Diskuzní fórum železničních modelářů

Ahoj,

prosim, pouzil jsem starsi pajitelny lak z GME (https://www.gme.cz/lak-pajite-50ml). Asi jak uz byl ponekud "odpareny", tak vytvoril pomerne tlustou vrstvu, presto (nebo proto ?) se i pajelo dost blbe, cin se mi spatne rozleval, pridal jsem sem tam kalafunu (pajeci kapalina R). Pote jsem desku oplachl izopropylem a ocistil ... ovsem pajene kontakty zesedly, a svetly sedy povlak se utvoril i v plose laku. Normalni ? Je to na zavadu ?

Moje zkušenosti:

1. nejlépe mi šly pájet tesky od KTL Elektro http://www.ktlelektro.cz/ na detektory S88 podle DCCkoleje http://dcckoleje.marekiss.cz/
2. normálně mi jsou pájet mnou vyrobené desky potřené výše zmíněným roztokem
3. nejhorší zkušenosti mám s univerzální vývojovou deskou https://www.ges.cz/cz/ta-026-GES07713047.html

Nevím proč to tak je, vždyť je to pořád ta samá měď, ale je velký rozdíl v deskách.

belgarat píše:Ahoj,

prosim, pouzil jsem starsi pajitelny lak z GME (https://www.gme.cz/lak-pajite-50ml). Asi jak uz byl ponekud "odpareny", tak vytvoril pomerne tlustou vrstvu, presto (nebo proto ?) se i pajelo dost blbe, cin se mi spatne rozleval, pridal jsem sem tam kalafunu (pajeci kapalina R). Pote jsem desku oplachl izopropylem a ocistil ... ovsem pajene kontakty zesedly, a svetly sedy povlak se utvoril i v plose laku. Normalni ? Je to na zavadu ?

Ahoj, videl bych to na necistoty v jednom, druhem ci tretim, ktere po odpareni isopropanolu zustaly na povrchu. Myslim, ze by nemely vadit. Jinak ta prvni kapalina je kalafuna v toluenu, ta druha kalafuna v ethanolu, rozdil je v koncentraci a rychlosti odparovani. Za sebe bych ten toluenovy lak nechal na bezpecnem miste odparit do sucha a zbylou kalafunu rozpustil ethanolem nebo isopropanolem a pouzil.

JP

Jeniku, dik.

JenikPluto píše:Ahoj, videl bych to na necistoty v jednom, druhem ci tretim

Necistoty muzu "vyloucit" snad jen ve tretim (isopropyl), ktery mam ve spreji.

toluenovy lak nechal na bezpecnem miste odparit do sucha a zbylou kalafunu rozpustil ethanolem nebo isopropanolem a pouzil.

Zkusim. Predtim jsem chtel kupovanou kalafunu rozpustit v technickem lihu a pohorel jsem - hrudky zustavaly. Kolega tvrdil, ze do kalafuny co prodava GME se pridava cosi, co meni rozpustnost a doporucil prave pouzit toluen ci nitroredidlo (C6006, tusim).

belgarat píše:Zkusim. Predtim jsem chtel kupovanou kalafunu rozpustit v technickem lihu a pohorel jsem - hrudky zustavaly. Kolega tvrdil, ze do kalafuny co prodava GME se pridava cosi, co meni rozpustnost a doporucil prave pouzit toluen ci nitroredidlo (C6006, tusim).

Taky jsem pouzival kalafunu v toluenu, ale odparuje se pomalu a nelibe mi to smrdi. Ted rozpoustim v cistem lihu a je to lepsi. Je pravda, ze cisty lih je trochu drazsi, zhruba litr za litr...

JP

JenikPluto píše:Taky jsem pouzival kalafunu v toluenu, ale odparuje se pomalu a nelibe mi to smrdi. Ted rozpoustim v cistem lihu a je to lepsi. Je pravda, ze cisty lih je trochu drazsi, zhruba litr za litr...

tak o smradu se nepru, proto jsem take kolegovu radu jeste neaplikoval.

Já pořád od dob svého mládí používám kalafunu koupenou v hudebních potřebách rozpuštěnou v čistém acetonu (ne v ředidle). Dříve jsem to pro efekt i obarvoval vytlačenou náplní z propisky.

Pokud někoho zajímá krutá pravda, tak:

• Kvalita pájení je ovlivněná množstvím oxidace na mědi (měď se pájí dobře, měděnka se pájí špatně)
• proto se deska ihned po vyleptání ošetřuje proti oxidaci (u slušných výrobců)
• je otázka použité chemie a technologie, jak dlouho to které ošetření vydrží a jak se chová při pájení
• pájitelný lak je prostředek pro dlouhodobou konzervaci, s tím, že mimochodem jde pájet, ale není to jeho hlavní cíl

Pokud si děláte desky doma, tak mnohem lepších výsledků z pohledu pájení docílíte s kalafunou rozpuštěnou v lihu nebo toulenu (volba podle osobních preferencí co chcete čmuchat); ale zase kalafuna není dlouhodobě stabilní. Stabilita v čase se zlepšuje přidáním "plastových" složek (polystyrén, nebo polyeurethan se dobře rozpouští ve stejném toulenu), ale tím se zhoršuje pájitelnost.
Proto se dělají různé poměry podle toho, co má kapalina více podporovat. Pájitelný lak je víc lak než pájitelný, ale je akceptovatelný pro pájení. Kalafuna v lihu je víc pájitelná než lak. Polyeurethanový lak je lak a je téměř nepájitelný.

Existují i jiné metody ochrany - dejme tomu pokovování cínem, stříbrem nebo zlatem (cín je levný a dobře pájitelný, méně konzervující než zlato, to konzervuje parádně, pájí se parádně, ale ta cena...)

Tak a teď pokud se na to podíváme prakticky:
pokud máme desku, která je již nějakou dobu od vyleptání a není dobře konzervovaná, tak jí trochu opláchni toulenem (lihem, IPA) a pokud bude i nadále matná, tak prášek na nádobí a zase toulen. Pak jí vezmi rozpuštěnou kalafunou. Pak se bude dobře pájet. Po osazení jí vezmi nějakým lakem, pokud to bude pájitelný lak, tak klidně rovnou, pokud to bude konzervační lak, tak předtím opláchni kalafunu v IPA.

Zajimave shrnuti o puvodu sedeho povlaku na povrchu tistenych spoju je k nalezeni zde.

Zestrucneny preklad zaveru textu: Nahle se objevivsi svetly povlak na povrchu tisteneho spoje znamena, ze se behem pajeni ci cisteni cosi pokazilo...

JP

JenikPluto píše:Zestrucneny preklad zaveru textu: Nahle se objevivsi svetly povlak na povrchu tisteneho spoje znamena, ze se behem pajeni ci cisteni cosi pokazilo...

Je to rozbity !

fulda píše:Existují i jiné metody ochrany - dejme tomu pokovování cínem, stříbrem nebo zlatem (cín je levný a dobře pájitelný, méně konzervující než zlato, to konzervuje parádně, pájí se parádně, ale ta cena...)

Já byl upozorněn při nějaké objednávce plošných spojů, že úprava "galvanický cín" není z hlediska pájitelnosti použitelná na delší skladování (než rok). Na to, že je buď zlato nebo ještě něco jinýho, co už jsem zapomněl.
Ale nezjišťoval jsem jinde, takže možná chtěli jen prodat...
Ale já jsem s pozlaceným spokojen (i cenově to nebyla až taková darda).

MiG píše:

fulda píše:Existují i jiné metody ochrany - dejme tomu pokovování cínem, stříbrem nebo zlatem (cín je levný a dobře pájitelný, méně konzervující než zlato, to konzervuje parádně, pájí se parádně, ale ta cena...)

Já byl upozorněn při nějaké objednávce plošných spojů, že úprava "galvanický cín" není z hlediska pájitelnosti použitelná na delší skladování (než rok). Na to, že je buď zlato nebo ještě něco jinýho, co už jsem zapomněl.
Ale nezjišťoval jsem jinde, takže možná chtěli jen prodat...
Ale já jsem s pozlaceným spokojen (i cenově to nebyla až taková darda).

U toho zlacení je rozdíl v technologii. Jednak se používá ENIG, což je vrstva 2-8 um (mikrometru) zlata na 150-240 um niklu a jednak tzv. tvrdé zlato (30-50 um) na 100 um niklu. Podstatně dražší, vhodné na nožové kontakty a hůře se pájí.
Podrobnosti o povrchových úpravách desek, výhodách a nevýhodách jednotlivých technologií: https://www.epectec.com/articles/pcb-su ... tages.html

MiG píše:

fulda píše:Existují i jiné metody ochrany - dejme tomu pokovování cínem, stříbrem nebo zlatem (cín je levný a dobře pájitelný, méně konzervující než zlato, to konzervuje parádně, pájí se parádně, ale ta cena...)

Já byl upozorněn při nějaké objednávce plošných spojů, že úprava "galvanický cín" není z hlediska pájitelnosti použitelná na delší skladování (než rok). Na to, že je buď zlato nebo ještě něco jinýho, co už jsem zapomněl.
Ale nezjišťoval jsem jinde, takže možná chtěli jen prodat...
Ale já jsem s pozlaceným spokojen (i cenově to nebyla až taková darda).

Ano, to souhlasí. Tedy já bych možná řekl, že je to o něco déle než rok, ale i tak platí, že cín oxiduje. A možná víc než cín tak oxiduje to ostatní, čemu já pracovně říkám olovo.
Dají se kupovat ještě povrchové úpravy jako stříbro nebo třeba, nikl. Ty jsou také dobré a cenově dostupnější. Na stříbro pozor - někdo v něm má dost sloučenin síry a pak také docela rychle stárne.
V poslední době se objevuje OTH (Organic Solderability Preservative - lakování organickým lakem - asi kalafuna?), ale s tím nemám žádné zkušenosti.
Nějaké čtení o povrchových úpravách PCB.

---
Bohouš píše rychleji, je hezké, jak máme každý odkaz na jinou stránku, kde se píše to stejné, včetně knihy zadarmo, která vlastně ani moc zadarmo není.