DCC prestavnik na servo

[zdeno]

http://www.railnet.sk/view.php?cisloclanku=2014040002

docela uvitam zpetnou vazbu

[BohousP]

Ahoj,
pokoušel jsem se to číst, ale článek má nějaké podivné formátování. Nemá zalomené řádky a ani v IE ani v Chrome to není lidsky čitelné. Jen za cenu posouvání řádku po obrazovce. Samozřejmě, dá se to zkopírovat např. do Wordu a číst tam. Ale to se mi fakt nechce ... ( Jiné články na Railnetu jsou ok.)

[fulda]

Ahoj,
pokoušel jsem se to číst, ale článek má nějaké podivné formátování. Nemá zalomené řádky a ani v IE ani v Chrome to není lidsky čitelné. Jen za cenu posouvání řádku po obrazovce. Samozřejmě, dá se to zkopírovat např. do Wordu a číst tam. Ale to se mi fakt nechce ... ( Jiné články na Railnetu jsou ok.)

Ty nemáš monitor s úhlopříčkou 48" ???
Jinak to dělá ten zdroják dole, kterej má fixní formátování.

[BohousP]

Jj, to je jasné. Stačí dát zdroják do přílohy.

[zdeno]

na mem webu je to spravne
http://loconet.ic.cz/servodcc_cv.html

[Martin Ostruszka]

Možná by bylo dobré upozornit i NeDCC modeláře, že zmíněné zařízení lze upravit i pro ovládání pomocí například tlačítek/přepínačů z panelu plus indikace pomocí LED o postavení výhybky (vyhodit můstek + stabilizátor, přepínač na PB0, přidat LED s odporem a upravit kód). Napájet z jednotného zdroje.

[zdeno]

Možná by bylo dobré upozornit i NeDCC modeláře, že zmíněné zařízení lze upravit i pro ovládání pomocí například tlačítek/přepínačů z panelu plus indikace pomocí LED o postavení výhybky (vyhodit můstek + stabilizátor, přepínač na PB0, přidat LED s odporem a upravit kód). Napájet z jednotného zdroje.

trosku mne zarazilo toto pouziti, ale potom mi doslo, ze ovladat samotne servo neni jednoduche a potrebuje to generator impulsu 1-2mS.
---
Je celkem realne, odpojit odpor R6 na pin PB0 a tam dat vyhodnoceni napeti +5V/0V (prepinac) a to pouzit na ovladani vyhybky. Potom staci upravit trosku program a mame vymalovane. Jina uprava zeleza neni potrebna, protoze napajeni pres koleje (DCC) je v pohode. Pokud by se pouzil analog na loko, muselo by se rozvadet externi napajeni ~8-10V sinus nebo 12-15V stejnosm.
Jinak by se to dalo pouzit i na LocoIo, kde mame k dispozici signal +5V/0V podle nastaveni v EEPROM.
Celkem dobry napad, zkusim nad tim popremyslet.
---
Zapojenim odporu R6 zpatky, by se vratilo zarizeni zpatky na puvodni ucel.

[zdeno]

ono je to vlastne jeste jednodussi
pokud by se dal 2x3 prepinac faze a prepinalo by se stejnosmerne napajeni 12V z +/- na -/+ tak vstup PB0 je to schopny zdetekovat a prepnout vyhybku. Takze se nemusi upravovat zelezo, ale jen program.
To znamena, ze pokud by pretekl TIMER0 treba 10x, tak by se zapnul stejnosmerny rezim a ovladac by reagoval na prepnuti napajeni, prestavenim vyhybky.
A celkem dobre by se dalo indikovat stav vyhybky antiparalerne zapojenyma dvema LED diodama, hned pri prepinaci.
A ovladac by byl pripraveny do budoucna na digitalizaci.

[michal.kubista]

Ahoj,
a mě by ještě zajímala možná úprava na LocoNet. Ale když nad tím přemýšlím, to by už znamenalo větší HW i SW úpravy. Takže asi radši vymyslet něco nového, i když na podobném principu ovládání serva. Asi jsi to Zdeno ve variantě LN nevymýšlel, že?

[zdeno]

Ahoj,
a mě by ještě zajímala možná úprava na LocoNet. Ale když nad tím přemýšlím, to by už znamenalo větší HW i SW úpravy. Takže asi radši vymyslet něco nového, i když na podobném principu ovládání serva. Asi jsi to Zdeno ve variantě LN nevymýšlel, že?

dokonce jeste driv nez pro DCC , ale ono moc loconetistu neni, tak jsem to udelal pro puvodni servo.
http://www.railnet.sk/view.php?cisloclanku=2013090001
tam je nejvetsi problem galvanicke oddeleni, protoze se pouzivaji boostre a ty muzou byt prizemnene a to vytvari problemy.

[michal.kubista]

Tohle tvoje zapojení jsem již studoval. Jen musím říct, že ten nápad s řízením serva se mi víc líbí v tom novém zapojení, kde se snímá poloha a řídí přímo motor. Protože, co by neznalec a šetřílek jsem nakoupil levná serva, a ty vždycky při zapnutí škubnou, což je velký proudový náraz, tak toto řízení se jeví velice zajímavím, a když nepočítám vývoj, tak i srovnatelně drahým řešením (něco málo součástek navíc tam bude).
Nad LN uvažuji proto, že protřebuji oddělit napájení a komunikaci se zařízeními od trakce, což lze vyřešit samostatným DCC pro příslušenství, ale stejně bych musel řešit zpětnou vazbu. V tomto LN má jednoznačně výhodu. A napájení se dá řešit samostatnými okruhy dle napěťové i proudové potřeby.

[zdeno]

souhlasim, zpetna vazba Loconetu je velmi velka vyhoda oproti Lenz, protoze je integrovana primo do protokolu. A navic je Loconet mnohem odolnejsi na preslechy a nepotrebuje terminaci. Zdroj proudu 15mA neni terminace .
---
Porozmyslam, chybi mi totiz jeden vyvod, TxD na TINY25, aby se to dalo realizovat.

[michal.kubista]

Já bych klidně oželel relátko, mám napájení srdcovky řešené spínači na servu (doraz). Navíc vývod 1 je volný, jen nevím, zda je na tento účl použitelný.
Já jsem i přemýšlel, jestli nepoužít větší obvod třeba 2313 (GME má 4313 levnější, než 2313) pro ovládání čtyř serv zároveň a zbytek vývodů využít jinak (zpětná vazba, světelný semafor,...) jako máš u ovladače serv, co jsi mi poslal odkaz. Ale to už je prakticky nové řešení.

[zdeno]

vyvod 1 je RESET a bez nej se neda programovat obvod. Da se pouzit, ale potom je velky problem upgrade obvodu na lepsi verzi.
---
Atina 2313 nema ADC prevodnik, muselo by se to resit jinak, omnoho sloziteji, treba komparatorem a merenim casu na nabiti kondenzatoru.
Podle mne by bylo najlepsi pouzit Atmegu88 s 28 vyvody a ovladat 4 serva. Ale ta je podstatne drazsi. A nema kazdy rad kablovani a plosny spoj by byl o dost vetsi.

[Jirka_US]

LN bez "terminace" (angl. termination) fungovat nebude, takze je potreba. Co se mysli "terminaci" je zrejme z obrazku 2 (Figure 2) zde:
http://www.rr-cirkits.com/Notebook/Stan ... coNet.html
Zapojeni na obrazku 2 je proudovy zdroj.