Diskuzní fórum železničních modelářů

Zkusil jsem si vymyslet takovou "kravinku". Počítaje s mnoha servy na kolejišti se chci vyvarovat proudového nárazu při zapojení napájení. Řekněme, že 3A zdroj by mohl ustát cca 12-16 serv, což je v podání DCC koleje jeden "plný" master a taktéž plný slave. Poněvadž jsem jouda a ne elektrotechnik, nedokázal jsem si slušně spočítat RC členy do zpožďovacích obvodů ... ale mám navíc nějaké PIC 12F629. A připadl jsem na nápad, že když může smyčku řídit PIC za pár korun, tak může podobný řídit relátka.

Zapojení se snaží omezit proudový odběr "spínače" během provozu kolejiště. Uvedené relé žere 125mA každé, takže dohromady by odebíraly 500mA, což je v mém případě 16% výkonu zdroje. Takže jsem ještě jedno relé přidal a funkce je takováto:

* R1 funguje jako "master", spíná proud do všech větví.
* R2-4 musí mít přepínací kontakty s tím, že v klidu je napájení větví připojeno

1. Po připojení napětí je R1 rozeplé, tudíž proud nedostane nikdo.
2. nejprve se '''zapnou''' R2-R4, čímž se odříznou jednotlivé napajecí větve
3. sepne se "master" R1, čímž je napájení připraveno, až se pripojí jednotlivé větve
4. postupně se rozepínají R2-R4, s určitou časovou prodlevou. Rozepnutí relé znamená připojení dané větve k napájení.

Po ukončení procesu zůstane jediné sepnuté relé, R1 a proud jde do všech větví. Na schématu je ještě tlačítko, které znovu spustí počáteční sekvenci. PIC spíná relátka přes darlingtonové pole, ULN má už i diody pro kompenzaci indukčnosti relé při vypnutí, zatížitelnost jednoho vstupu je 500mA (relé má 125mA). GP3 nemá interní pull-up rezistor, je tam externí.

Myslíte, že níže uvedené schéma má šanci fungovat ?

V principu by to fungovat mohlo. Pozor však na ten stabilizátor - máš tam "L" (78L05), t.j. nízkopříkonový. To je tak max 100 mA. Musíš tam dát bez "L". A existují relátka s menším příkonem.

Dik; ve skutecnosti mam koupeny 78S05 (Iout = 2A).

kdesi jsem cetl, ze pripojeni 1/2 napeti na servo nevyvolava startovaci proudovy impuls.
Takze by stacilo na dobu asi 3 vterin zmensit napajeni na velikost 2-3V a bylo by to vyresene.
Tim by se to nastartovalo bez toho skubnuti serva pri pripojeni napajeni..
---
Teda dat do serie 3-4 obycejne diody, ktere by se po 3 vterinach premostily kontaktmi relatka.
Teda jako uvedene zapojeni, ale omnoho jednodusseji.

zdeno píše:Teda dat do serie 3-4 obycejne diody, ktere by se po 3 vterinach premostily kontaktmi relatka.
Teda jako uvedene zapojeni, ale omnoho jednodusseji.

Zkusim, ale trochu problematicke (pro mne) nebot pouzivam jiz navrzene DPS od DCC Koleje, kde jsou serva napajeny spolecne s elektronikou (samozrejme elektronika za dalsim regulatorem), takze pripadne snizeni napeti / premosteni = zasah do desky. Tenhle doplnek se da "jenom pripojit". Jinak dobry napad - dik.

belgarat píše:Dik; ve skutecnosti mam koupeny 78S05 (Iout = 2A).

Tak to je s rezervou

Není jednodušší použít místo pitomého stabilizátoru 7805 na tom slavném master slave geretu nějakej, kterej má enable vstup a prostě na něj dát kondít takovej, aby to zpoždění lahodilo oku?
Nebo to celé udělat tak nějak pořádně??

A nebo další možnost, místo 7805 použít LM317 a udělat postupnej náběh napájecího napětí až na těch 5V. Pokud to bude dostatečně pomalé, pak nemusíš řešit relátka, která jsou drahá a stejně v připojované části způsobí škubnutí.

michal.kubista píše:A nebo další možnost, místo 7805 použít LM317 a udělat postupnej náběh napájecího napětí až na těch 5V. Pokud to bude dostatečně pomalé, pak nemusíš řešit relátka, která jsou drahá a stejně v připojované části způsobí škubnutí.

ono by se chtelo zamyslet, co vyvolava to skubnuti ??
Podle mne je to proto, ze elektronika jeste nedodava ridici impulsy a motorcek uz ma nejake napajeni. To znamena, ze motorcek se da do pohybu a az prvni impuls od ridici elektroniky ho srovna do poradku.
---
To znamena, ze potrebujeme, aby ridici elektronika uz davala impulsy a az potom pripojit napajeni na servo.
Problem je v tom, ze jsou tam elektroniky dve, jedna co posila impulsy 1 -2mS (externi) a druha, co to vyhodnocuje (interni).
Takze se musi zabezpecit, aby fungovala vyroba impulsu 1-2mS a az potom pripojit polovicni napajeni (na servo) a po urcitem case pripojit plne napajeni (na servo).
---
Nemyslim, ze jen pomale nabihani napajeni to dokaze osetrit.
Podle mne je klicove prave generovani impulsu 1-2mS, ktere musi byt rychlejsi nez pripojeni samotneho serva.

To je řeč o tomto dekodéru?
http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=6&t=10150&p=197313&hilit=servo#p197305

belgarat píše:Pouzivam - s vyhradou, ze do dekoderu z DCC koleji pouzivam software od Fuldy -- jinak naprosta spokojenost. Fulduv software umoznuje nastavit obe polohy serva a softwarove tak "otocit" vyznam vlevo/vpravo ...

zdeno píše:ono by se chtelo zamyslet, co vyvolava to skubnuti ??

Už asi 5x jsem sem dával odkaz na TOTO dlouhé video, kde jeden německý soudruh vykládá bezvadnou německou angličtinou, jak takové servo funguje.

zdeno píše:Podle mne je to proto, ze elektronika jeste nedodava ridici impulsy a motorcek uz ma nejake napajeni.

Nikoli, je to proto, že sample &hold kondenzátor nemá napětí z kondenzátoru v integračním členu, takže komparátor má pocit, že servo e v extrémní výchylce proti očekávání.

zdeno píše:To znamena, ze motorcek se da do pohybu a az prvni impuls od ridici elektroniky ho srovna do poradku.

Tato teorie pochopitelně vázne už pokud si někdo vyzkoušel připojit servo s odpojeným řídícím signálem a nebo třeba se signálem připojeným na zem. A kdo je pečlivější, tak si připojil nejprve řídící signál a pak teprve napájení. Všechny případy mají stejný efekt. Jen trochu jinou dráhu toho škubnutí.

Na některých servech se dá udělat to, že nejprve nabiješ integrační kondenzátor na přijatelnou hodnotu tak, že připínáš napájení těsně před generováním pulzu a odpojuješ ho těsně po skončení pulzu. Motor se v tu dobu nestihne zatočit, takže servo s sebou neškubne. (to nic neříká o spotřebě, jakou v tu dobu má)
Ale na této technice je blbé to, že každé servo má jinak udělané připojování a odpojování integračního členu a členu sample&hold, takže to funguje dobře vždy jen pro nějaký konkrétní čipset konkrétního serva.

Pokud nekdo pozorne cetl muj prispevek, tak pochopil, ze ridici impulsy tam musi byt.
Testovat to za nepritomnosti ridicich impulsu je Fuldova zlomyselnost a fuserina. K cemu je to dobre, takto odrbkavat.
---
Znova opakujem, musi tam byt posloupnost,
ridici impulsy,
polovicni napajeni na start interni elektroniky
nakonec plne napajeni na servo.
To by melo zabezpecit bezskubnute nabehnuti serva. Pisem "melo", protoze jsem to netestoval a ani nebudem.
Pouzivam zasadne vykuchane servo, ktere tyto a jine problemy nema.

zdeno píše:Testovat to za nepritomnosti ridicich impulsu je Fuldova zlomyselnost a fuserina. K cemu je to dobre, takto odrbkavat.

Zapomněl jsi napsat, že mne to vyfacká. Jinak je mi to jedno, napsal jsem jak to je a kdo si chce hrát s experimentováním, tak prosím, nechť si hraje. Pokud mu nebude vadit, že jeho hra bude fungovat pro jedno servo a pokud bude mít štěstí tak na jednu šarži nebo jeden čipset.

Již delší dobu sleduji zdejší debatu o cukání serv a napájecích špičkách.

každé servo má jinak udělané připojování a odpojování integračního členu a členu sample&hold, takže to funguje dobře vždy jen pro nějaký konkrétní čipset konkrétního serva

Obecně doporučovaná serva HTX900 apod jsem vyhodil. Koupil jsem digitální serva HKSCM9 na Hobbyking.com za méně než 3USD/kus a je klid. Při ovládání pomocí ESU Switchpilot servo se při zapnutí ani nehnou. Na napájení mám samostané trafo 16V/5A a nic neřeším.
Jinak Fuldův návrh se mi koncepčně líbí a může být zajímavý pro ostatní.

Pokud mám zkušenost se servodekodérem podle V.Vaculíka (http://maximaus.unet.cz/vyh_full.htm#full, http://www.digi-cz.info/dekodervv1/), tak tam to řeší PWM napájením, tj. začne nabíjet kondenzátor impulzy do napájení se zvětšující se střídou. Skončí to plným napětím. Až potom pustí řídící impulz. 90% všech serv se ani nehne. Bohužel, později se objevily nové série serv, které mají jinou elektroniku a ty cukají také.(http://maximaus.unet.cz/serva.txt) Ale v každém případě je tím eliminován proudový náraz na zdroj.