Diskuzní fórum železničních modelářů

fulda píše:To bych s dovolením nedělal, pokud bych ho nesledoval, začali by jste tu plácat hlouposti a mohlo by se nedej bože stát, že by vám to někdo i věřil.

nejvetsi hlouposti o Loconetu tu pises prave ty sam, ale nevadi, zase jsem se zasmal a pobavil
To je nejvetsi problem, kdyz guru v jedne oblasti si mysli, ze to plati aj o oblasti podobne. Nebyva to pravda !!

Pánové, nechte toho. Už to začíná být trapné.

Tohle vlákno jsem založil s cílem informovat o fungujícím a vyzkoušeném panelu, který jsem měl možnost vidět v provozu a ovládání si prakticky vyzkoušet. Mohl jsem to také porovnat s ovládáním TrainControllerem. Naši stanici s Traincontrollerem si vyzkoušelo i několik účastníků, kteří měli možnost si tento zpúsob ovládání poprvé vyzkoušet. Nepište sem prosím nic jiněho než informace o hotových a funkčně odzkoušených řešeních, diskutujme v čem uživatelé nebo zájemci spatřují jejich výhody a nevýhody. Vůbec sem nepatří rúzné posměšky, invektivy a vzájemné napadání (to platí o všech vláknech). Čekal jsem tady konkrétní dotazy na představený systém, na něž bych odpověděl buď sám, nebo bych o odpověď požádal majitele panelu.

fulda píše:Nechtěl bych se hádat, ale není ta "malá destička" náhodou raspberry pi?

No asi na tom nezáleží, ale můj tip je Arduino Uno (modrá deska vlevo nahoře), pod ním je LN modul (z Arduina k němu vedou kabely z pinů 8 a asi 7 - bílý a černý - a 5V a zem - červený černý). S existujícími LN knihovnami není postavení takového zdroje LN žádný větší problém, jen to chce trochu času.

Offtopic: sensor status opcode zemře stejně rychle, jako se na konferenci objevil...

JP

JP: Je to Arduino, ve FREMO je využito ve spoustě stanic různých velikostí. SW základem je pochopitelně MRRWA LocoNet library. Kromě stanic je na něm založena i jedna verze traťového bloku, ale těch je snad ve FREMO více. Tam se může podle velikosti nebo skupiny HW lišit.

Ono je skoro jedno, jestli je to něco z lesních plodů, nebo ...duino. Pořád je to (mikro)počítač. Bez něj to prostě nejde.
BTW, off topic: před 25 lety jsme se syny počítali, kolik bychom našli doma mikroprocesorů. Došli jsme ke čtyřem: 80386 v pc, po jednom v tiskárně, klávesnici a myši.
Dnes by jich bylo určitě přes stovku.

radeksindy píše:JP: Je to Arduino, ve FREMO je využito ve spoustě stanic různých velikostí. SW základem je pochopitelně MRRWA LocoNet library. Kromě stanic je na něm založena i jedna verze traťového bloku, ale těch je snad ve FREMO více. Tam se může podle velikosti nebo skupiny HW lišit.

Aj mne chytilo ArduinoNano a ArduinoMega. Je to celkem dobre zpracovane a vymyslene.
---
Mam tam ale dva problemy u ArduinoNano
a to propojeni USART na USB, kdy se to musi pracne osetrovat anebo pouzit jine dva piny na emulaci Loconetu.
Druhy problem je dost veky odber proudu, kdy odber nad 10 mA a vic, je tak nejak normalni.
Nekde to vadi, nekde ne.

sidlo píše:Vypadá to, že se jedná o realizaci LocoNet bez centrály. To je v našich končinách vyšší dívčí. Odhaduji, že zrealizovat něco takového by tu zvládl tak maximálně jeden borec.

Tak LocoNet bez centraly (alias standalone LocoNet) lze postavit i bez toho, ze by clovek neco programoval na Arduinu. Jedna z moznosti je pouzit komponenty DS64/DS54, BDL168, PR3 popr. od jinych vyrobcu. Jen je treba doplnit zapojeni o proudovy zdroj, popr. tento proudovy zdroj "aktivovat" napr. u BDL168, PR3 popr. LocoBufferUSB (starsi verze).
http://jmri.sourceforge.net/help/en/htm ... oNet.shtml

HonzaM píše: Čekal jsem tady konkrétní dotazy na představený systém, na něž bych odpověděl buď sám, nebo bych o odpověď požádal majitele panelu.

1) Jake komercni komponenty byly tedy pouzity ?
2) Proc si myslis,ze je potreba CSD navestidel pro LocoNet ? Budto mas dovoleno se pripojit na "hlavni" LocoNet a pak mas k dispozici i DCC anebo nemas dovoleno (coz bude asi vetsinou ten pripad) a pak budes rozvadet lokalni LocoNet i s DCC.

Jirka_US píše:

HonzaM píše: Čekal jsem tady konkrétní dotazy na představený systém, na něž bych odpověděl buď sám, nebo bych o odpověď požádal majitele panelu.

1) Jake komercni komponenty byly tedy pouzity ?
2) Proc si myslis,ze je potreba CSD navestidel pro LocoNet ? Budto mas dovoleno se pripojit na "hlavni" LocoNet a pak mas k dispozici i DCC anebo nemas dovoleno (coz bude asi vetsinou ten pripad) a pak budes rozvadet lokalni LocoNet i s DCC.

Byly použity komponenty švédské firmy Möllehem Gardsproduktion. Viz odkaz na firmu na naší stránce http://www.1ku160.cz: (http://m.1ku160.cz/technika/digital/z21 ... -a-bdl168/), v článku zabývajícím se možností ovládání boosterů, potřebujících RailSync. U centrály Roco Z21 totiž v zásuvce LocoNet RailSync nacházející se na pinech 1 a 6 chybí.
Mám v úmyslu získat více informací o přislušných komponentech a uveřejnit je na zmíněném webu http://www.1ku160.cz, plánuji si jeden dekodér koupit, možná s ním postavím malý zkušební panel. Panelový dekodér (Panel decoder, http://www.mollehem.se/index.php/en/con ... der-detail) umožňuje připojení až 16 tlačítek, ovládat výhybky, návěstidla, stavět vlakové cesty. Je možné ovládat až 64 LED. Programuje se aplikací na mobilu. Problém je švédština, nevím jaký rozsah má dokumentace v angličtině. Aplikace pro programování je zatím bohužel pouze v Androidu.
Dekodér pro návěstidla s českými návěstními znaky by byl zapotřebí, protože veškeré řídící i ovládací funkce jdou po LocoNetu a bylo by nutné je převádět do DCC. Praktičtější je použít přímo LocoNet, s DCC ovládací panel vůbec nepracuje.

V tomto vlákně již jsem před časem uveřejnil informaci o systému MGP pro ovládání modelového kolejiště (samozřejmě se to netýká jen modulů). Systém mne zaujal natolik, že jsem koupil základní sestavu (jeden panelový dekodér, jeden výhybkový dekodér a jeden návěstní dekodér). Testuji je zatím na prkénku, ale připravuji stavbu testovacího modulu (viz vlákno o stanici pro testování), aby bylo možné vyzkoušení v reálném provozu na kolejišti.
Dosavadní výsledky testování jsou slibné.
Systém sestává ze třech základních prvků. Prvním je panelový dekodér. Slouží k ovládání a umisťuje se do ovládacího panelu (který nemusí být fyzickou součástí kolejiště). Má 16 vstupů pro ovládací tlačítka a umožňuje připojení až 64 indikačních LED. Ty se připojují pomocí třídrátové sběrnice, na níž se jednotlivé LED připojují pomocí driverů, vždy pro 3, 6 nebo 12 LED, drivery se na sběrnici připojují řetězené za sebou.
Druhým je výhybkový dekodér, montovaný pod kolejištěm. K němu je možné připojit pět výhybek, přestavníky mohou být motorické nebo impulsní, jediné omezení je, že nesmí být použity přestavníky s vysokým odběrem, jako například PECO. U motorických se v návodu vedle Tortoise, Conrad a dalších počítá i s MTB MP1. Vyzkoušel jsem také současně při stejném nastavení mít na jednom výstupu MP1 a na jiném Tortoise, funguje bez probému. Kromě ovládání přes LocoNet má dekodér pět vstupů, na něž lze připojit tlačítka a výhybky přestavovat přímo tlačítky, bez LocoNetu a bez jakékoli další elektroniky. Dekodér umožňuje nastavení až pěti cest, každá tvořená až pěti výhybkami. Vstupy pro tlačítka lze využít místo ovládání jednotlivých výhybek pro stavění pěti cest. Dekodér je tak možné použít zcela samostatně, bez centrály. Je možná i kombinace, umožňující kromě ovládání dispečerem z ovládacího panelu (ten může být třeba i v sousední stanici) poskytnout posunovačům možnost ovládat některé výhybky přímo. Stav takto přehozené výhybky se přitom do ovládacího panelu přenáší. Pokud se tyto vstupy nepoužijí pro tlačítka, lze je využít pro zpětné hlášení.
Třetím prvkem je návěstní dekodér. Ten umožňuje připojení až deseti návěstidel po maximálně sedmi světlech. Návěstní znaky se nastavují automaticky bez zásahu obsluhy, v závislosti na postavené cestě. Obsluha tedy kromě nastavení cesty zadá pouze příkaz odjezd, případně jen zvolí cestu, návěstní znak se nastaví automaticky, protože dekodér má po LocoNetu informaci o postavení všech výhybek, stavu obsazení i návěstidel. Návěstidla se připojují obdobně jako u panelového dekodéru, po třídrátové sběrnici. Pro deset návěstidel potřebuje dekodér deset adres. Návěstní dekodér má také 16 vstupů pro zpětné hlášení.
Komunikace mezi moduly je vedena po LocoNetu, což mimo jiné umožňuje vzájemnou komunikaci více dekodérů, třeba při potřebě většího počtu tlačítek, výhybek nebo návěstidel. Je také možné postavit sekundární panel, ten může být i zamykatelný. Programování se uskutečňuje z mobilu nebo z tabletu přes BlueTooth modul, připojený k LocoNetu, při provozu není potřeba mít tablet nebo mobil připojený (PC není potřeba vůbec). Výhodou je možnost umístit panelový dekodér do samostatného ovládacího panelu a výhybkový a návěstní dekodér pod kolejiště, spojení ovládacího panelu s kolejištěm obstarává jediný kabel, LocoNet.
Centrálu to nepotřebuje, může to tedy využít třeba majitel Roco "kostky", lze si představit i analog.
Nechci zatěžovat diskuzi, podrobnější informace a vlastní zkušenosti budu postupně uveřejňovat na http://www.1ku160.cz.

Reaguji na dnešní příspěvek Petra Šídla ve vláknu k jeho dekodéru UNI16ARD Arduino dekodér. Existuje totiž ještě další možnost přenosu zoětnho ohlasu výhybky, využívaná dekodérem MGP. Komunikuje po LocoNetu s panelovým dekodérem (nebo s centrálou), po přestavení výhybky potvrzuje panelovému dekodéru že příkaz přijal a vykonal. Pro plné využití možností systéímu Je při komunikaci s ovládacím dekodérem potřeba používat pouze výhybkové dekodéry, které tuto funkcí mají, tedy ne třeba dekodér Digitrax DS64. Dekodér MGP má kromě možnosti přestavování jednotlivých výhybek posláním adresy také možnost výhybku přestavovat lokálně, tlačítky připojenými přímo k dekodéru. Je určen pro pět výhybek a má pět ovládacích tlačítek. Ta lze využít pro zmíněné přímé ovládání, dekodér ale umožňuje naprogramovat až pět cest, které lze zvolit těmito tlačítky (v tom případě samozřejmě nelze těmito tlačítky ovládat jednotlivé výhybky). A pokud se ty vstupy pro nepoužijí pro tlačítka, lze je použít pro pět vstupů zpětného hlášení. Ty tedy mohou sloužit pro přenos informace o skutečné poloze výhybky. Informace o stavu výjybky se do ovládacího panelu přenese i v případě, kdy je vývybka přestavena přími tlačítky u přestavníku, takže obsluha u hlavního panelu, který může být od kolejiště nebo modulu vzdálen, má vždy aktuální informaci o stavu na kolejišti. Jednotlivé v dekodéru naprogramované cesty mají samostatné adresy a lze je tedy stavět poláním jediné adresy. Ovládací panel je s kolejištěm spojen jediným kabelem - LocoNetem. Nepotřebuje ani lokální napájení.
Tohle už mám prakticky vyzkoušeno, i když s dekodéry MP1 zatím na prkénku, stanice se teprve bude stavět, dříví i kolejivo už mám, chybí jen čas a práce. Zatím mám jen prozatímí panýlek na testování. Černá tlačítka jsou na přímé stavění výhybek, žlutá na vobu cest "odkud - kam". Modrá tlačítka vedle žlutých u vjezdu slouží pro volbu přivolávací návěsti. Návěstní znaky na vjezdových a odjezdových návěstidlech se volí automaticky v závislosti na nastavené cestě.
Pro zajimavost - dekodéry MGP mohou komunikovat s Arduinem, nejsou na něm sice založeny, ale mají příslušné rozhraní.

Jak je detekováno nedojetí jazyků do koncové polohy?

mlha píše:Jak je detekováno nedojetí jazyků do koncové polohy?

Lze to řešit jak píšu, využitím zpětného hlášení, dekodér na to má vstupy a nepotřebuje tedy ani samostatný detektor zpětného hlášení, ani další přenosovou cestu, třeba S88, protože LocoNet je obousměrný, bylo by ale potřeba vyřešit způsob jakým to fyzicky detekovat, protože na to nestačí kontakt na přestavníku, samotné dojetí přestavníku do koncové polohy negarantuje že do správné polohy dojely i jazyky. Může jít o mechanickou vadu výhybky, může se mezi jazyk a kolejnici dostat třeba smetí. Jak by sis takovou detekci představoval? Na kolejišti používám kvalitní výhybky, udržuju čistotu kolejiště a problémy s nedolehnutim jazyků nemám. Mimochodem, zjištění nedolehnutí jazyků negarantuje ani jeden ze způsobů které uvádí sidlo.

Beigarat mi poslal SZ s dotazem zda je při volbě odkud - kam nutné tlačítka stisknout současně, nebo následně. Odpověď může zajímat i další účastníky diskuze. Odpověď tedy je, že lze naprogramovat zda musí dojít k současnému stisku nebo následnému, lze také volit do jaké doby musí být druhé tlačitko stisknuto. Samozřejmě je podstatné pořadí stisku, protože to určuje směr jakým budou směřována návěstidla.