Zvukové dekodéry ZIMO

[A2C]

Osobne bol by som zvedavý či náhodou za odpálené dekodéry nemôžu modely MTB a ich smaltované vodiče k "repráku"
Aké zvuky boli na odpálených dekodérom

[vvitty]

Osobne bol by som zvedavý či náhodou za odpálené dekodéry nemôžu modely MTB a ich smaltované vodiče k "repráku"
Aké zvuky boli na odpálených dekodérom

Nevadi ze zminovane dekodery do modelu MTB nejdou? Treba kvuli rozdilnym konektorum?

[A2C]

Nevadi ze zminovane dekodery do modelu MTB nejdou? Treba kvuli rozdilnym konektorum?

Sorry toto som dajako preskočil
To všetky reklamované dekodéry boli NEM 652 a 651?

[vrbav]

Osobne bol by som zvedavý či náhodou za odpálené dekodéry nemôžu modely MTB a ich smaltované vodiče k "repráku"
Aké zvuky boli na odpálených dekodérom

Zdravím,

- A2C mi číta myšlienky, pokiaľ by sa odpálil Plux 22 tak na 99 % za to môžu tie smaltované vodiče.....

- pokial je to 8 pin, tak z mojej vlastnej skúsenosti napr. na modeloch ROCO nemá otočenie konektora zvuk žiadny vplyv, jedine na svetlá, ktoré potom nesvietia.......

- z vlastnej empirickej skúsenosti pri vysokej hlasitosti, CV 266 veľmi vysoké, sa zvukový výstup dekodéra automaticky vypne, po znížení hodnoty CV 266 sa zvuk normálne prehráva

- impedancia u ROCO, dva repráky 8 ohm paralelne, priamo nahráva k odpáleniu koncáka dekodera .. ale zatial sme takto žiadny neodpálili.

- jediné čo mi z toho vychádza, a už sa to tu písalo, je to, že pár jedincov vyskratovalo vodiče zvukového výstupu a potom logicky neochota zástupcu ZIMO uznať reklamáciu, tak je potrebné nájsť vinníka.....

S p. Smutekom spolupracujem už veľmi dlho a vzhľadom na moje pôvodné povolanie dokážem oceniť vernosť a kvalitu jeho zvukov, na rozdiel od grcanín iných výrobcov, ktoré danú mašinu zvukom ani zďaleka nepripomínajú, ale aby som zase všetkým výrobcom nekrivdil, tak pripomínajú aspoň tak trošku....
a kto so mnou nesúhlasí, tak nech si sadne do prvého vagóna skutočného vlaku, alebo nech ide na žel. stanicu, alebo ku trati a započúva sa do zvukov skutočných mašín........

S pozdravom

[Jacek]

Konečně mi napsal technik ze Zimo, podle všeho může být problém ve vysoké hlasitosti a ve zvucích obsahujících nízké frekvence pod 300Hz. Za určitých okolností můžou tyto dvě věci přehřát zvukový výstup. Frekvence doporučuje odfiltrovat a hlasitost nastavit na hodnotu 55 a píše doslova, že tyto dvě věci změnit znamená konec stížností.

Jeden projekt jsem takto upravil, prohnal jsem filtrem nejen hluboké zvuky, ale pro jistotu úplně všechno. Poslechová kvalita je stejná, nic nebrání tomu udělat úpravy všude. Změnil jsem i čísla verzí pro snadnou identifikaci. Více z mé strany asi udělat nelze, věřím, že to ukončí všechny hněvy a vášně na všech stranách.

[Charlie]

Mám jednu z prvních bardotek Roco a co je tam za zvukový dekodér jsem nezjistil. Ale předpokládám, že by to mohlo být Zimo. Tovární hlasitost byla nastavená na tuším 80. Bylo to úplný šeptátko, který při jízdě přehlušil zvuk jedoucího vlaku. Aby to bylo slyšet tak nějak podle mé představy, musel jsem použít hodnotu 140. Jsou tam originál Roco zvuky, tak bych se chtěl zeptat někoho znalého věci, jestli to ten dekodér vydrží? Doporučovaná hodnota 55 (jak píše Jacek) je, jako bych jezdil s vypnutým zvukem...

[Ossi]

Též přispěji do diskuse.O dekodérech Zimo jsem měl to nejlepší mínění. Dvacet let jsem zvukařil a proto mě zarazilo tvrzení technika, že zvuky mohou odpálit koncový stupeň. Pokud ořežu kmitočty pod 300Hz, mám zvuk telefonu, a stáhnout max. hlasitost na pětinu (nehodlám zde rozjet hádku okolo napěťových úrovní,jejich logaritmickém nárůstu s hlasitostí, atd.)také nebude nic dobrého. Proto bych rád věděl, zda odcházely pouze MX648 (malé dekodéry) nebo i 645 (velké). U malých je max. výkon 1W, kostka LS10-15 má též výkon 1W, tak by se dalo o přebuzení konce nízkými kmitočty uvažovat. ovšem zvuk by již musel být zkreslený tak, že by to nutilo stáhnout hlasitost na poslouchatelnou mez. U velkých dekodérů by měl výkon 3W již zajistit bezpečný provoz i se dvěma kostkami LS 10-15. Zesilovače pro baskytaru mívaly zhruba o půlku vyšší výkon než zesilovače pro ostatní nástroje (měly ještě jiné korekce,ale to zde nehraje roli). Navíc ještě na dekodérech bývá natažen plastový obal (krásná tepelná izolace) a díky tomu se koncové tranzistory přehřívají. Okolo pájení mikropájkou, antistatických opatřeních,atd. bych zde ani neměl hovořit, kdo pájí CMOS obvody trafopájkou, dost riskuje. Můj dojem je, že díky Jackově perfektní zvukařské práci byli páni konstruktéři "načapáni se staženými kalhotami" a ukázaly se konstrukční nedostatky. Na tovární chrastění to ovšem stačilo. Chtěl bych slyšet zvuk Peršinga 163 po ořezání kmitočtů pod 300Hz, to by asi pulsní měniče zpívaly trochu jinak. Ossi

[George V.]

...ořezání frekvencí pod 300Hz je totální kravina; 300Hz je zvuk trakčního motoru v nějakých 40km/h. Smysluplné by bylo odfiltrování frekvencí pod 100Hz - ty už ten reprák stejně nepřehraje.

Nemělo to být nakonec 30Hz? Zvuky motorových mašin, obzvláště těch s pomaluběžným dieselem mají skutečně velmi bohaté spektrum frekvencí pod 20Hz, takže k nějakému přehřátí koncového stupně dekoderu skutečně může dojít...

[jirkan]

Tak mně to vše nějak připomíná historku, kterou jsem slyšel od kamaráda před více než 30 lety. Koupili si tenkrát u Multiservisu barevný televizor se zázrakem moderní doby - dálkovým ovládáním. Když technik přivezl televizi a nainstaloval ji, byla doma jen babička. Ta pak rodině sdělila sladké tajemství - technik jí zabavil baterky do dálkového ovladače a nařídil jí, ať si ho někam dobře uloží (ovladač), protože jeho používáním by se prý mohla televize zničit...... Zdá se, že ten id......t teď pracuje u ZIMA

Jinak tam, kde si montuji dekodéry sám, používám zásadně ESU, a taky se mi jich už pár podařilo zlikvidovat. Ale VŽDY to bylo jen a jen mojí hloupostí, většinou vyzkratováním přívodů k reprákům. Představa, že by za to mohl zvukový projekt nebo dokonce hlasitost vzbuzuje pochyby o zdravém rozumu výrobce.... Navíc u lokomotiv, kde je továrně dekodér Zimo (Roco) jsem si taky hrál s hlasitostí, a při CV nad nějakých 160 se už zvuk stejně nedá poslouchat. Že by to ale mělo zničit dekodér? Spíš se mi zdá, že soudruzi v NDR - pardon, v Rakousku, něco nedomysleli.....

[MiG]

Díval jsem se na stránky ZIMO a pro LS 10x15 jsem žádný údaj o frekvenční charakteristice nenašel.
Jeho o dost větší kolega LS2040 má 200..20000 Hz.
Takže bych o schopnosti LS10x15 hrát alespoň uspokojivě pod 250Hz velmi, velmi pochyboval.
S úctou Miloš von Šalingrad

[George V.]

...k tomu bych rád podotkl, že frekvenční charakteristika repráků je něco kapánek jiného, než frekvenční charakteristika třeba filtrů. Hranice přenášeného frekvenčního pásma jsou stanoveny na frekvencích kde má "přenášený" signál už definovaný úbytek, zpravidla -3dB. Je ovšem otázkou, jak ten signál vypadá pod touto hranicí, resp. jak rychle ubývá. A u repráků to nebývá nic drastického. Takže přestava, že ten uváděný reprák pod 200Hz nepřehraje už nic je samozřejmě špatně. On přehraje i 100 Hz, možná i 50Hz, ovšem s o dost nižší úrovní (což se dá ovšem dobře zkorigovat vhodnou filtrací zvukového projektu).

[MiG]

Dovolím si tvrdit, že pád pod dolní frekvencí je minimálně 6dB/oktávu. Pro změnu 200 na 50Hz to jsou dvě oktávy - bratru 12dB.
Dále pocitově vnímaný akustický tlak má mezi 200 a 50Hz "útlum" cca 30dB pro hlasitost 60dB na 1000kHz, cca 24dB pro hlasitost 80dB na 1000Hz a cca 10dB pro hlasitost 100dB na 1000Hz.

(což se dá ovšem dobře zkorigovat vhodnou filtrací zvukového projektu).

A jsme u toho, proč se kazí dekodéry. Za situace "málo místa na součástky (i chlazení).

[Jacek]

Tak jsem si udělal večer plný měření všeho možného i nemožného. Vzal jsem dekodér MX645P22, ke kterému jsem připevnil čidlo digitálního teploměru. Nahrával jsem různé projekty a pak nechal dekodér v testeru běžet přesně 10 minut se zvukem při poloviční rychlosti (14. stupeň) a měřil jsem teplotu při hlasitosti 55 a pak po vychladnutí znovu s hlasitostí 90. Výsledky mě více než překvapily.
Po těch obviněních a doporučeních, jsem se zaměřil na nejvíc basové a hluboké zvuky, sergej a berta bez tlumiče. Tyto projekty byly první, u kterých jsem ořezal zmíněné „škodlivé“ frekvence do 300 Hz.
Měření při nastaveném výstupu centrály Lenz 14,5 V dopadlo zajímavě, čekal jsem, že rozdíly budou obrovské, ale 1 – 2 stupně, to je teda slabota. A pak to nejzajímavější, nahrál jsem BR218, projekt, který je zdarma na stránkách Zimo



Nejen že BR218 a plno jiných projektů Zimo obsahují ty nízké frekvence, ale teplota byla ještě o fous vyšší než u berty a to bylo přitom proti tomu kraválu berty chrastítko. Ve zvucích jako takových teda problém nebude a po tomto večeru mi to už nikdo nevymluví.
Ještě obrazem, nízké frekvence jsou ta čára vlevo v malém okně.
Berta po úpravě


BR218


Pak další poznatky. Teplotu dekodéru výrazně ovlivňuje hned několik věcí, na rozdíl od samotných wav mnohem výrazněji:
- Napětí v kolejích. Když jsem zvedl u ústředny výstup ze 14,5 na 17,5, teploty byly rázem kolem 33 stupňů. Tady by mě velice zajímalo kolik voltů dává ústředna Roco, kterou mají všichni. Nedávno jsem jen tak pro srandu měřil napětí v kolejích obyčejným voltmetrem. Byť by mě za takovou pavědu někteří ukamenovali, že bez osciloskopu nelze, změřil jsem opravdu něco přes 14V. Ale po připojení kolegovy Roco centrály to bylo 23V. Může ty centrály někdo pořádně oměřit? Nebo mi zapůjčit Roco pro výše uvedené testování teplot?
- Napětí v kolejích ovlivňuje přehrávanou hlasitost. Opět, na Roco to dělá o něco větší kravál než při mých nastavených 14,5V. Nemám žádný decibelometr, ale na poslech rozdíl znatelný.
- Teplotu ovlivňuje zátěž. Při měření se točil motorek testeru naprázdno. Stačilo brzdit hřídel a teplota hned začala skákat nahoru.
- Teplotu ovlivňuje doba jízdy.

Doporučení Zimo s nízkou hlasitostí a odfiltrováním frekvencí je evidentně spíš alibistické. Samozřejmě jsem upravil co se dalo, ale pochybuji, že když budu papežštější než papež, něco se změní. Jestli dekodér po pár minutách někomu topí jak radiátor, tak je prostě chyba jinde, ale rozhodně ne ve zvuku.
Jinak zvuky ořezáním frekvencí neutrpěly, zmíněná berta třeba přišla o část basů, ty dekodér přehrávat sice umí, ale neumí je stejně přehrávat žádný reproduktor. Poslechový rozdíl je tak nulový, ale je to o dva stupně chladnější, takže budiž.
Ti co se do mě obuli a dosud nepředložili ani jeden důkaz, nechť si najdou jiného viníka…

Podle mě velké procento zničených dekodérů bude na straně uživatelů, zmíněné letování trafopájkami, zkraty zvukových výstupů, atd. Mimochodem, kdo poctivě po zapojení dekodéru načítá nejdřív dekodér na programovací koleji jestli ústředna něco načte nebo vyhodí nějaký error? Roco to ani neumí, jak uživatel zjistí, že to zapojil správně? Položením na plné napětí a případným kouřem
Zbytek prostě bude výrobní vada. Ty problémy začaly kdy, někdy koncem roku? Zvuky dělám pátým rokem. Také je od léta v dekodérech už čtvrtá verze firmwaru od verzí 33.11, 33.12, 33.13 nebo 33.6, ale na stránkách Zimo je oficiálně 33.10. Co se tam pořád mění a nikde se o ničem nepíše?

A velmi zajímavá je diskuze v sousedním vláknu o ESU, zřejmě podobné problémy s kvalitou

[vvitty]

Jen pro info, meril jsi to s dekoderem volne lozenym nebo zakrytovanym v masine?

Ptam se proto ze blbe chlazeni v uzavrenem prostoru tu teplotu dost zvedne. Ne ze by to na srovnani mezi jednotlivymi merenimi melo neco zmenit, relativni rozdily budou plus minus stejne, ale posunem se vys ...

[greenery]

nevím jak miniaturní dekodéry, ale mam dojem, ze procesory a nektere obvody zakladnich desek bezneho PC chodi na 60°i vice a nedela jim to problem.