Vícenásobná trakce

[HonzaM]

Honzo,
jak jsi prisel na to cislo 5 ? U Digitraxu je limit dan poctem slotu a sam jsem zkousel 10 lokomotiv. V tomto pripade se mohu domnivat, ze jsi to zkousel s DR5000 a je to jeji limit, nikoliv limit Digitraxu.

Za nepřesnost se omlouvám, neuvědomuji si odkud jsem to číslo vzal, možné to byl omyl. Consist jsem zkoušel jen s Digitraxem DCS200, s DR5000 jsem to zatím nezkoušel. DR5000 podporuje 120 slotů stejně jako DCS200, takže při použití DT402 by měl být počet stejný, vyzkouším to. Ale z praktického hlediska myslím stejně stačí dvě lokomotivy. Jak je to s ovládáním funkcí u jednotlivých lokomotiv v consistu?

[HonzaM]

Kazdy ovladac umi neco jine, teda nejde to brat vsechno doslova.
Nenapisal jsem ze umi to same, ale ze jsou si podobne.
Je jasne, ze DT stoji zhruba 8x tolik nez Oto, teda nejaka odlisnost tam musi byt.

S tím samozřejmě souhlasím, namítal jsem pouze proti tomu co ji doslova napsal. "Oto_duo je navrhnuty pro dve loko, teda ma stejne moznosti jako DT ovladace od Digitrax".
Z hlediska praktičnosti ale pro dvojitou trakci použiju raději Oto_duo, přestože mám i DT402. Víc než dvě mašiny spojovat nepotřebuji.

[zdeno]

Oto_duo jsem stahnul z nabidky, protoze je to dost narocne na uzivatele a ne kazdy se ho nauci dobre ovladat.
Proto si ho uzivej, bude to za cas dost velka vzacnost

[Mcx]

Oto_duo jsem stahnul z nabidky, protoze je to dost narocne na uzivatele a ne kazdy se ho nauci dobre ovladat.

S tím bych nesouhlasil. Nejsložitější je vybrat dvě lokomotivy pro "násobnou trakci" a správně je rychlostně sladit. Pak nacpat dvě adresy od Ota a zbytek je brnkačka.
Příklad: jsou dvě loko v rotundě za točnou - mám je nastaveny v Otovi duo - stisknu L1 - vyjedu z první loko přes točnu na výstupní kolej z depa, stisknu L2 vyjedu s druhou loko přes točnu - najedu na první - svěsím, stisknu S (spojené loko, je zde předpoklad, že obě loko mají shodný směr pohybu ) a vyjedu z depa se spojenými loko.
K např. světlům (u vozidel MTB) - ve chvíli kdy mám připravenou první a mám stisknuto L1 zapnu světla F0, když najedu druhou tak u L2 zapnu konce - F1. Při spojených loko, mi jdou funkce na obě loko, takže když s takto spojenými loko změním směr jízdy stačí mi stisknout F0 a F1 a mám světla otočeny na opačný směr - tj. svítí mi opět jen ty na konci lokomotiv ne mezi nimi.

Další příklad: Stejně pro postrk - najedu s L1 na čelo vlaku upravím směr pohybu, přijedu s L2 na konec vlaku, rozsvítím světla samostatně u každé loko dle potřeby, pak stisknu S a jedu. pokud jsem dobře sladil rychlostně loko dojedu i dobře do cíle .Jezdil jsem takto i s 8 vozovým rychlíkem s postrkem na plné koule a .... záleží jaké loko vyberete a jak si je sladíte, u mne to bylo OK.

Vzhledem k naježděným km v dvojité trakci s Oto duo, mohu říci je to zcela jednoduché.
Ještě poznámky k výběru loko - musí být stejná (stejný pohon, i tak se nenajdou dvě absolutně stejné), nesmí mít moc velký tah (nevhodné jsou loko s bandážemi náprav - je potřeba, aby tam byla možnost prokluzu dvojkolí).

[fulda]

Teď jsem koukal, že i Daisy II podporuje násobnou trakci. Tak to už si umí opravdu každý.

[Jirka_US]

Opravdu chces srovnavat dva hole plosaky s hotovym vyrobkem ?

Mozna prave zde doslo k nedorozumeni, ja jsem nikdy o "dvou holych plosacich" nehovoril, preci jen doporucuji si precist co pisi. DCC++ je postavena na plne funkcnim Arduinu Uno nebo Mega (zatim vsechny kousky bez studenaku nebo nejake chyby) a motor shieldu, ktery je plne osazen soucastkami.Vse profesionalne pajeno.
Navic ty dva "plosaky" jsou asi tak o 20-30% mensi nez plosak Centrboxu.[/quote]

Navic kvalitni motor shield se neda sehnat pod 10 dolaru.

Mozna se ti jen nepodarilo ten spravny najit, staci se podivat na nejaky muj predchozi prispevek. Krome toho jsem se te o nekolik prispevku vyse ptal, jestli mas nejake potize pri uvadeni DCC++ do provozu.

Oto_duo a DT402 jsou hotove vyrobky pro koncoveho uzivatele, co se vubec neda napisat o porovnani Centrbox s DCC++ !!

DCC++ je rovnez pro koncoveho uzivatele a zatim s tim nemaji potize. A souhlasim, ze DCC++ s Centrboxem se v nekterych parametrech neda srovnavat. Napr. DCC++ provozuje 128 (126) rychlostnich stupnu, HW toho motor shieldu a SW je tak sikovne navrhnuty tak, aby bylo mozne pouzivat programovaci kolej a trakci soucasne a nezavisle. Rezistory motor shieldu snimajici proud jsou v miniaturnim a kompaktnim provedeni, zadne velke nekolikawatove kostky.A navic jako tresnicka, je to open source.
Uz jsem se ptal jednou, kde si clovek muze stahnout zdrojovy kod pro Centrbox nebo update, abychom porovnavali jablka s jablky, tedy 2 DIY (amaterske) konstrukce ? Je nekde postup jak se takovy update u Centrboxu provadi ?

[sidlo]

Já nevím jak si poradit se srovnáním DCC++ s jinou centrálou. Nikde jsem se nedočetl např.:

• kolik lokomotiv to uřídí
• má to LocoNet?
• má to XpressNet?
• má to S88N?
• atd...?

https://github.com/DccPlusPlus/BaseStation/wiki/What-is-DCC--Plus-Plus-BaseStation

[zdeno]

Pises natvrdo o 10 dolarech, teda co dostanem za 10 dolaru ?? Napis konkretne !!
Abychom si teda vyjasnili pocatecni pozice a nedristali hovadiny. Pokud se zase uhnes, tak je to jasne
---
Pouzivat silovy rozvod DCC na programovaci kolej je svinstvo, protoze pokud zle zapojis dekoder (anebo je z vyroby zle zapojeny), tak ho znicis.
Myslim, ze je to proti normam NMRA, ktere to nedoporucuji. Ja si to myslim taky, ze to je blbost. Kazda dobra centrala to ma oddelene.
Jinak ty 5W kostky tam jsou na RailSyn, pokud vis, co to je a na co to je
---
Zdrojovy kod je pro tebe hazeni perel svinim, aj tak by si nic nepochopil, protoze si myslis, ze RailSyn muzou ovladat ovladace.
Proste ti chybi zakladni znalosti na pochopeni problematiky.

[Jirka_US]

Já nevím jak si poradit se srovnáním DCC++ s jinou centrálou. Nikde jsem se nedočetl např.:

• kolik lokomotiv to uřídí
• má to LocoNet?
• má to XpressNet?
• má to S88N?
• atd...?

https://github.com/DccPlusPlus/BaseStation/wiki/What-is-DCC--Plus-Plus-BaseStation

1) Pane kolego podival jste se pozorne do zdrojoveho kodu, zalozka config.h ?
#define MAX_MAIN_REGISTERS 12
Tedy standardni nastaveni je 12 slotu, u verze Mega to cislo je podstatne vetsi a bylo uvadeno v nejake diskuzi, kde jsem to popisoval.
2) Proc trvate na LocoNetu a XpressNetu u DCC++ ? Seznam ovladacu byl uveden v jinem vlakne. A pokud potrebujete pripojit prislusenstvi pro rizeni pres pocitac, tak to se obvykle pripojuje primo k pocitaci a to vcetne LocoNetu (zde jsou mozne obe varianty). Nerozumim proc chcete pripojovat S88 k DCC centrale misto k pocitaci, co tim ziskate, ma to nejakou vyhodu ? Navic DCC++ na rozdil od vetsiny central umoznuje primo pripojit nekolik desitek senzoru ( v pripade verze Mega) vcetne detektoru zpetneho hlaseni, takze pro bezne kolejiste do velikosti ca. 4x2 metry je to celkem dostacujici reseni. Tudiz vubec zadnou S88 nepotrebujete a to pomijim fakt, ze S88 je pouze jednosmerna, zatimco IO porty Arduina jsou obousmerne, takze je muzete nakonfigurocat jako vstupy i vystupy (napr. pro vyhybky, musi se pridat koncovy stupen).

[Mcx]

Teď jsem koukal, že i Daisy II podporuje násobnou trakci. Tak to už si umí opravdu každý.

A co tedy umí ??

[Jirka_US]

S tím bych nesouhlasil. Nejsložitější je vybrat dvě lokomotivy pro "násobnou trakci" a správně je rychlostně sladit. Pak nacpat dvě adresy od Ota a zbytek je brnkačka.

Myslim, ze slozite to neni, ale pracne ano. Nicmene JMRI to docela usnadni, k sladeni se pouzivaji CV67 az 94.V JMRI Throttle se nastavi prislusny rychlostni stupen (kteremu vzdy odpovida jedno CV pri 28RS) a pomoci POM upravim hodnotu tak az obe loko jezdi stejne.Tento postup Je treba zopakovat 28x.

K např. světlům (u vozidel MTB) - ve chvíli kdy mám připravenou první a mám stisknuto L1 zapnu světla F0, když najedu druhou tak u L2 zapnu konce - F1. Při spojených loko, mi jdou funkce na obě loko, takže když s takto spojenými loko změním směr jízdy stačí mi stisknout F0 a F1 a mám světla otočeny na opačný směr - tj. svítí mi opět jen ty na konci lokomotiv ne mezi nimi.

Vtip je v tom, ze u ovladacu Digitrax se zadne tlacitka pro funkce F0 a F1 pri zmene smeru nemackaji, vse probehne automaticky, to je celkem zasadni rozdil.
Ano oba ovladace maji 2 "potenciometry" (Digitrax enkoder) a umi ovladat 2 adresy (Digitrax az do vyse poctu slotu), ale to je asi tak vse co maji spolecne a to nemluvim o tom co se bude dit na DCC sbernici.

Ještě poznámky k výběru loko - musí být stejná (stejný pohon, i tak se nenajdou dvě absolutně stejné), nesmí mít moc velký tah (nevhodné jsou loko s bandážemi náprav - je potřeba, aby tam byla možnost prokluzu dvojkolí).

Tady bych si dovolil oponovat, nevim proc by musely byt ty 2 loko stejne (mit stejne pohony).Pomoci vyse uvedeneho postupu se daji sladit jakekoliv lokomotivy, nekdy je jeste treba si pohrat se CV pro PID.
Kdyby to nebylo mozne, tak by byla cela kalibrace u TC zbytecna ikdyz pouziva uplne jiny postup nez ten vyse popsany.
Pokud je tam prokluz, tak je zjevne, ze ty lokomotivy nejsou sladeny tak jak maji byt.Testoval jsem postrk zamerne u 2 loko (s bandazemi) naprosto rozdilnych
(motorem, prevodovkou, jiny vyrobce dekoderu) s 2 osymi plosinovymi vozy na ruznych esickach a minimalnich polomerech a vse dopadlo dobre.

[Mcx]

Myslim, ze slozite to neni, ale pracne ano. Nicmene JMRI to docela usnadni, k sladeni se pouzivaji CV67 az 94.V JMRI Throttle se nastavi prislusny rychlostni stupen (kteremu vzdy odpovida jedno CV pri 28RS) a pomoci POM upravim hodnotu tak az obe loko jezdi stejne.Tento postup Je treba zopakovat 28x.

Vidím, že teoretiků se najde dost

Pokud je tam prokluz, tak je zjevne, ze ty lokomotivy nejsou sladeny tak jak maji byt.Testoval jsem postrk zamerne u 2 loko (s bandazemi) naprosto rozdilnych
(motorem, prevodovkou, jiny vyrobce dekoderu) s 2 osymi plosinovymi vozy na ruznych esickach a minimalnich polomerech a vse dopadlo dobre.

Ano to je stále teorie - pak to pusť do běžného provozu. Vím o čem mluvím, testů jsem dělal na různých kolejištích desítky, či spíše stovky. Pokud si někdo myslí, že rychlosti loko se nemění s počtem ujetých metrů, desítek metrů... tak to jen tím, že málo testoval.

[Mcx]

Vtip je v tom, ze u ovladacu Digitrax se zadne tlacitka pro funkce F0 a F1 pri zmene smeru nemackaji, vse probehne automaticky, to je celkem zasadni rozdil.

Ano, tak to funguje vždy, ale pak svítí loko mezi sebou a... to je blbost

[radeksindy]

Mcx: Pokud chceš správné spínaní světel u vícenásobné trakce, tak pomůže to co ZIMO nazývá švýcarským mapováním. Je to poměrně komplexní způsob, jak podmínit spínání výstupů dekodérů více podmínkami. Kromě směru a stisknutého tlačítka sepnutí světla lze dodat další tlačítko, kterým určuješ zda je vlaková, postrková nebo přípřež. Pak se světla přehazují správně. Doporučuji prostudovat příklad v manuálu, je poměrně srozumitelný a aplikovatelný na naše podmínky. Sám jsem to zkoušel využit na jedné lokomotivě ke správnému přepínání světel na jedné lokomotivě, včetně posunového režimu.

[Mcx]

jak podmínit spínání výstupů dekodérů více podmínkami. Kromě směru a stisknutého tlačítka sepnutí světla lze dodat další tlačítko, kterým určuješ zda je vlaková, postrková nebo přípřež.

Určitě dobrý způsob, pokud mi loko budou jezdit stále spojené... Ale pokud pokud chci reálný železniční provoz, ne domácí kolejiště se soupravami natvrdo sestavenými..... tak potřebuji variabilnost chování a poměrně rychlé nastavení, nevím zda to dekoder umožňuje - prostuduji manuál ZIMO, dík za tip.