Diskuzní fórum železničních modelářů

Cau,
dioda co chrani tranzistor v zapojeni jako http://robodoupe.cz/2012/tranzistor-jako-spinac/ asi nemuze byt 1N4148 co ? Tech mam dost ale tech 4004/7 se mi (momentalne) nedostava...

1N4148 má poměrně malé závěrné napětí (100V) takže raději ne. Pokud zvažuješ nákup 4007 (1000V), kup si raději UF4007, za přibližně stejnou cenu je to rychlá dioda, takže i s tou špičkou si poradí lépe. https://www.masinky.info/2019/03/diody-pro-dcc/

BohousP píše:1N4148 má poměrně malé závěrné napětí (100V) takže raději ne. Pokud zvažuješ nákup 4007 (1000V), kup si raději UF4007, za přibližně stejnou cenu je to rychlá dioda, takže i s tou špičkou si poradí lépe. https://www.masinky.info/2019/03/diody-pro-dcc/

Ano, nezavisle na tehle diskusi, pristi varka 4007 bude UF:)

Úplně klidně 1N4148. Závěrné napětí diody je pracovní napětí cívky relé. Rychlost 1N4148 je dostatečná a dost možná i rychlejší než UF. Podívejte se do datasheetů.
Edit: Na rychlosti vůbec nezáleží. Rychlost je jak rychle vypíná v závěrném směru.

ja pouzivam transily, ktere su presne na toto vyrabene a urcene.
Jinak doporucujem zapojit dve diody, jedna na rele, druha na spinaci prvek.

jurazbabic píše:Úplně klidně 1N4148. Závěrné napětí diody je pracovní napětí cívky relé. Rychlost 1N4148 je dostatečná a dost možná i rychlejší než UF. Podívejte se do datasheetů.
Edit: Na rychlosti vůbec nezáleží. Rychlost je jak rychle vypíná v závěrném směru.

Ano, 4148 je rychlejší než UF. Ale jak závěrným napětím tak i proudem v propustném směru je podstatně slabější. A nic jejím použitím neušetříte, obě jsou pod 1 Kč.

zdeno píše:Jinak doporucujem zapojit dve diody, jedna na rele, druha na spinaci prvek.

Impulsy se mají potlačovat v místě jejich vzniku, tedy na cívce relé. Pokud je spínací tranzistor bipolární (npn nebo pnp), ochrannou diodu nepotřebuje. Unipolární tranzistory mají ochrannou diodu velmi často už ve struktuře.

BohousP píše:

zdeno píše:Jinak doporucujem zapojit dve diody, jedna na rele, druha na spinaci prvek.

Impulsy se mají potlačovat v místě jejich vzniku, tedy na cívce relé.

seda je teorie a zeleny je strom zivota, proc potom existuji tranzistory se zabudovanou diodou ??
---
aj ja doplnim odpoved o to, ze aj bipolarne tranzistory maji zabudovane ochranne diody.

Mám v kolejišti přes 50 relátek LUN. Všechny jsou spínané tranzistorovými poli ULN 2803. U relátek mám ochranu 1N4148. A v pohodě. Jen je napájím nižším napětím.
24 voltové jen 18V. Spolehlivě spínají. Mají menší spotřebu a nezahřívají se.
Asi po půl roce provozu mně jeden výstup ULN odešel, ale nedopatřením jsem tam měl relé 12V.

zdeno píše:seda je teorie a zeleny je strom zivota, proc potom existuji tranzistory se zabudovanou diodou ??
---
aj ja doplnim odpoved o to, ze aj bipolarne tranzistory maji zabudovane ochranne diody.

V unipolárních tranzistorech ta dioda vznikla jako nechtěné ( nebo spíš nevyžadované) dobro. Při vytváření jednotlivých vrstev iontovou implantací se při určitém technologickém kroku vytvoří parazitní dioda proti substrátu. Časem se začala přidávat do většiny MOSFETů. U bipolárních tranz. je jen výjimečně u některých výkonových prvků. Dává se zejména proto, aby se kompenzovala možná kapacita dlouhých přívodů a samozřejmě posiluje ochranné vliv diody na cívce relé nebo motoru.

BohousP píše:Ale jak závěrným napětím tak i proudem v propustném směru je podstatně slabější.

Vy máte relé na 100V? Že potřebujete vyší závěrné napětí?

BohousP píše:A nic jejím použitím neušetříte, obě jsou pod 1 Kč.

Autor vlákna je má, takže ušetří.

Žeby nějaká ta indukce??

Pavel-HP píše:Žeby nějaká ta indukce??

To je marný.
Kde a v jakém směru je ta indukce?

Pokud má součástka průrazné napětí 100V, neznamená to, že je vhodné je tam trvalé mít. Například na usměrnění 230V se používají diody s Ubr 600 - 1000V. Stačí?
A mimochodem, koncové tranzistory, které pomocí diody chráníme, také vydrží několik desítek voltů. Takže je budeme chránit součástkou s podobnými parametry? Vím, že to není to samé, ale myslím, že hádat se o to nemusíme. I dioda 4148 je lepší, než žádná

BohousP píše:Pokud má součástka průrazné napětí 100V, neznamená to, že je vhodné je tam trvalé mít. Například na usměrnění 230V se používají diody s Ubr 600 - 1000V. Stačí?

Marný...
Že by nějaké to DC napětí za usměrňovačem na kondíku - Urms*odmocnita 2, takže těch 600V je bez rezervy.
No a že by 12V na cívce relé bylo moc na 100V diodu?

Spíš máte řešit energii uloženou v cívce a jestli ji tato dioda přenese - impulzní proud...

Začíná to směřovat k diskuzi kdo má většího pinďoura. Ale nedá mi to.
V závěrném směru je ta dioda vždy paralelně k cívce relé. Napájecí napětí drží tranzistor. I kdyby doba jeho spínání byla nulová, tak na diodě se objeví napájecí napětí na zlomek sekundy, než začne téct proud cívkou.
Po zavření tranzistoru poteče diodou proud v propustném směru. V okamžiku vypnutí tranzistoru bude ten proud mít hodnotu jmenovitého proudu cívky a bude se rychle snižovat.
V opačném směru přes cívku relé proud nikdy nepoteče, proto není důvod aby se v tomto směru vyskytlo nějaké napětí které by namáhalo diodu v závěrném směru. Jediný důvod pro proud v opačném směru by byla parazitní kapacita ve větvi diody. A ta bude tak malá, že to obvod sotva rozkmitá.
Jediný "důvod" předimenzování diody je že obě stojí přibližně stejně, tedy nula nula nic.
Něco mi snad uniká?