Diskuzní fórum železničních modelářů

Dobrý den!

Přátelé, kamarádi,
mám takový dotaz. Protože technologie Railcom používá proudovou smyčku během napájení lokomotivy, chtěl jsem se v této souvislosti zeptat, zda odběr proudu jednotlivými nápravami vagonků v soupravě za lokomotivou osazenými odpory nebo elektrovodivým odporovým lakem tak, aby vedly předepsaný proud kvůli rozpoznání obsazenosti kolejového úseku, nezpůsobí degradaci Railcom komunikace lokomotivy v takovém rozsahu, že nebude čitelná, rozpoznatelná.

Máte někdo nějaké zkušenosti s provozem Railcom komunikace spolu s vagonky s odporovým lakem na nápravách, tedy s vodivými nápravami?

Mně by zajímalo, zda toto Railcom utáhne.

Děkuji, Jirka

P.S.: Pokročilým DCC-sistům, kterým je případně odpověď zcela jasná, se omlouvám za možná stupidní dotaz. Ale já fakt nevím. Nemám tolik zkušeností s DCC.

Jednoduchá odpověď: ANO.

Složitá odpověď: detekce probíhá na rezistoru cca 2Ω ke kterému je v sérii budič, takže dejme tomu dělič 4Ω:2Ω, k tomu paralelní odpor v řádu kolem kΩ je celkem problém.

Příjemný den,

mám ještě jednu otázku, prosím.
Je toto detektor obsazení nebo skutečně i RailCom detektor?

Je to obrázek z normy o Railcom https://www.nmra.org/sites/default/files/standards/sandrp/pdf/s-9.3.2_bi-directional_communication.pdf
A mám na mysli schéma na obrázku 3 (Figure3.).

Omlouvám se, nevím, jak sem vložit přímo výřez toho obrázku. Přes tagy \[img\]\[\/img\] mi to zatím moc nejde.
EDIT: Obrázek doplněn jako příloha.

Podle mého skromného názoru je to jen a jen pouhý detektor obsazení úseku koleje. Není tomu tak?
Skutečně toto umí detekovat i Railcom?
(Pokud ano, tak jen velmi jednoduše, že? Nesleduje to moc úrovně Railcom signálu.)

Co si o tomto myslíte vy, zkušenější?

Děkuji!

i.masinka@seznam.cz píše:Příjemný den,
Omlouvám se, nevím, jak sem vložit přímo výřez toho obrázku.

S Railcomem snad poradí jiní, já jen přidám tip, jak dělám výřez já.
Ve Windows (10 a výš) existuje funkce Výstřižek a skica. Dá se nastavit tak, že při stisku PrtSc se mi objeví křížek a můžu orámovat libovolnou část obrazovky. Ve Win 10 to jde jen do schránky a je potřeba to uložit, v 11 se to už samo uloží do složky Snímky obrazovky (jako PNG, ale jde to i jako JPG). No pak to sem hodím jako soubor přes záložku Příloha.

Img je tady k tomu, abych zobazil obrázek z jiného webu pomocí odkazu na něj:

Kód: Vybrat vše

[img]https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif[/img]

- třeba tohle je mašinka z diskuze na K-reportu:

zdeno píše:kdo z vas si s tim hral vic nez tri mesice a mel vysledky ??

A to je to, o co jsem Tě prosil. Tím spíš, žes to zkoušel, máš hodně poznatků. Fakt je ti zatěžko to napsat nějak slušně? Že to, na co se kolega ptá, funguje tak nebo tak, ale že se ti to z nějakého důvodu neosvědčilo? Třeba mu to pojede, nevíš, třeba taky zkouší. Ty se taky nenecháš odradit, když ti někdo o něčem řekne, že je blbost (to jsme tady zažili) - a kolikrát to dotáhneš do funkční věci.
Dík.

Zlámalík píše:

i.masinka@seznam.cz píše:Příjemný den,
Omlouvám se, nevím, jak sem vložit přímo výřez toho obrázku.

S Railcomem snad poradí jiní, já jen přidám tip, jak dělám výřez já.
Ve Windows (10 a výš) existuje funkce Výstřižek a skica. Dá se nastavit tak, že při stisku PrtSc se mi objeví křížek a můžu orámovat libovolnou část obrazovky. Ve Win 10 to jde jen do schránky a je potřeba to uložit, v 11 se to už samo uloží do složky Snímky obrazovky (jako PNG, ale jde to i jako JPG). No pak to sem hodím jako soubor přes záložku Příloha.

Img je tady k tomu, abych zobazil obrázek z jiného webu pomocí odkazu na něj:

Kód: Vybrat vše

[img]https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif[/img]

- třeba tohle je mašinka z diskuze na K-reportu:

Ááááá -- záložka Přiloha je to, co jsem neviděl dostatečně zřetelně a co jsem potřeboval! Díky velký zkušenější Guru tohoto diskusního programu!
Byla dost dole na mém monitoru a skoro jsem musel odscrolovat, abych ji objevil. Hlavně, že jsem si dával náhled! Však já se to naučím, ovládat i toto disní fórum!

Dík!

Tazatel je urovni blondynky ...

Ano, souhlasím. S DCC skutečně nemám zkušenosti.
A elektronika mně potkala naposledy tak před 35 lety. To se snad už ani nepočítá ...

Jirkátor píše:

zdeno píše:... Ja jsem napisal, ze to je slepa ulicka !! ...

Zdeno, ale on se vůbec neptá, jestli to je, či není vhodná volba, ale jak v něm fungují vagóny s nápravami opatřenými odporovým lakem. Na tvou programovací kolej se neptal vůbec nikdo.

Kluci, i za tuto informaci a názor jsem rád, že to je podle Zdena slepá ulička.

Já nemám moc možnost stavět kolejiště, tak si mohu aspoň zkusit hrát s elektronickými obvody z operačními zesilovači a oprášit tak znalosti z průmyslovky a vysoké školy.

Popravdě - připadám si jako hlupák, který všechno zapomněl a musí celý svět všeho objevovat úplně znova. Nevím, proč to tak mám. Skleróza? Moc dlouhá doba?

i.masinka@seznam.cz píše:Popravdě - připadám si jako hlupák, který všechno zapomněl a musí celý svět všeho objevovat úplně znova. Nevím, proč to tak mám. Skleróza? Moc dlouhá doba?

Klid. To známe všichni. Držím palce, za chvíli ten guru budeš ty.

Klid. To známe všichni. Držím palce, za chvíli ten guru budeš ty.

Díky za povzbuzení. Je to příjemné povzbuzení!

Pardon, že podobné skoro citové výlevy do tohoto vlákna asi nepatří.

i.masinka@seznam.cz píše:Příjemný den,

mám ještě jednu otázku, prosím.
Je toto detektor obsazení nebo skutečně i RailCom detektor?

Je to obrázek z normy o Railcom https://www.nmra.org/sites/default/files/standards/sandrp/pdf/s-9.3.2_bi-directional_communication.pdf
A mám na mysli schéma na obrázku 3 (Figure3.).

Podle mého skromného názoru je to jen a jen pouhý detektor obsazení úseku koleje. Není tomu tak?
Skutečně toto umí detekovat i Railcom?
(Pokud ano, tak jen velmi jednoduše, že? Nesleduje to moc úrovně Railcom signálu.)

Co si o tomto myslíte vy, zkušenější?

Děkuji!

Pochopitelně je to obojí. Tedy detektor RailCom a každý detektor RailCom je zároveň detektor obsazení. Je potřeba k tomu vnímat i okolí. Pokusím se to popsat.
V normálním stavu vysílání DCC paketu je na svorkách X2 zdroj napětí - booster. To napětí prochází do spotřebiče na svorkách X1. Cestou je malý snímací rezistor R3. Takže pokud spotřebič neodebírá proud, nevzniká žádný úbytek napětí, pokud odebírá, vzniká nějaký úbytek a na ten reagují komparátory IC2 (jsou dva, protože jeden na kladnou půlvlnu a druhý na zápornou). Tohle je pro tebe předpokládám pochopitelné.
Druhá situace je RailCom cut-out. To je krátký okamžik popsaný na obrázku 4, kdy jsou svorky X2 "zkratované". V tento okamžik se dekodér v lokomotivě stane zdrojem proudu a protlačí obvodem proud 30 mA od svorky X1-2 ke svorve X1-1. Takže na odporu R3 zase vznikne úbytek napětí, které zase detekují ty komparátory.

Ještě abych se vrátil k tvé první otázce. Aby jsi předcházel problému se zatížením šuntovacíma odporama, tak se dělají detekční úseky přiměřeně krátké. RailCom je poměrně rychjá (teoreticky 250 kbit) komunikace, takže se data stihnou přenést celkem rychle. Pokud je úsek krátký a je v něm jen jeden dekodér, tak se dá používat jak kanál 1, tak kanál 2. Pokud se v úseku nachází víc dekodérů, tak je pochopitelně kanál 1 nepoužitelný a efektivita klesá.

Děkuji fuldo!

Dobrá zpráva pro všechny - tedy zejména pro mně, ale vám, laskavým, se jistě také svým způsobem uleví!

Já od včera pochopil princip fungování obvodu v plném rozsahu.
Na můj vkus je ten obvod až drasticky okostěný a minimalistický.
Proto mi dělalo potíže jej pochopit. A nevyšla mi referenční napětí
na odporovém děliči pro komparátory s operačními zesilovači.

To se pak člověk, který se v elektronice začíná "rejpat" po delší době hold trochu ztratí.

JEŠTĚ JEDNOU DÍKY VŠEM! (y)

i.masinka@seznam.cz píše:Kluci, i za tuto informaci a názor jsem rád, že to je podle Zdena slepá ulička.

Na zdenovo názory si dávej velký pozor. To že jemu něco nejde ještě neznamená, že to nefunguje. RailCom je normálně fungující protokol a celá řada lidí ani neví, že ho používá. Jeden takový snadno pochopitelný příklad je Roco z21 - tam je výchozí programování právě v režimu PoM a čtení přes RailCom. Centrála NanoX ho podporuje RailCom někdy od roku 2008. Takže ve skutečnosti je to normálně komerčně fungující technologie. Funguje natolik dobře, že o ní celá řada lidí neví.
Bohužel, zdeno nedokáže ani pojmenovat fyzikální jednotky, nepochopil, jaký je rozdíl mezi zkratováním výstupů a třetím stavem a tak podobně. Ale strašně rád propaguje svoje nesmysly a hlouposti.