Modelová rychlost pro loko se zvukem

[Alvin]

Ahoj modeláři (zvláště ti, kteří používají zvukové dekodéry )
Mám několik lokomotiv se zvukovým dekodérem a narazil jsem nedávno na následující problém s modelovou rychlostí :
Napadla mě taková věc - nafilmovat lokomotivy se zvukem a dát videa na you-tube, aby se mohli podívat i ostatní.
(Když budete chtít, koukněte třeba sem : "Model bardotky v akci" https://www.youtube.com/watch?v=YSc3FlqBLpI )
Vyrobil jsem si malý testovací okruh o průměru 85cm ( délka je tedy ca 270cm) ale při natáčení videa jsem zjistil, že
modely při dosažení maximální rychlosti jezdí nepřirozeně rychle.Lokomotivy mám nastavené (pomocí stopek) na jejich skutečnou rychlost vztaženou k měřítku H0 1:87.
Jenže na videu např.Bardotka jedoucí ca stovkou působí spíš jako TGV . Problém je v tom, že model (a nastavená
rychlost v poměru 1:87) sice odpovídá měřítku modelu, ale velmi málo odpovídá poměrům vzdáleností v krajině,
které jsou pro vnímání modelové rychlosti na kolejišti asi podstatnější.
U lokomotiv analogových nebo řízených dekodérem bez zvuku to není až takový problém. Pro nižší (přiměřenou) rychlost
stačí otočit regulátorem. U lokomotiv se zvukem to ale není tak jednoduché. Aby model využil rozsah zvuků motoru
v celé šíři, není možné jezdit jen třeba na 1/3 otočení regulátoru, aby rychlost vypadala realisticky. Pak totiž nezní
realisticky zvuk pro vlak v plné jízdě.
Udělal jsem si pár statistických výpočtů (nejsou nijak přesné, ale pro názornost snad stačí). Vyhledal jsem si v jízdním
řádu několik náhodných tratí (podle starého JŘ 2006/2007 trať 310, 251, 238, 171,část 225, část 010) a počítal jsem
vzdálenosti stanic. Na jednotlivých tratích mně vyšla průměrná vzdálenost 4-4-2-4-2-5km. Průměr na všech těchto tratích
je 3,4km ( také jsem určoval modus -nejčastěji se vyskytující hodnotu -ta je 4km a medián,který vyšel ca 3,2km).
I kdybych ale počítal tu nejmenší průměrnou vzdálenost mezi stanicemi 2km ,je to v měřítku 1:87 23 metrů !! Věřím,
že na takové vzdálenosti by se dokázala modelová lokomotiva modelově rozjet, dosáhnout slušné rychlosti a zabrzdit.
Ale kdo to má ? Myslím si, že takovou vzdálenost mezi stanicemi nemají ani velká klubová kolejiště. Počítal jsem
pro příklad s domácím kolejištěm H0 o velikosti zhruba 3x2m (a to si myslím, že je pro většinu z nás spíš až moc), kde
by délka oválu na kraji desky dosáhla přibližně 8m. I kdyby byla na tomto okruhu jen jedna stanice (řekněme o délce 1m)
od zhlaví ke zhlaví by to bylo ca 7m. To je tedy nějakých 600m. Vzdálenost "horizontu" tedy případného pozadí kolejiště
by byla 2m, respektive 3m (to je ca 170 resp.260m ....)
Není tedy přepočítávání modelové rychlosti vzhledem k měřítku modelu úplně zcestné ? Jak řešíte tento problém?
Jezdíte se zvukovými lokomotivami "na 1/4 plynu" nebo to mastíte naplno, ať to působí jak to působí ? Nebo používáte při
nastavování maximální rychlosti modelů nějaký další koeficient, kromě příslušného měřítka ?

Prosím, nechytejte mě za slova a nepeskujte mě, uváděné hodnoty a výpočty jsou přibližné, statistika vzdáleností
stanic je neúplná, přece jen je jich v síti ČD docela hodně .....

Prosím o názory zkušenosti a nápady k věci.

Mějte se fajn, těším se na vaše názory na tuto problematiku.

Alvin

[KaRei]

V první řadě není problém v rychlosti lokomotivy, ale právě v nedostatku prostoru a v tom že nádraží na modelovém kolejišti jsou od sebe jen pár-set metrů daleko (přepočteno do skutečnosti). Jak jsi sám uvedl, máš lokomotivy nastavené na jejich skutečnou rychlost. Takže rychlost lokomotiv je v pořádku.
Teď ti připadá, že vlaky jezdí strašně rychle vzhledem ke vzdálenostem na kolejišti (nádraží - nádraží). Jezdit mašinou pomaleji (např. jen na třetinu regulátoru) ale není podle mě to pravé ořechové. Pak ti zase bude připadat že jezdí strašně pomalu na statických pohledech (bude pomalu míjet stromy, domy, atd). Nebude působit ten vizuální dojem jeho skutečné rychlosti. Zrak neošálíš. Ten vlak na 1/3 regulátoru prostě pojede těch cca 30 km/h a v modelové krajině to zkrátka bude vidět, že se vleče a že to není ta maximální stovka.
Pokud se bavíme o vzdálenostech na kolejišti mezi stanicemi, pak je tu ještě jeden aspekt, na který si zapomněl. A to "modelový čas". Pokud mám modelový čas například 1:8, pak mám stanice najednou 8-krát dále od sebe než na modelu skutečně jsou. Místo 175 m (cca 2m v H0) už jsou od sebe 1,4 km. Vlak jedoucí modelovou rychlostí má vůči statické krajině reálný efekt své skutečné rychlosti, a do další stanice přitom dorazí podle jízdního řádu jako by byla více jak 1 km daleko.

[Radek Strnad]

Já myslím, že ideální stav v tomto případě nebude na průměrně velkém kolejišti nikdy dosažen. Pokud budeš dodržovat modelově přepočítanou rychlost, bude ta jízda moc rychlá, což třeba mě podle toho videa připadá. Zase je fakt, že je to malý okruh a tak se ta rychlost ještě zvýrazní. Jak píše kolega, je třeba zohlednit i čas jízdy. Je nesmysl být s vlakem v sousední stanici na kolejišti za 10 sekund. To se asi nikomu líbit nebude. Pak nezbyde, než utáhnout rychlost lokomotivy, zpomalit rozjezdy a zastavení, aby byl čas kochat se pohledem na vlak na "širé trati" a vychutnat si vůbec zvuky(od toho jsme mašinu ozvučovali, že). Mrkni na moji Karkulku, pokud si už neviděl. Rychlost je maximálně na stupeň 14. Co je výš, už mi připadá rychlé. http://www.youtube.com/watch?v=C60Pi0Fi_M0 U mě je to tak, že čím déle mám digitál, tím pomaleji jezdím. Také záleží na tom, jak máš sladěné zvuky s rychlostí mašiny. Některé mašiny jsou od prodejců již vybaveny zvuky, ale nějaké typické chrochtání či štěkání se objevuje až někde od dvacátého stupně a to nutí mašině víc naložit, aby bylo něco slyšet, právě na úkor modelové, neřku-li pomalejší jízdy. Mašina pak jezdí v pomalejších jízdách stále na volnoběh(jak jsem se sám přesvědčil) a přenastavení CV moc nepomůže.

[KaRei]

Ta pomalá jízda se dá ještě okecat poloměrem oblouků, které na našich modelových kolejištích bývají hodně krkolomné. Ty naše poloměry cca 40-50 m budou mašiny těžko projíždět stovkou (pokud by vůbec projely). Z důvodu nízkých poloměrů rychlost na trati omezit na 20 km/h a máš hned záminku k pomalým "kochacím" jízdám
Pokud jde o zvuky, pořád to bude z mého pohledu 20-40 km/h a zvuk tomu prostě bude odpovídat (třeba ty volnoběhy, o kterých píše Radek).
Poladit by se to teoreticky dalo napěťovým děličem před motorem. Motor díky děliči poběží pomaleji, ale zvuk půjde jako při nesnížené rychlosti.

[kucimsts]

Některé mašiny jsou od prodejců již vybaveny zvuky, ale nějaké typické chrochtání či štěkání se objevuje až někde od dvacátého stupně a to nutí mašině víc naložit, aby bylo něco slyšet, právě na úkor modelové, neřku-li pomalejší jízdy. Mašina pak jezdí v pomalejších jízdách stále na volnoběh(jak jsem se sám přesvědčil) a přenastavení CV moc nepomůže.

Mohu trošičku oponovat, jelikož sem našel : Všechny zvukové projekty co mám, jsou dělané na CV5= přes 200, což neodpovídá modelové rychlosti a když se nastaví nižší, neni pak slyšet zvuk maximálního výkonu, Nakonec jsem to řešil (u Zima) pomocí CV57 snížením napětí (funguje to)

[Radek Strnad]

To já jsem také řešil své Hektory snížením napětí v CV. Ale stejně se tam ty řazené rychlosti objevují až na posledních rychlostních stupních. Nakonec mi tam kolega Jacek nahrál své zvuky a to je úplně jiný rachot a už od nízkých stupňů. Původně, se zvuky nahranými prodejcem, to vypadalo takto http://www.youtube.com/watch?v=dR_5IJtrnEY , tedy bída.

[jirkan]

On je to problém zejména u dieselů, u parních lokomotiv je asi daleko podstatnější synchronizace zvuku s otáčkami kol, aby byl správný počet výfuků na otáčku.
Ale pokud mne paměť neklame, tak třeba ESU umožňuje tento fenomén u dieselu obejít "zrychlením" času, kdy jednak motor běží ve vyšších otáčkách a taky k řazení stupňů dochází dříve a častěji, než normálně. Je ovšem otázka, kdo má k dispozici tak velké kolejiště, aby mohl reálně nechat rozjet soupravu na 100 - 120 (modelových) km za hod. Kromě dlouhých úseků volné trati vlaky obvykle jezdí podstatně pomaleji - taky to záleží i na typu trati, max. povolené rychlosti třeba ve stanici, ale i na epoše - třeba v té dost oblíbené II - IV se díky frekventované nákladní dopravě jezdilo o dost pomaleji, než by teoreticky bylo možné.

Jinak já obecně nastavuji maximálku modelu trochu níž, než je modelové, spíš tak, abych na stupeň 128 jen mírně překračoval maximální povolenou rychlost, která je na mém kolejišti 60 km za hod. A vzdálenost mezi stanicemi řeším tunely a skryťáky.

[Jacek]

Dovolím si k tomu napsat pár slov. Tohle je poměrně obsáhlá problematika, ale předně, spousta různých věcí dohromady. Vzdálenosti, doby, rychlosti ve skutečnosti a u modelu. Stejně tak ale řízení skutečné lokomotivy a modelu. Zrovna včera se mě ptal kolega nad modelem čmeláka, jaké přesné rychlosti odpovídá zvuk motoru vycházející z reproduktoru. To je samozřejmě nesmysl. Lokomotiva není auto, je třeba mít nějaké povědomí o přenosech výkonu, o tom co jak funguje. U lokomotiv s elektrickým přenosem výkonu otáčky motoru nemají nic společného s rychlostí jízdy. Diesel pohání trakční generátor, který tím vyrábí proud pro trakční motory. Nechce se mi zabíhat do technický podrobností, zkuste si pohledat na youtube rozjezdy bert, je tam někde celý seriál záběrů ze stanoviště, rozjezd z Branné do Ostružné, kde fíra krátce po rozjezdu naháže všechny stupně, aby vyjel 30 promile.
Ale zkrátka, otáčky motoru se nepřidávají postupně se zvyšující se rychlostí, ale podle potřeby výkonu. U komerčních zvukových projektů je rozložení zvuků jednotlivých stupňů pravidelné od nuly po maximální rychlost. Takový zvukový projev může mít lokomotiva s nějakým lehkým osobním vlakem. Ale co takový náklad plazící se do stoupání čtyřicítkou.. v tom případě je třeba jet na plný výkon, mašina asi sotva pojede na druhý nebo třetí stupeň, prostě to nezávisí na rychlosti jízdy, ale na tom kolik tam těch stupňů "naložíte".
Zvuk měnící se podle rychlosti jízdy vydávají trakční motory. Diesel pouze u mechanického přenosu výkonu (M 131.1, T 211, apod.)

Další věc je maximální modelová rychlost modelu, jak již psal kolega výše:

Mohu trošičku oponovat, jelikož sem našel : Všechny zvukové projekty co mám, jsou dělané na CV5= přes 200, což neodpovídá modelové rychlosti a když se nastaví nižší, neni pak slyšet zvuk maximálního výkonu, Nakonec jsem to řešil (u Zima) pomocí CV57 snížením napětí (funguje to)

Každý tovární model jezdí při plném napětí jinak. Brejlovec Roco jinak než Kuehn, úplně jinak MTB, o různých jiných malosériových pojezdech nemluvě. Z pohledu zvukaře je velice amatérské nahrát někomu do dekodéru zvuky bez vyladění pro přepočtenou modelovou rychlost.

Rada s CV57 je provotřídní nesmysl. Vždyť se to CV týká rozjezdového napětí a ne čistě zvuků. Sice s modelem nepůjde rozumně jezdit, ale bude mít lepší zvuky... To je jako radit vypustit pneumatiky, aby auto jelo pomaleji Prostě se musí zvukový projekt upravit pro konkrétní model a jeho požadovanou rychlost, což prodejci nikomu dělat nebudou, chtějí na tom vydělávat a ne se s každým jedním nahráním patlat. Bohužel. Viz to video Radkova hektora, kde je vidět tato rada tvůrců zvuků přímo v praxi .

nějaké typické chrochtání či štěkání se objevuje až někde od dvacátého stupně a to nutí mašině víc naložit, aby bylo něco slyšet, právě na úkor modelové, neřku-li pomalejší jízdy.

Jsou různé způsoby jak to řešit, či spíš jak s tím jezdit. Není vhodné dát spuštění zvuku plného výkonu na nízké stupně, pak by takový model byl vhodný jen pro ty těžké náklady, viz výše. Stejně tak je ale nevhodné nastavit spuštění moc nahoru
Ale dva způsoby u svých zvuků používám, mám výhodu, že zvuky dělám pro sebe, tudíž si s tím můžu hrát jak se mi zlíbí:
- funkcí F6 jde zvuk motoru na úroveň plného výkonu ihned bez ohledu na rychlost modelu
- při dlouhé rozjezdové křivce (CV3) nebo určitých CV ke zvukům, se dá docílit toho, že zadáním plné rychlosti motor "chrochtá" už při nízkých rychlostech a při dosažení požadované rychlosti jednoduše uberu, aby model dál nezrychloval a zvuk motoru "spadne" na aktuální navolenou úroveň. Zjednodušeně, zvuky předběhnou rozjezd modelu.

V každém případě je třeba "naposlouchat" skutečné lokomotivy a pak teprve hodnotit zvuk modelu jestli předloze odpovídá, ne opačně.