Diskuzní fórum železničních modelářů

Toto je jenom moje teoretická úvaha (analogáře z nutnosti) inspirovaná debatou o dekodéru MX685P16 (v jiném vlákně v DCC). Tam píše
romino: MX len zvukove dekodery a aj to v dost okresanej podobe. To su hold uz stare dekodery a maju problem s miestom v pamati.
a kpt.Budha: světelné skripty do tohoto dekodéru nedostanu, že. To bych musel vzít řadu MS / MN / FS.

Pokud sleduji vývoj DCC ovládání, a já ho už sleduji jen z dálky teoreticky, tak jako coloživotního programátora a návrháře HW v oblasti MaR mně napadá analogie (to nemá nic společného s analogovým ovládáním ) s vývojem počítačové techniky. Tak třeba mobily - to, s čím jste se chlubili před nějakým rokem, dnes vytahujete jen o samotě někde za rohem, abyste nebyli za dinosaury, protože to už nesplňuje požadavky na dnešní aplikace a je otázka, jestli to ještě vůbec bude fungovat. Vývoj jde rychle kupředu, a proto je nutné neustále měnit HW, rozumí se stále k větší nadupanosti v souladu s většími požadavky nových funkcí (mnohdy nepotřebných až ve skutečnosti nepoužitých). Se starou technikou se nedá pískat tak, jak si to žádají "nové trendy".

Stejně probíhá postup ve všech oborech, používajících digitální techniku. I ty vláčky se zabudovanými procesory tomu podléhají. Když vyhrabu na půdě analogový vláček po dědovi, tak ho můžu oživit (bez ohledu na tehdejší a dnešní pohled na "modelovost") a on mně dá to, co dával dědovi tehdy, tedy jede-svítí, stojí-nesvítí a nic víc. A jenom jeden na koleji. Nic víc od toho nemůžu očekávat. Stejně tak když mám DCC loko ze začátku století s šestipinovým dekodérem, nemůžu po ní chtít ani zvuk, ani osvětlení kabiny či chodbičky, protože na to nemá HW. Abych zůstal "IN", musím kromě povýšení modelovosti přidáním mnohých podrobných doplňků (to, co dělá modeláře modelářem) vyměnit i dekodér a namontovat patřičné prvky naplňující soudobé požadavky (ledky, repro, dps, Plux xyz...). Tyto požadavky jsou ale pořád větší a větší, což vede k neustálému obnovování stupně digitalizace a tedy nutnosti čas od času provést výměnu nebo doplnění toho, co už nedokáže splnit soudobé požadavky na HW (třeba jinou centrálu). Takže každý je postaven před volbu buď "zakrnět" na dnešních možnostech, nebo neustále hlídat, co se děje v oboru a držet krok s vývojem alespoň teoreticky a být tak připraven k úspěšnému zákroku v případě větších mezer, než je schopen akceptovat. Bez toho na něj čeká osud dinosaura... A ten, jak dlouhodobě pozoruji, je pro mnohé nepřijatelný.

Výše uvedené vyplodil analogový dinosaurus Knavi.

A pak je tady druhý pohled - existují čipy, které umí bambilión funkcí - ale do lokomotiv se pořád montuje rozhraní pro dekodéry s mizivým počtem výstupů (třeba Next18). Přitom model by zůstal stejný, stačilo by, kdyby výrobce během času vyměnil celkem levnou desku elektroniky za novější (s paticí třeba E24). A to je ještě ten lepší případ...
Takže když člověk nechce pokaždé dělat vývojáře a elektronika, je nucen koupit něco, co už od začátku nevyhovuje. Dráha je prostě konzervativní bez ohledu na měřítko.

No tady je dobré si uvědomit, že to, co dělá věci zpětně kompatibilní je existence a dodržování nějaké normy/standardu. Pokud se jednou řeklo, že DCC protokol vypadá takto, tak by jej měly podporovat staré i nové dekodéry. Stará centrála by tak měla fungovat s novými dekodéry a naopak, možná nebudou k dispozici některé nové vychytávky. To, že po roce nemám nejnovější fičury je daň za technický pokrok, v zásadě díky za něj, na druhou stranu, jak píše knavi, dost často jsou to funkce, které nepotřebujeme.
Za mě je digitál pokrok, který tento koníček posunul kousek blíž k realitě. Světla, která nezhasínají při zastavení, a jejich přepínání, jízda více vlaků po jedné koleji, plynulý rozjezd a zastavení, zvuk, možnost ovládání nejrůznějších hejblat (že Zlámalíku :). Pak je ten přístup co je "IN" a co "OUT" a to už ani tak není o technice, ale o lidech. Pro mě je to koníček, někdy technické, někdy jiné výzvy, nekdy se rád pochlubím, že se mi povedlo posunout své limity, ale abych se trápil tím, jestli mé modely (moc jich nemám) splňují představy někoho jiného? Proč? Na modulovce jsou naprosto na místě požadavky na bezproblémový společný provoz (DCC, výška a typ spřáhel atp.), zbytek už je na majiteli modelu.

A co teprve až někdo přijde s něčím novým, k čemu nebude DCC kompatibilní vůbec. To bude teprve tanec Všechno vyhodíme a začneme od nuly.

Něco nové nemusí být nutně nekompatibilní. Můžeš se inspirovat třeba tady: https://uk.hornby.com/hm7000 - možnost ovládání i konfigurace přes appku, vč. nahrávání zvuků a další...
Nemám to, nezkoušel jsem to, ale nemusí to být špatná cesta.

Zlámalík píše:Něco nové nemusí být nutně nekompatibilní. Můžeš se inspirovat třeba tady: https://uk.hornby.com/hm7000 - možnost ovládání i konfigurace přes appku, vč. nahrávání zvuků a další...
Nemám to, nezkoušel jsem to, ale nemusí to být špatná cesta.

A to je právě ta cesta - nové možnosti a perspektivy, má to připojení přes modrej zub, takže další dekodér (vejde se? jak se s ním zachází?...), nutnost nastudovat plno vědomostí... ale budu "IN". Cesta pokroku je neustálé rozšiřování znalostí a zkušeností, pořád má člověk co studovat, jenom zvolit směr a objekt studia.
Mimochodem pro mě není ani to spojení přes BT (je to navíc nebo jenom to?) přijatelné, ale to je moje záležitost.

Knavi.

Zajímavé, dekodéry ani nejsou o moc dražší. Nicméně tam tedy jsou jen lokomotivní, znamená to tedy, že jediná "výhoda" je přímé spojení mobilu s konkrétní lokomotivou, bez centrály. Nicméně ta je zatím stejně potřeba na ovládání příslušenství. Jestli to tedy chápu správně. Ale určitě zajímavá cesta do moderní doby.
Já myslel spíš kdyby přišlo něco zcela jiného, nějaký úplně jiný přístup. Jak je člověk z úplně jiného odvětví a po obnovené premiéře relativně nezatížený žádnými zaběhlými pořádky, tak ho napadají nějaké jiné cesty. Ale předpokládám, že všechny slepé uličky byly již prozkoumány, tak musím ještě chvíli hledat na internetu, proč některé nápady reálně nefungují