plného napětí protlačí motorem větší proud než vyhlazené napětí nižšší.
Proto je PWM pro regulaci motoru výrazně lepší.
Zajístí jak již bylo zmíněno větší rozsah otáček při zachování účinného momentu na hřídeli motoru.

Havran píše:Pro pamětníky. Asi před 50 lety měl kamarád velké vláčky, které jezdily na kolejivu s 3 kolejnicemi.
K napájení byl použit regulační transformátor, který měl 4 cívky na plechách, mezi cívky se zasouvalo hranaté kovové jádro.
Dotaz pro odborníky - používá se ještě dnes podobné regulační/indukční trafo ?!
Pozn.- trochu podobně pracuje svářečka se zablokovaným natáčivým rotorem.
Havran

Ještek původnímu dotazu - to co tu popisuješ byla pravděpodobně regulace střídavého napětí, kterým byly původní vláčky napájeny a tam to vzhledem k možnostem té doby dávalo smysl.
Dnešní ANALOGOVÉ modely jsou převážne napájené napětím stejnosměrným.
U nás nejvíce rozšířený digitální systém DCC je aplikován na takovéto lokomotivy.

Tak on by za tím trafem mohl být selenový usměrňovač, nějaké destičky bych ještě našel...

Trafo regulovalo samozřejmě střídavé napětí. Zda byl na výstupu selenový usměrňovač si již nepamatuji.
Toto vlákno asi opustíme, byl to pouze výhled do historie.

Zdenek Valter píše:PWM pulz plného napětí protlačí motorem větší proud než vyhlazené napětí nižšší.
Proto je PWM pro regulaci motoru výrazně lepší.
Zajístí jak již bylo zmíněno větší rozsah otáček při zachování účinného momentu na hřídeli motoru.

V dávných dobách, se tvrdilo o pulsní regulaci (tehdy nebyl rozšířený název PWM), že nemá dobrý vliv na ložiska motorků. To jsou dnes motorky kvalitnější? Nebo to bývala doměnka?

Asi jako protočení dvojkolí na Traxxech?

Zlámalík píše:Asi jako protočení dvojkolí na Traxxech?

Že se zvětší (vyklepe) vůle v kluzných ložiskách.

jipol57 píše:

Zlámalík píše:Asi jako protočení dvojkolí na Traxxech?

Že se zvětší (vyklepe) vůle v kluzných ložiskách.

To si nemyslím, z principu kluzná ložiska motorů jsou lompaktní kovová hmota (mosaz nebo lépe bronz) a vzhledem k rozměrům původních motorů i docela předimenzovaná.
Pokud by PWM způsobovala takové rázy, které by poškodily ložisko pak by musel být rotor motoru několikrát dokonale zničen

jipol57 píše:

Zlámalík píše:Asi jako protočení dvojkolí na Traxxech?

Že se zvětší (vyklepe) vůle v kluzných ložiskách.

Chápu, netuším, co za blato by to muselo být, aby to vadilo. To už by tam musela být taková vůle, že by magnetické pole dokázalo hřídel vyosit a postupně díru vyklepat... No, pak je problém u výrobce motoru a ne v PWM.

Zlámalík píše:No, pak je problém u výrobce motoru a ne v PWM.

To asi jo. Jak jsem psal, bylo to v dobách PIKO H0 DDR, a já vím, že tehdejší univerzální motorky, které byly v Sergejích, BR100/110, BR118 a jiných, neměly kovová ložiska, ale byl to plast, společný se štítem. A pamatuju si, že jsem to měl vyklepané i bez pulzního napájení. Kotva se rozvibrovala, byl ječivý zvuk a malé otáčky. Bývalo to časté u těchto motorků. Tenkrát jsem si to opravoval tak, že jsem udělal mosazné futýrka.
Ale o tom problému s pulzní regulací a ložisky, jsem četl v nějakém modelářském časopise, a nebylo to ke konkrétnímu motorku, ale všeobecně. Ono taky záleží na frekvenci a hlavně na kvalitě těch ložisek.