Traťové automatizace v DCC

[michal.kubista]

Kluci diky,
ten RS modul jsem objevil, jen mam H-Centralu a chci jeste udelat i NanoX v uprave dle Fuldy, takze RS by stalo zcela mimo sistem, tedy pouzitelne, ale trochu mimo.
Ty nemecke stranky jsou uz zajimavejsi, ale 1. neumim nemecky, tak jsem to ne presne pochopil, tedy jiz drive jsem je videl, ale ze je to zpetny reverz zpetneho hlaseni. 2. Tohle reseni po mojem prostudovani neni zcela idealni a zvazuju, zda by to nechtelo neco trochu jineho.
Urcite nekde existuje popis S88 sbernice a principu sberu dat (kontaktu,...). Je to zrejme jen serio/paralelni prenos, "jen" nevim, jak se pozna zacatek a konec. Kde by se dal ten popis najit asi v anglictine (cesky se neodvazuju ani pomyslet)? A nebo mam zkusit pockat, co fuldo vymyslis? Tvoje reseni se mi hodne libi a hlavne jsi zatim vse dotahl temer k dokonalosti

[Myšpulín]

... Je to zrejme jen serio/paralelni prenos, "jen" nevim, jak se pozna zacatek a konec. Kde by se dal ten popis najit asi v anglictine (cesky se neodvazuju ani pomyslet)? ...

Podívej se na schema detektoru a prohlédni si, kam vedou signály reset, load a clock. Případně ti pomůže datasheet IO 4014.

[michal.kubista]

Tak fajn, je to jeden dlouhy registr, ktery pomoci load nactu a pak seriove cely prectu. Reset je kvuli tomu, ze 4044 si pamatuje stav "1" a pokud jsem ho nacet a chci cist znovu skutecny stav, musim resetovat. Tohle je jednoduche a jasne. Co mi neni jasne je, zda centrala (ridici obvod) pozna, kolik ma pripojenych modulu a jak, a nebo testuje konstantni pocet modulu?
Z toho, co jsem cetl, tak se vzrustajicim poctem modulu vzrusta doba odezvy, takze asi nejak pozna, kolik ma modulu?!

[aldrin]

Nevim, jestli to neni mimo diskuzi, ale Viesmann dela neco jako modul obsazeni s tim, ze kazdy z obvodu ma 2 vystupy... Takze misto do S88 sbernice, to muze primo vykonavat nejakou cinnost, napriklad usek prirazeny k prejedu pri obsazeni spusti jeho cinnost. Na moc velky kejkle to neni, ale premyslim, ze nektery jednoduchy veci by tim sly elegantne vyresit.

[zdeno]

tady se micha nekolik veci dohromady
takze si musite urcit, co chcete delat a podle toho "objednat" komponenty. Takze pokud chcete, aby zarizeni mezi sebou diskutovala, musite mit obojstrannou sbernic. A to DCC neni a nikdy nebude. Takze potrebujete nadstavbu jine sbernice, treba S88 je dobra varianta, ale celkem zbytecna. Loconet podporuje point to point komunikaci z principu a nedela to zadne problemy. Takze zcela klidne muzete budovat roztrousenou inteligenci podle sveho uvazeni a nepotrebujete na to pocitac. Kazda akce vyvola reakci a kazde zarizeni reaguje jen na jemu urcene prikazy a posle ven prikazy podle sve pravdivostni tabulky. U Loconetu se to uplne bezne pouziva treba na autoblok. Problem je, ze tyto stranky jsou Lenz pozitiv a podpora Loconetu je tu mizerna.
---
Docela bych byl zvedavy, kdo tu ma nejakou Loconet centralu ???

[fulda]

nic proti, ale S88 je produkt loconetu, lenzácké řešení se jmenuje RS8. Ale to pochopitelně k žádnému řešení nepovede, takže bych v debatě tímto směrem nepokračoval.

[radeksindy]

nic proti, ale S88 je produkt loconetu

Ufff ... S88 i LocoNet jsou sběrnice. LocoNet je produktem Digitraxu, S88 zase Märklinu.

[zdeno]

nic proti, ale S88 je produkt loconetu, lenzácké řešení se jmenuje RS8. Ale to pochopitelně k žádnému řešení nepovede, takže bych v debatě tímto směrem nepokračoval.

proc ne ??
docela rad bych vytvoril skupinu lidi, kteri podporuji Loconet. Ty nemuzes obmezovat diskuzi jen na to, co se ti libi nebo nelibi. A Loconet je prave na reseni bez PC jako stvoreny a jeho aplikace naprosto bezproblemova. Pres DCC cesta nevede a stejne bys musel nejakou zpetnovazebni sbernici pouzit, tak proc ne Loconet ?? Navic ten ma vyhodu, ze je stejne nebo vic podporovany nez S88. Ale ne od Lenz, ktery pokladam za hracku urcenou jen na domaci kolejiste, stejne jako Pikosmeti a podobne.

[fulda]

myslel jsem že k ničemu nepovede diskuze jestli taková nebo maková zběrnice. Já jsem tohle téma zakládal proto, abych se dozvěděl, jak mají takové automatizace fungovat.

To že je lenz vhodnej pro domácí ježdění a není moc dobrej pro modulovku tvrdím dost dlouho, ale já si jezdím doma, takže proč ne?

[zdeno]

souhlasim
---
problem je v tom, ze Lenz neni vhodny na automatizaci, protoze limit 31 zarizeni je hnusný. Da se to odrbat tim, ze na kazdem zarizeni nastavis aspon 20 adres a potom dratujes o dusu. To je cesta, ktera se mi moc nelibi. Ale pokud na cele kolejiste potrebujes do 120-150 adres celkove, tak se to da udelat.
---
Pokud by tech adres bylo vic, poslal bych Lenz do haje zeleneho a sezenem si Loconet. Ale ne centralu, ta ti je na nic. Lokomotivy muzes klidne ridit Lenzem. Loconet ma obrovskou vyhodu v tom, ze dokaze pracovat bez centraly (pokud nechces ridit loko) a tim padem klidne muzes pouzivat Loconet prislusenstvi a dlabat na Lenz s jeho RS485. Rozumime si ??
Sam povazuji prekopavani prikazu prislusenstvi do DCC za barbarstvi, je mnohem lepsi a hlavne spolehlivejsi, komunikovat jen pres jednu sbernici.
---
Pokud mas zajem tohle rozvinout, muzeme pokracovat.

[rchlumecky]

souhlasim
---
problem je v tom, ze Lenz neni vhodny na automatizaci, protoze limit 31 zarizeni je hnusný. Da se to odrbat tim, ze na kazdem zarizeni nastavis aspon 20 adres a potom dratujes o dusu. To je cesta, ktera se mi moc nelibi. Ale pokud na cele kolejiste potrebujes do 120-150 adres celkove, tak se to da udelat.
---
Pokud by tech adres bylo vic, poslal bych Lenz do haje zeleneho a sezenem si Loconet. Ale ne centralu, ta ti je na nic. Lokomotivy muzes klidne ridit Lenzem. Loconet ma obrovskou vyhodu v tom, ze dokaze pracovat bez centraly (pokud nechces ridit loko) a tim padem klidne muzes pouzivat Loconet prislusenstvi a dlabat na Lenz s jeho RS485. Rozumime si ??
Sam povazuji prekopavani prikazu prislusenstvi do DCC za barbarstvi, je mnohem lepsi a hlavne spolehlivejsi, komunikovat jen pres jednu sbernici.
---
Pokud mas zajem tohle rozvinout, muzeme pokracovat.

100% Souhlas.
Skupina podporující loconet je dobrej nápad - hlásím se.
Ale Fuldovi by jsme asi neměli tohle vlákno moc plevelit - je spíše určeno pro jinou cílovou skupinu a jeho "výrobek" bude pro někoho velkým přínosem.
I když jak to tak zpětně procházím a čtu celé vlákno, tak se mi zdá, že postavit to na Loconetu je opravdu to "spávné řešení"
R.

[zdeno]

nemylte se oba dva, ono toho mame vic spolecne,nez se vam zda. Problem neni jen softwer, ale vubec to, jak to udelat, teda navrhnout. Moje zkusenosti ukazuji, ze prace nad tim, jak by to melo pracovat zaberou tak 80% prace. Nezapomen na to, ze koncovych zarizeni neni zas az tak moc. jedna se o detekci, vyhybky, navestidla a bizuterie. Pod bizuterii myslim treba sviceni v domech, na peronech, ruzne pohybovatka v terenu, ktere nesouvisi s kolejistem, ale prece jen tam patri. Promysleni zavislosti je narocnejsi nez navrhnuti nejakeho elektronickeho obvodu. Samozrejme vlakodrom o velikosti 3x2m je zas neco jine, nez treba modulovka. Tam se uvazuje jinak a zavislosti jsou dovedene az do extremu.
---
Jsou tri pristupy,
jeden je o staveni vlakovych cest a rizeni loko je uplne extra, napriklad modulovka
druhy, to je uplna celkova automatizace na urovni Betlehemu. Teda urcena na cumeni a obdivovani.
treti je nejtezsi a podporuje ho moje sbernice Denet a to je kombinace toho predchoziho, je teda mozne provozovat Betlehem, ale jedna souprava, nebo vic, je vyclenena a ridim ji z ruky. Ale to bych sem nechtel tahat, je to hodne narocne a navic bez PC nemyslitelne. Vyvoj jsem zastavil pred 3 roky.

[Jirka_US]

Jsem rad,ze se ozval nekdo ohledne sbernice Loconet, protoze zarizeni na bazi teto sbernice mohou byt i levnejsi napr. produkty od firmy Digitrax. Je s podivem, ze temer vse se toci okolo firmy Lenz, ktera patri k tem nejdrazsim. Zajimavy ukaz zejmena v CR, kde vetsina modelaru si stezuje na financni stranku veci, tak si vyberou temer to nejdrazsi reseni....
Nyni nekolik poznamek k propojeni PC a kolejiste, kdy je nekdy mylne vyrcen nazor, ze nema smysl propojovat male domaci kolejiste s PC, zejmena pokud neni v planu automatizace provozu.
Co je spatneho respektive jake jsou nevyhody pripojit vsechny moduly DCC pres sbernici Loconet a k PC (presneji moduly DCC, sbernice Loconet, centrala DCC, LocoBuffer a PC)? Domnivam se, ze je to temer idealni reseni jak pro domaci kolejiste, tak pro modulova kolejiste jednorazove postavena na vystave. "Modulari" v USA tento zpusob bezne pouzivaji. Krome toho ve spojeni se softwarem JMRI (legalne zdarma) lze pouzivat bezdratove ovladace (technologie WiFi ve spojeni s iPad,iPod, jakekoliv Android zarizeni, u technologie Bluetooth napr Wii ovladac) nekdy za cenu podstatne nizsi nez podomacku vyrobene zarizeni (cena soucastek, socialistickou variantu soucastky "zadara" z prace jiz neberu v potaz ). Samozrejme koho to bavi, tak nezbyva nez poprat mnoho zdaru. Cilem je ukazat moznosti reseni, nikoliv vybrat nejlepsi reseni, protoze kazdy muze mit jina kriteria.

Shrnu nekolik vyhod popr.namitek, ktere obcas slysim proti pouziti PC:
1) Nemusim vytvaret panel s tlacitky. prepinaci, zobrazeni obsazeni useku. Vse je vytvoreno na obrazovce monitoru pomoci softwaru napr. JMRI. Tudiz jakakoliv zmena v planu kolejiste (hlavne u velkych modulovych kolejist) je podstatne jednodussi nez u klasickeho ovladaciho panelu. V jistych mezich se domnivam, ze i cena starsiho PC s monitorem je levnejsi reseni nez klasicky ovladaci panel, o narocnosti ani nemluvim.
2) Nevim kde se vzalo rovnitko mezi PC a plnou automatizaci kolejiste ve smyslu, ze se jen na kolejiste divam.Pomoci PC lze realizovat uplne jednoduche domaci kolejiste s manualnim provozem, tj. pomoci mysi ovladam pouze vyhybky a rizeni trakcnich vozidel se provadi pomoci ovladace (napr. centrala DCS50 Zephyr Digitrax, ktera slouzi zaroven i jako zdroj DCC signalu), popr. pomoci klavesnice pocitace, joysticku nebo pomoci bezdratovych ovladacu bud vyse zminenych, nebo od profesionalnich vyrobcu (nejsou zrovna nejlevnejsi), popr. zarizeni podomacku vyrobenych. Jako ovladac lze take pouzit profesionalni simulator skutecneho trakcniho vozidla pro ty, kteri povazuji rizeni modelu pomoci mobilniho telefonu za kyc.... Z tohoto vyctu je patrne, ze si muze kazdy vybrat podle svych moznosti, jak technickych tak financnich a vkusu.
3) Dalsi stupen muze byt castecna automatizace, tj. nekolik souprav je rizeno automaticky a zaroven si mohu jezdit se svou soupravou na manual/rucne.
4) Pro reklamni ucely popr. vystavy muze byt kolejiste plne automatizovano.

Vyhody rizeni pomoci PC (ne nutne automatizace) je zejmena moznost vyvyjet system postupne, aniz by clovek propadl urcitemu zklamani, ze si naplanoval velkolepy projekt a dokonceni je stale v nedohlednu. Propojeni a nastaveni jednoducheho domaciho kolejiste, ktere je propojeno s PC je zalezitosti na nekolik hodin. A zaroven system poskytuje do budoucna moznost jakehokoliv stupne automatizaze. V pripade software JRMI jsou teoreticky moznosti neomezene vzhledem k tomu, ze se jedna o open source.
Zaverem jsem chtel poukazat na moznosti reseni systemu, ktery jiz existuje a spise se jen zamerit na vylepseni/upravu tohoto reseni. Napr. implementace provozu podle predpisu CD/CSD u softwaru JMRI.

[mlha]

Překvapuje mě,že zvukový dekodér digitrax stojí v USA nějakých cca 40 USD,dokonce i s kondenzátorem,dovolil jsem si jeden objednat na vyzkoušení.

[zdeno]

Loconet je opravdu univerzalnejsi a troufam si napisat i blbuvzdornejsi nez Lenz. Ale to neni az tak dulezite, treba podchytit obe nadstavby DCC a pouzivat to, co kazdemu vyhovuje.