Diskuzní fórum železničních modelářů

Pánové, nestavíme Lunochod ani jinou kosmickou sondu. Jednoduše, jsou jisté hranice, za které jít stojí příliš velkou komplikaci a náklady. Ani na reálné železnici se nepoužívá 100% zpětná vazba.

Ani na reálné železnici se nepoužívá 100% zpětná vazba.

Co je to proboha 100% zpětná vazba? Na skutečné skutečné železnici se kontroluje poloha a uzamčení jazyku pomocí elektromagnetického zámku. Buď jazyky do koncové polohy dojedou a jsou správně uzmačeny nebo ne. Nevím co na tom vyjadřovat procenty. Pokud se tím míní fakt, že všechno může selhat, tak to platí vždy a všude. Stoprocentní je jenom Smrťák, ten přijde nakonec vždycky

Pokud by bylo jednoduché kontrolovat na modelu polohu jazyka, bylo by to skutečně lepší. Přímo u modulovky totiž patří problémy s mechanikou k nejčastějším. Když se nádraží projede 300 km na přívěsu a pěkně se mechanika proklepe, pak patří mechanické problémy s převodem mezi přestavníkem a jazyky nejčastější. Jenomže snímat skutečnou polohu jazyka tak, aby se spolehlivost tohoto snímání vyrovnala spolehlivostí zbytku systému, moc dobře nejde. Proto to nemá smysl dělat, ne že samotný požadavek byl nesmyslný ve vztahu ke skutečnosti.

Co je to proboha 100% zpětná vazba? ... Pokud se tím míní fakt, že všechno může selhat, tak to platí vždy a všude.

Spíše bylo míněno že vždy a všude se poměřují náklady instalace a pravděpodobná ztráta. Pokud jsou náklady na zabezpečení větší než pravděpodobná škoda, tak se zabezpečovací zařízení neinstaluje a naopak.
Ostatně o tom jsou celé dějiny budování zabezpečovacího zařízení na železnici.
Mimochodem, toto platí i pro železnici modelovou.

zrovna osazujem 6 kusu serv na kolejiste vzor Jafobe a nejvic mne stve to, ze ta dirka v zakladne serva mi brani ve vyhledu na druhou stranu.
Teda trefit se presne je cista nahoda a pouziti plexiskla je na dve veci, praska to.
To je servo v strede, tak uz to delat nebudem.
---
Tak jsem zkusil pohon na primo, bez te prechodove diry a je to celkem dobre.
Problem je prevod 1:3, kdy na strane serva pohyb 5mm udela na druhe strane 15mm.
Takze jsem musel omezit pohyb na 3mm a struna se trosku prohne.
---
Dalsi zajimava vec je uchyceni serva, kdy pouzivam dutinky z elektrikarske cokolady, te nejmensi.
Tu profrezujem strojnim zavitnikem na 3mm zavit a za to to chytim ku zakladni desce.
Nemusim teda strihat a ohybat plech 1 mm na presny tvar pro servo.
---
Pro sebe si delam serva uplne vlevo, kde mi opravdu nazalezi na velikosti a davam prednost snadnosti zhotoveni.
Vyhybky maji plastove srdcovky, takze je nemusim prepinat.

U serv platí totéž co ve většině oblastí života, nelze očekávat že třeba Trabant který je podstatně levnější než VW Passat bude mít stejné vlastnosti i kvalitu. Servo lze sice koupit třeba za 30 korun, ale těžko ho lze srovnávat se servy poněkud dražšími. Solidní dodavatel komponent pro modelovou železnici si vybírá od kterého výrobce bude serva ve svém sortimentu nabízet a kvalitu sleduje. Obdobně ani každý servodekodér není stejný. Serva a servodekodéry s nimiž mám osobní zkušenost (a nejen já, ale i další účastníci této diskuze mohou potvrdit) je, že se serva při zapnutí napájení neškubou.
Pokud mne opět někdo obviví z marketingu (jako už vícekrát v toto diskuzi), ať si klidně tahle serva a dekodéry koupí u výrobce, Mollehem Gardsproduktion, nebo je třeba bude dovážet a prodávat. Já mám zájem modelářskou veřejnost s produkty tohoto výrobce seznámit, i když to zjevně někteří účastnici této diskuze nemohou nebo nechtějí pochopit.
Držák serva je velmi jednoduchý, instalace serva do něj snadná a není problém si ho třeba vytisknout na 3D tiskárně a serva si koupit z Číny, ale doporučuji až po důkladném výběru a ověření vlastností a kvality. Jediné co bych vytknul je fakt, že v poslední dodávce je struna o průměru 1 mm, není ale problém použít jinou, já u N používám 0,6 mm. Upozorňuji že výrobce samotné držáky ani samotná serva neprodává, ale pouze jako komplet, který v přepočtu vyjde přibližně na 160 Kč. Instalace i nastavení je jednoduché, to ale do tohoto vlákna psát nebudu.

ono k N-nku patri asi mala serva
---
je s nima mam problem v tom, ze jim moc neverim a zatim jsem nenasel nijake, ktere by bylo opravdu vhodne. Tim myslim micro serva.
Hlavni problem je asi v tom, ze motorek v nem je s odporem pod 3 ohmy a teda provozni (nabehovy) proud je dost vysoky.
Vetsi serva maji odpor nad 4 ohmy a teda proud je do 1A a pokud se predradi 10 ohmovy odpor, tak omnoho mene.
Teda pokud mam soucasny odber 10 serv do 2A, jsem spokojeny.
Jinak serva vyhazuji ochrany na DCC, pokud nejsou ovladany sekvencne.
---
Zpusob montaze je kazdeho vec a kazdemu vyhovuje neco jine. Nemyslim si, ze muj zpusob je horsi.
Ja veci nekupujem, pokud si je dokazem vyrobit sam, lacineji a snadneji.
---
To je asi problem v pristupu mezi mnou a Honzou. On dava prednost komerci pred vlastni tvorbou.

EDIT
jinak proto jsem upravil zpusob pohonu struny, protoze je velmi spatne videt usazeni oproti dirce pro vyhybku.
Teda ten vylisek ji zakryva. Bylo by super, kdyby to bylo pruhledne !

Jinak serva vyhazuji ochrany na DCC, pokud nejsou ovladany sekvencne.

Obecně pro příslušenství platí, že kromě jednoduchých zařízení s minimálním odběrem (1-3 LED) se NEMÁ napájet z DCC signálu, ale z jiného zdroje. Pak pochopitelně ochrana DCC nebude vypínat. Že toto doporučení někteří výrobci nedodržují, je jiná věc.

BohousP píše: se NEMÁ napájet z DCC signálu, ale z jiného zdroje.

kdyz ono je to tak chytlave, napajet to z koleji a netahat duplicity
A prave na doma je to super, hlavne pokud se neuvazuje zpetna vazba a navestidla.
Teda na mikro, mini a pidi kolejiste.

HonzaM píše:U serv platí totéž co ve většině oblastí života, nelze očekávat že třeba Trabant který je podstatně levnější než VW Passat bude mít stejné vlastnosti i kvalitu. Servo lze sice koupit třeba za 30 korun, ale těžko ho lze srovnávat se servy poněkud dražšími. Solidní dodavatel komponent pro modelovou železnici si vybírá od kterého výrobce bude serva ve svém sortimentu nabízet a kvalitu sleduje. Obdobně ani každý servodekodér není stejný. Serva a servodekodéry s nimiž mám osobní zkušenost (a nejen já, ale i další účastníci této diskuze mohou potvrdit) je, že se serva při zapnutí napájení neškubou.
Pokud mne opět někdo obviví z marketingu (jako už vícekrát v toto diskuzi), ať si klidně tahle serva a dekodéry koupí u výrobce, Mollehem Gardsproduktion, nebo je třeba bude dovážet a prodávat. Já mám zájem modelářskou veřejnost s produkty tohoto výrobce seznámit, i když to zjevně někteří účastnici této diskuze nemohou nebo nechtějí pochopit.
Držák serva je velmi jednoduchý, instalace serva do něj snadná a není problém si ho třeba vytisknout na 3D tiskárně a serva si koupit z Číny, ale doporučuji až po důkladném výběru a ověření vlastností a kvality. Jediné co bych vytknul je fakt, že v poslední dodávce je struna o průměru 1 mm, není ale problém použít jinou, já u N používám 0,6 mm. Upozorňuji že výrobce samotné držáky ani samotná serva neprodává, ale pouze jako komplet, který v přepočtu vyjde přibližně na 160 Kč. Instalace i nastavení je jednoduché, to ale do tohoto vlákna psát nebudu.

Musí se k těmto servům přidávat nějaký mikrospínač, nebo je lze instalovat tak, jak jsou na fotce a připojit je přes nějaký servodekodér a dále k centrále DR5000 a přes ní je ovládat?

Přes servodekodér připojit k DR5000. Mikrospínače jsou potřeba pouze v případech, pokud požadujeme zpětný ohlas o poloze serva nebo pokud požadujeme přepínání polarity srdcovky. Dekodéry MGP mají relátka jako součást dekodéru a tam mikrospínače nejsou potřeba.

sidlo píše:Přes servodekodér připojit k DR5000. Mikrospínače jsou potřeba pouze v případech, pokud požadujeme zpětný ohlas o poloze serva nebo pokud požadujeme přepínání polarity srdcovky. Dekodéry MGP mají relátka jako součást dekodéru a tam mikrospínače nejsou potřeba.

Dekodéry MGP mají také zpětné hlášení prostřednictvím LocoNetu a pět vstupů použitelných buď pro zpětné hlášení, nebo pro přímé ovládání tlačítky (v tom případě nepotřebuje centrálu, stačí připojit napájecí zdroj 5V do svorek nebo micro USB konektoru, například nabíječku k mobilu).

A jsme zas u toho k cemu je ELEKTRONICKE zpetne hlaseni o poloze vymeny z _dekoderu_ protoze je to stejne siditko jako posledni znama poloha z centraly... neznamena to ani ze servo zareagovalo, ani ze unasec vyhybku posunul a drzi (treba vypadla struna )

belgarat píše:A jsme zas u toho k cemu je ELEKTRONICKE zpetne hlaseni o poloze vymeny z _dekoderu_ protoze je to stejne siditko jako posledni znama poloha z centraly... neznamena to ani ze servo zareagovalo, ani ze unasec vyhybku posunul a drzi (treba vypadla struna )

Pokud vím, tak se zpětné hlášení u servopřestavníků obvykle řeší mikrospínačem na servu, což také nezjistí zda unašeč výhybku posunul, nevypadla struna a podobně. Myslím že není mnoho modeláŕů, kteří mají mikrospínač až u táhla přestavujícího jazyky. Na rozdíl od případu, kdy se používá přepínač u přestavníku (MP1, želva, mikrospínač u serva), servodekodér je schopen vyhodnotit, že servo dosáhlo koncové polohy, a zpětným hlášením se kromě informace, že servo koncovou polohu dosáhlo, přenáší i informace o tom, že je servo v pohybu mezi těmito polohami. V tom je výhoda serv.

HonzaM píše:, je servodekodér schopen vyhodnotit, že servo dosáhlo koncové polohy, a zpětným hlášením se kromě informace že servo koncovou polohu dosáhlo i informace o tom, že je servo v pohybu mezi těmito polohami

Tohle jsi skutecne overoval u tech MGP ? Protoze (IMHO) servo (= prestavnik) jako takovy zpet zadnou informaci nedava (kdyz pises "na rozdil od mikrospinacu") .. krome toho ze odebira proud (coz klidne muze merit, ale dost by me to prijemne prekvapilo).

HonzaM píše:

belgarat píše: ...

...

Pravdu máte oba, ale nepokračujte v další diskuzi na toto téma, prosím.
Už jsem výše napsal, že nestavíme Lunochod (dnes moderněji Perseverance), proto jisté nedokonalosti musíme akceptovat.