Na začátku byl asi následující příspěvek, který ukazuje video, pak následovala diskuze nad mechanikou
Předmět: TT Minikolejiště DCC
fulda píše:hopeter píše:Fuldo díky za nabídku. Asi by to nebylo marné dokoumat. Zatím je to takový odložený projekt a nemám ani vymyšlený nebo okoukaný pohon posuvny. No určitě se ještě k tomu vrátím...
Já jsem kdysi udělal TOHLE, když si představíš, že ten uzel je přitlučenej k posuvně, tak je to vlastně hotové. Tam co uzel zastavuje si můžeš představit koleje a je to.
V podstatě stačí buď na spodní stranu posuvny dát ozubený hřeben a z motoru vytáhnout pastorek, nebo třeba nějaký pevnější řemenový převod nebo tak něco a je hotovo. Zastavuje to v přijatelných mírách pro moje měřítko, takže to tvoje to zvládne s prstem v nose.
V pozdější době se ozval MiZl:
Předmět: TT Minikolejiště DCC
mizl píše:...
Mě totiž není jasný jak pozná dle piánka jak dlouho se má točit aby zastavil na zvolené koleji. Hraje v tom roli nějaká detekce polohy ?? a jaká další bižuterie je třeba. Motor přeci potřebuje budič a něco co mu řekne kam má zastavit ??
Ovšem pokud je můj dotaz, nebo spíš nepochopení myšlenky na první stránce blbý , nebo pitomý, tak už do toho nebudu rýpat.
EDIT:
Trochu jsem se díval na motor i s budičem, který je uveden na první stránce a na vnitřní zapojení obvodu ULN2003A, který je použit na DPS budiče.
Nevím zda jsem pochopil myšlenku s piánem, ale zkusím popsat:
Piáno se zapojí jako ovladač (v mém případě L, M, A, B - X PresNet ). Na vstup budiče IN1, IN2, IN3, IN4 zapojím dekodér pro výhybky ??
Takže ano, piánko se přípojí jako ovladač - třeba na LMAB, jsme v digitálu, takže jak jinak než z ovladače (počítač a tablet se považují za ovladače)
Připomínám, že celé řešení je založené na krokovém motoru, který se ovládá pomocí pulzů. U takového motoru se počítá kolik má pulzů na otáčku. Třeba motory z 3,5" disketové mechaniky mají 24 pulzů na otáčku, takové ty běžné motory ve tvaru kvádry (SX17 a podobně) mají zhruba 200 pulzů na otočku, třeba motor v mojem malovači vánočních koulí má 3200 pulzů na otočku.
Motor dělá kroky, s tím, že ví, jestli se točí po směru hodinových ručiček a nebo proti směru, ale neví jaká je aktuální poloha, prostě jen ví, že udělal jeden pulz po směru. Existuje několik zapojení, to které jsem použil se jmenuje "do hvězdy", kdy má motor společné "+" a pak se mu postupně přivádí "-" na vstupy In1 - In4 a on podle toho dělá kroky.
Vzhledem k tomu, že motor pracuje takto relativně, je potřeba si vytvořit nějaký "bod 0" a k tomuto bodu vše vztahovat. Nejjednodušší možnost je si vzít třeba mikrospínač a použít ho jako dorazový kontakt.
Čili udělal jsem dekodér, který má ve svých CV uloženo, že například první kolej má vzdálenost 100 pulzů od dorazového spínače, druhá kolej má vzdálenost 350 pulzů a třetí má vzdálenost 500 pulzů.
Dekodér po zapnutí prostě dojede na dorazový spínač (ošetření detekce vagónu přeskočím, je tam, takže to vagón nerozstřihne). A když pak od DCC dostane zprávu, že má dojet do polohy 1, tak si odpočítá 100 kroků a je spokojený. Pak dostane příkaz do polohy 3, tak si řekne, že to je 500 kroků, ale teď už jsem na 100, takže udělá jen 400 a je zase spokojený. Pak dostane příkaz na cestu do polohy 2, takže udělá 500-350 = -150, takže udělá 150 pulzů, ale proti směru.
Je to úplně jednoduchá metoda. Má jeden drobný problém - instantně předpokládá, že mechanická soustava nemá signifikantví vůli. Takže když přijede na stejnou pozici z prava a nebo z leva, je to jedno. Proč o tom píši je zejména proto, že většina posuven, které jsou založené na onášení na magnetech se tak nechová - lze si to představit jako kdyby byla posuvna na pružném drátku a když jede na jednu stranu, tak je drátek napružený na jednu stranu a když jede na druhou stranu, tak je i drátek napružený na druhou stranu. Na to je potřeba si dávat pozor, aby vzniklá vůle nebyla moc velká.