Diskuzní fórum železničních modelářů

U nás ve firmě, když technik prováděl revizi rozvodů, tak na jednom okruhu našel jakesi zbytkové napětí, tak se ujistil, že opravdu není nic, ale opravdu nic připojeno a pak do toho pustil 600V. Jestli vedly dráty k sousedovi a on tam měl třeba nabíječku to už se nedozvíme. V každém případě je po problému.
Nešlo by zde aplikovat něco podobného? Vždyť např. kolečka po natření odporovým lakem necháváme také nějakou dobu pod napětím, abychom zjistili zda nehřejí.

U mně se stalo, že se taky detekovalo bezdůvodně obsazení, a to hlavně na úseku se složitějším zhlaví, a přitom to svod, jako odporově (impedance) nebyl. Byla to kapacita. Pro analog by to nebyl problém, Ale pro DCC, jako střídavý proud, to byla zátěž. Naměřil jsem až 600pF, a to už byla proudová zátěž, kdy se signalizovalo obsazení. Musel jsem to znecitlivět, podobně jak píše Šidlo. U výhybek, kde se obě polarity (opačné koleje) dostávají blíže k sobě se to projevuje víc. Na 1m rovné koleje jsem naměřil 18pF. To detekci nezaznamená, ale odběr při DCC tam taky nějaký drobný je. Koleje jsou vlastně kondenzátor se vzdušným dielektrikem.

Prosím aby se ozvali především ti, kdo s tímto problémem mají vlastní konkrétní zkušenosti, a pokud možno i zjištění příčiny a použité řešení.
Zatím jsem na tento problém narazil pouze v tomto jediném případě, pokud ale je podle toho co píše sidlo až v 10 % případech problém se svodem, bude lepší používat detektory s nastavitelnou citlivostí jednotlivých vstupů.

U mne nastavala falesna detekce na zhlavich; ne vzdy, ale docela casto. Ze stavu "volno" prechazel usek do stavu "obsazeno" uz jen pouhym priblizenim (ne dotykem) ruky nad kolejnici. Pricinu jsme tady na foru vyhodnotili jako indukci vice soubeznych J-K paru DCC napajeni koleji. Nadrazi jsem predratoval tak, ze od detektoru jdou K vodice stredem ve svazku a rozbihaji se ke kolejim, zatimco "paterni" J vodic jde po strane s odbockami ke kolejim tak, ze pripadne K vodice krizi v pravem uhlu.
Zatim mam klid.

Měl jsem podobný problém. Po zaštěrkování cca polovina detektorů hlásila obsazeno. Problém během cca týdne odezněl až vše pořádně zaschlo. Při štěrkování použit Jar

Měl jsem ještě jiný problém s detekcí, musel jsem detektorům výrazně omezit citlivost. V prvopočátku byly schopny detekovat už stovky kOhm, ale musel jsem snížit citlivost k jednotkám kOhm z důvodu falešných detekcí. Stávalo se mi, že mašina jedoucí po jedné koleji způsobila detekci i na koleji paralelní (pravděpodobně souběh napájecích vodičů).

Jak je vidět, těch faktorú bude víc. Zřejmě to může být i druh lepidla a štěrku. Ukazuje se jako výhoda i možnost snadné regulace citlivosti. Vkládání odporu se mi nezdá ideální z důvodu snížení napětí závislého na velikosti protékajícího produ (v detekovaném úseku se může nacházet kromě mašiny i několik vozů s osvětlením).

HonzaM píše:Vkládání odporu se mi nezdá ideální z důvodu snížení napětí závislého na velikosti protékajícího produ (v detekovaném úseku se může nacházet kromě mašiny i několik vozů s osvětlením).

Této poznámce vůbec nerozumím. Změna hodnoty odporu v obvodu detektoru S88 nemá na velikost protékajícího proudu v detekovaném úseku prakticky žádný vliv. Odporem se pouze omezuje velikost proudu vstupujícího do optočlenu PC847, viz lokopin http://lokopin.wz.cz/digital/detektory.htm

Omlouvám se, moje chyba, neuvědomil jsem si kam ten odpor zařazuješ, i když mne mělo napadnout že odpor této hodnoty by neumožnil jízdu lokomotivy. Takže pokles napětí v detekovaném úseku zůstává jen o 0,7 V na diodovém můstku.

HonzaM píše:Takže pokles napětí v detekovaném úseku zůstává jen o 0,7 V na diodovém můstku.

Jen o 1.4V!
Jsou tam dvě diody a ani žádná LED na 0.7V nesvítí.

dost mne to zarazilo, protoze jsem se s tim jeste nesetkal, ze by byl na mych modulech svod mezi kolejemi. A ze jsem jich postavil opravdu dost.
Vzdycky jsem pouzival obycejny JAR.
Mozna by stalo za to, otestovat smacejici pripravek na vodivost popredu, teda nalit na tenky molitan (korek), vysusit a zmerit odpor.
Je docela realne, ze tam muzou byt obsazeny vodive prvky, podle typu smacedla.
Bezne meraky dokazou zmerit MegaOhmy a teda je to realne zjistit.
---
Taky je docela mozne, ze tam zustala zbytkova vlhkost a teda by melo pomoci vysuseni pokojovym ohrivacem s vrtuli.
Jeste je moznost, ze to muze byt hydroskopicke a teda prijimat vzdusnou vlhkost ??

Tady je dost nejasností.
Při štěrkování to prakticky muselo "svádět". A pochybuji, že nebyl celký modul vlhký.
Pak jsou dva měsíce, kdy to nesvádělo nebo se s tím nikdo nezabýval?
A nakonec po dvou měsících "to začlo".
A měřený odpor 33kohmů je strašlivě málo.
Ještě jestli se s časem mění?

Honzo, někde jsi psal, že při prolévání ti to "pěnilo". Kolik jsi použil saponátu? Obvykle se dává jen pár kapek.

BohousP píše:Honzo, někde jsi psal, že při prolévání ti to "pěnilo". Kolik jsi použil saponátu? Obvykle se dává jen pár kapek.

Asi moc, problém byl, že to pěnění nastalo až po zakapávání lepidlem a to až po chvíli.

HonzaM píše:Asi moc, problém byl, že to pěnění nastalo až po zakapávání lepidlem a to až po chvíli.

nevznikla tam nejaka chemicka reakce ?? Tim myslim, ze se neshodlo lepidlo se smacedlem, nebo s necim jinym ??

Přidávám do statistiky. Mám taky jeden úsek se svodem, jedná se o jedno zhlaví (5 výhybek). Detektor S88 DIGI-CZ (číslo si teď nevybavím). Bádal jsem, a na nic jsem nepřišel. Protože se ale jedná o nevyužitý úsek (zhlaví je zapojeno přes volný detektor pouze pro shodné podmínky, jako mají skutečně detekované úseky), vykašlal jsem se na to - v praxi mi to nevadí. Jak to tak čtu, sázím na ten svod přes kapacitu... Vlhkost nepadá do úvahy, JARové teorii nevěřím .