Diskuzní fórum železničních modelářů

Omlouvam se, jsem debil (a taky jsem vcera vstaval ve 4 rano, s patricnou urovni inteligence v 10 vecer). Ptal jsem se na prestavniky ale myslel jsem dekodery. Mea maxima culpa. Kdyz tento thread diskutuje o vlastnostech MP1, dotaz mel byt ujistenim ze se nektere projevuji napric sortimentem ruznych vyrobcu. Panove @Trixt, @Michal - diky predem za odpoved

Trixt píše:Krok mám nastaven 3 mm a pohyb u TT u EW1 odhaduji na 2 mm.

Já mám krok MP1 nastaven na 6 mm, pohyb u výhybky PECO bude přibližně stejný jako u tvé výhybky. Struna 0,6 mm zajistí vhodný přítlak, se strunou 0,5 mm byl přítlak příliš malý. Podle mých zkušeností je lepší větší krok přestavníku a tenčí struna. Krok přestavníku 3 mm mám pouze u výkolejky.

pre MP1 plati, ze vzdy je to o pomere: hrubka struny, dlzka struny a nastavenie kroku. Sam pouzivam strunu 0,8mm, hrubka montaznej dosky s podlozim cca 12mm a sirka kroku 6mm pre TT. 6mm zabezpeci dokonaly pritlak jazykov a dostatocny ohyb struny, ktory nezatazi prestavnik. Toto si ale kazdy musi nastavit sam, neexistuje univerzalna rada. Preto aj hrubka struny 0,6mm moze byt dobra pri tenkej doske. Jedno je ale iste, dodana struna je nepouzitelna. Pre pohyb prestavniku frezujem ovalny otvor a vzdy radsej aspon o 1mm vecsi. Totiz i maly odpor v pohybe moze u "nepodarenych" kusov znamenat ze nedobehne. V prestavniku su dve vacky a dva mikrospinace pre kazdy smer prestavenia. Ak jeden mikrospinac vypne prestavenie, druhy automaticky "povoli" pohyb v opacnom smere. U nepodarenych kusov existuje poloha kedy ostane prestavnik visiet. Statisticky je to asi jeden kus z patdesiatych. Mozno by pomohol spravne zvoleny kondenzator na svorkach motora pre kratky dobeh kedze motor sa otaca vzdy iba jednym smerom.

dudlifuk píše:V prestavniku su dve vacky a dva mikrospinace pre kazdy smer prestavenia. Ak jeden mikrospinac vypne prestavenie, druhy automaticky "povoli" pohyb v opacnom smere.

Tak docela pravdu nemáš. Jedna vačka s jedním mikrospínačem dělá koncové vypínání i přepnutí vstupu přestavení do druhé polohy. Tj. přepíná jeden nebo druhý vstup (pozice 1 vs. pozice 2) . Druhá vačka s druhým mikrospínačem slouží jako elekricky nezávislý přepínač (závislý je pouze mechanicky) . Druhý mikrospínač přepíná přibližně v polovině délky kroku přestavníku.

radula63 píše:Tak docela pravdu nemáš. Jedna vačka s jedním mikrospínačem dělá koncové vypínání i přepnutí vstupu přestavení do druhé polohy. Tj. přepíná jeden nebo druhý vstup (pozice 1 vs. pozice 2) . Druhá vačka s druhým mikrospínačem slouží jako elekricky nezávislý přepínač (závislý je pouze mechanicky) . Druhý mikrospínač přepíná přibližně v polovině délky kroku přestavníku.

priznavam ze som to len predpokladal a teraz mi je jasne ze druhy mikrospinac je ohlas resp. prepinanie polarity srdcovky ale potom nerozumiem ako vznika ta mrtva poloha mikrospinaca kedy nereaguje ani jeden vstup na prestavenie

Vždyť to tu je napsané.
Když je mechanická vazba příliš tuhá a pohon není schopen vyvinou dostatečnou sílu dotlačit "brko" do koncové polohy, tak se dál nedostane. Pořád točí například "do odbočky".
Ten přestavník neumí "couvat". Umí jezdit jen tam, stále jedním směrem v kruhu a střídat ve výsledku polohy "Odbočka", "Rovně".

To je nepříjemný důsledek toho, že to běhá i na střídavé napětí.

Murphyho zákony jsou neúprosné.... Každá inovace přinese zhoršení stávajícího stavu!
Měl jsem na reklamaci "tříšroubkový" přestavník a byl mi vyměněn za "dvoušroubkový". Když jsem ho vyzkoušel, tak jsem zjistil, že z jedné krajní polohy se vrací asi o 2 mm zpět a před dosažením druhé krajní polohy jezdec povyskočí asi o jeden až dva milimetry nahoru, jakoby přejížděl přes nějakou překážku!

Sandy píše:jezdec povyskočí asi o jeden až dva milimetry nahoru, jakoby přejížděl přes nějakou překážku!

??? Myslíš tím tu kulisu, co je v ní upnuta struna? Ta je přeci držena při vodorovném pohybu ve vedení, takže pohyb nahoru a dolů není možný. Nebo jak jsi to myslel s tím pohybem nahoru a dolů? Co se týká přejíždění polohy, nerozebíral jsi ho? U dvoušroubkového provedení mi vždy doporučovali při měnění zdvihu šroubky vyšroubovat, ale neoddělávat spodní desku, jen ji vyklonit natolik, aby se dal sejmout posuvný díl a posunout kolíček.

Myslím, že už jsem trochu na stopě.

Začnu tím, co zarazilo mne a zdá se že nejen mne.

Takže - pro začátek bychom si měli říci, co víme o mikrospínači, který je v MP1 použit.
U nás se označují jako mikrospínače (protože je proslavil výrobce micro switch), označují se různě jako snap-action switch, nebo limit switch nebo i jinak. Uvnitř vypadají zhruba takto:


Podstatný je ten malý oblouček vpravo za polovinou. To je pružinka, která definuje hysterezi. na to, abych přepnul, musím vytvořit tlak daný součtem pružnosti dlouhé planžety + pružnosti té malé pružinky. Na to, aby se přepnul zpátky musí být síla daná rozdílem. Proto prakticky není možné, aby přepínač zůstával v nějakém prostředním stavu.
Tady se ale setkáváme s popisem, který napovídá tomu, že to možné je a že se to navíc děje poměrně pravidelně.

Takže jsem začal trochu víc pátrat po tom, co by mohlo být příčinou.
A myslím, že už jsem jednu našel.

Trochu bych očekával, že pokud zůstane přestavník v té "nefunkční" pozici, bude stačit do něj cvrnknout, nebo ťuknout, nebo tak něco.

fulda píše:Trochu bych očekával, že pokud zůstane přestavník v té "nefunkční" pozici, bude stačit do něj cvrnknout, nebo ťuknout, nebo tak něco.

V podstatě ano, jen jsem vždy "cvrnknul" do struny a ne hned. Bohužel si toho totiž člověk většinou nevšimne hned, když nedojede, ale až tehdy, kdy se jej pokusí přehodit na druhou stranu a nic se neděje.

fulda píše:Myslím, že už jsem trochu na stopě.

Začnu tím, co zarazilo mne a zdá se že nejen mne.

Takže - pro začátek bychom si měli říci, co víme o mikrospínači, který je v MP1 použit.
U nás se označují jako mikrospínače (protože je proslavil výrobce micro switch), označují se různě jako snap-action switch, nebo limit switch nebo i jinak. Uvnitř vypadají zhruba takto:


Podstatný je ten malý oblouček vpravo za polovinou. To je pružinka, která definuje hysterezi. na to, abych přepnul, musím vytvořit tlak daný součtem pružnosti dlouhé planžety + pružnosti té malé pružinky. Na to, aby se přepnul zpátky musí být síla daná rozdílem. Proto prakticky není možné, aby přepínač zůstával v nějakém prostředním stavu.
Tady se ale setkáváme s popisem, který napovídá tomu, že to možné je a že se to navíc děje poměrně pravidelně.

Takže jsem začal trochu víc pátrat po tom, co by mohlo být příčinou.
A myslím, že už jsem jednu našel.

Trochu bych očekával, že pokud zůstane přestavník v té "nefunkční" pozici, bude stačit do něj cvrnknout, nebo ťuknout, nebo tak něco.

Místo cvrnkání bude lepší ekologická sběrna odpadu.
Mirospínač byl kvalifikovanou pracovní silou, odborně zaletován a je po smrti.

Tak se nam tu Fulda pekne zhovadil a prisli jsme na to, ze seda je teorie (certifikace) a zeleny strom zivota.
Teda z principu neni mozne vychytat vsechny mozne a nemozne chyby. A certifikace to nezachrani.
---
Problem je v tom, ze to je mechanicka chyba a je zpusobena malou silou motorku v krajni poloze.
Ted nevim, ci ten kruhovy pohyb nema v tomto svuj podil, teda ci ten uhel na konci neni kriticky a nevyzaduje vetsi silu.
Ale v tomto se necham poucit, to neni moje parketa.
---
Reseni je jednoduche, musi se najit kompromis mezi silou motorku a odporem pri prestavovani.
Nesmi dojit k tomu, aby motorek nedojel az ku bodu prepnuti mikrospinace.

Tenhle kompromis našel už mnoho let zpátky Tillig u svého motorického přestavníku, který nedávno inovoval (kupodivu k lepšimu). Chodí bezchybně, neúnavnê a bez certifikace.

Tak zdeno má samozřejmě pravdu. To si pochopitelně ověřil každý, kdo má přestavník doma a zkusil ho zablokovat.
Pokud je mechanicky zablokovaný, vrčí a brání se. Nedá se to přehlédnout. Navíc vzhledem k převodovému poměru má dost velkou sílu. Když jsem jej prvně měřil, tak jsem jej nedokázal zabrzdit, nebyl jsem na takovou sílu připraven.
Druhá věc je přepínač. Kdo si jej někdy zkusil rozebrat, tak ví, jak bezpečně přeskakuje. Mnohokrát jsem zkusil ho dostat do mezipolohy. To u normálního přepínače nelze.
Ale protože se tak děje, tak něco není v pořádku. Nemám jistotu v tom, co není v pořádku. Mám dost rozumu na to, abych nedělal ukvapené závěry a výkřiky. Pokouším se najít, kde je opravdová příčina.

Je jasné, že ve dvoušroubové verzi došlo ke změnám, které se projevují mírným zhoršením mechanických vlastností. Nechám na každém, aby posoudil o kolik, nejsem strojař.
V případě zhoršení elektrického sleduji dvě základní cesty - jedna směřuje spíš k trvalé a systematické chybě, druhá spíš k přechodné chybě na úrovni například jedné série. Bohužel mám málo vzorků, takže mi to trvá.

Pro zdejší rejpaly znovu připomenu fakt, že můj dekodér rozpozná tento způsob zablokování a pokud je použitý ohlas skutečné polohy, tak hlásí nedokončené přestavování. To si předpokládám každý vyzkoušel.