Diskuzní fórum železničních modelářů

Ono je to tak jako plkéní o ničem, ale proč ne.
Kdybych dělal nový FRED, tak bych použil asi takovéto rozložení kláves:

Je to tedy verze pro praváky, takže má na pravé straně F1 - F4 a na levé F5 - F8. Také má na pravé straně shift. V tom ale nemám moc jasno, funkce se shiftem se mačkají obouruč a nevím, jestli dominantní rukou shift a druhou funkce a nebo naopak, dominantní ruka funkce "jako vždy" a druhá ruka shift.
Stop je vzdálenější, protože se v praxi stejně nepoužívá. Tedy používá se při nastavování, to je ale nepodstatné, protože to se stejně dělá v situaci, kdy se obsluha soustředí na klávesy a dělá to obouruč.
Dovedu si představit, že by bylo možné otočit pravou a levou stranu, ale nemám po ruce žádného leváka, který drží počítačovou myš v levé ruce. Těch je opravdu hodně málo.

Pak bych pochopitelně udělal i nějaké změny elektronického typu. Konkrétně detekce centrály pro použití F9+, nastavení v kterém kvadrantu se čte enkodér, zálohování některých dat v RAMce a tak, ale to popíšu až odpoledne.

No vidíš. Jsem pravák a Freda držím a ovládám levou rukou. Pravou mačkám čudlíky, když je potřeba.

Pavel-HP píše:No vidíš. Jsem pravák a Freda držím a ovládám levou rukou. Pravou mačkám čudlíky, když je potřeba.

To je zajímavé, takže levou ovládáš jen rychlost a směr a pravou funkce. Chápu to správně?

Tak jest, palcem rychlost a směr.

Tak, teď se mohu zase vrátit k vizím.
Určitě bych udělal pár změn, které bych se nebál nazvat "opravou chyb". Například sjednotit chování. Stávající software má takový problém, že při programování lokomotivy (dispatch get) očekává, že dostane slot ve stavu "active", nicméně uhlenbrock ovladače odevzdávají lokomotivu ve stavu "idle". To fred zmate o místo adresy ze slotu si nastaví adresu 0. Dokonce jsem tuhle chybu reportoval a chtěl jí opravit, ale od verze 1.8 jsou zdrojáky neveřejné a tak jsem se na to vykašlal. Je to zvláštní, protože další funkce se přiklání právě k tomu unlenbrocku a ne k digitraxu.
Druhá taková podivnost se týká obsluhy inkrementálu. To, čemu říkáme inkrementál je varianta kvadraturní ho enkodéru. komerčně se rozlišují různé verze, například podle toho, v kolika kvadrantech má stabilní polohu (klikne) a kolik má vlastně "pulzů" na otáčku (jako pulz se rozumí průchod všemi kvadranty). Nejlevnější (čínské) inkrementály mají kolem 20 kliknutí na otáčku a mají 20 pulzů (často značené jako 20/20). Tedy jenom jednu stabilní polohu ze čtyřech kvadrantů. U nás prodávají častěji enkodéry 24/24, což je o malinko lepší. Lze však narazit i na enkodéry 15/30. Tedy takové, které na jednu otočku třicetkrát kliknou, ale mají jenom 15 pulzů, takže mají dvě stabilní polohy. A teď v čem spočívá hlavní finta - ferd čte každý kvadrant. Takže pokud mám inkrementál 15/30, tak rychlostní stupně přibývají po 2, pokud mám inkrementál 24/24, tak rychlosti přiskakují po 4. To se mi nezdá moc dobré, já bych byl spíš pro nastavení, jaký inkrementál je použitý a pak měnit rychlostní kroky po 1.

Pak už jsou tu jen zlepšováky. Pro funkce F9+ fred používá Uhlenbrock specifický paket, ale používá jen zápis a nikoli čtení. Poslední stav si ukládá do své flash a pokaždé vychází z toho co má uložené. To je poněkud nepříjemné, pokud připojíme fred po dlouhé době, tak nám na začátku přehraje nějaký stav. Tady by se dalo zlepšit dvě věci.
První tedy detekovat typ centrály. Prostě si přečtu master slot a podle toho poznám, jestli jsem na digitraxu, nebo uhlenbrocku. Zároveň poznám protokol P2, takže podle toho mohu změnit chování.
Druhá je zavedení zálohované RAM. To zní magicky, ale při dnešních spotřebách a rozvoji kondenzátorů dostáváme do stavu, že na nejlevnějším superkondenzátoru mi procesor vydrží fungovat zhruba dvě hodiny. To je o dost víc, než potřebuji. Dovedu si představit, že čas přepojení do 5~10 minut budu považovat za přepojení v rámci jedné session a tak budu používat informace jak jsem si je uložil. Co je nad tuto hranici, budu považovat za nový začátek a tak provedu znovu detekci a načtení stavu funkcí z centrály. To zní strašně komplikovaně, ale v zásadě není. Podstata je, že tím zásadně klesne množství komunikace na sběrnici.
Samozřejmě tyto změny vyžadují přechod na novější procesor. Po pravdě, atmega*8 už je opravdu za zenitem. Navíc se platí, že se u těchto procesorů platí velké poplatky za archeologii. Pokud bychom chtěli zůstat u osmibitů, tak například PIC16F18055 stojí třetinu, spotřebu jádra má menší než 100μA (100x méně než atmega).

Ale to jsou jen takové vize, realizovat to nebudu, stejně o to nikdo nestojí.

fulda píše:Druhá taková podivnost se týká obsluhy inkrementálu. To, čemu říkáme inkrementál je varianta kvadraturní ho enkodéru. komerčně se rozlišují různé verze, například podle toho, v kolika kvadrantech má stabilní polohu (klikne) a kolik má vlastně "pulzů" na otáčku (jako pulz se rozumí průchod všemi kvadranty). Nejlevnější (čínské) inkrementály mají kolem 20 kliknutí na otáčku a mají 20 pulzů (často značené jako 20/20). Tedy jenom jednu stabilní polohu ze čtyřech kvadrantů. U nás prodávají častěji enkodéry 24/24, což je o malinko lepší. Lze však narazit i na enkodéry 15/30. Tedy takové, které na jednu otočku třicetkrát kliknou, ale mají jenom 15 pulzů, takže mají dvě stabilní polohy. A teď v čem spočívá hlavní finta - ferd čte každý kvadrant. Takže pokud mám inkrementál 15/30, tak rychlostní stupně přibývají po 2, pokud mám inkrementál 24/24, tak rychlosti přiskakují po 4. To se mi nezdá moc dobré, já bych byl spíš pro nastavení, jaký inkrementál je použitý a pak měnit rychlostní kroky po 1.

Inkremental je specialni soucastka, ktera je velmi hakliva na ustalovaci casy zakmitu.
Enkoder 15/30 je vhodne nepouzivat.

1/ cas na ustaleni musi tak dlouhy, aby nedochazelo ku cteni hazardu
2/ cas nesmi byt delsi nez moznost dalsiho cteni
To jsou docela protichodne pozadavky, pokud se pouziva proporcionalita, teda nacteni vic kroku pri rychlem protoceni enkoderu.

Předmět: FREDi pro 16 funkcí

radeksindy píše:A ještě pár poznámek k tzv. vizím ze sousedního vlákna. HW na kterém je FREDI postaven odpovídá době vzniku (před 2010) a ani dneska to nic hrozného. Účelu vyhovuje a změnit HW je časově náročné. A jestli jsou nějaké vize, tak se týkají bezdrátové verze a jejího fungování s více centrálami a speciálních verzí s různými funkcemi, např. FREDI s brzdičem.

Tak tohle je pro mne velmi zajímavá informace. Pro open hardware je naopak poměrně běžné, že se vyvíjí celkem rychle. Souhlasím s tím, že vzniknul v době, kdy se tohle považovalo za dobrý model, ale dneska prostě znamená dvojnásobek, možná trojnásobek ceny. Ale jak jsem poznamenal, nehodlám to řešit, pokud uživatelům nevadí, že platí co platí, tak proč ne.

fulda píše:Tak tohle je pro mne velmi zajímavá informace. Pro open hardware je naopak poměrně běžné, že se vyvíjí celkem rychle. Souhlasím s tím, že vzniknul v době, kdy se tohle považovalo za dobrý model, ale dneska prostě znamená dvojnásobek, možná trojnásobek ceny. Ale jak jsem poznamenal, nehodlám to řešit, pokud uživatelům nevadí, že platí co platí, tak proč ne.

Pises to vseobecne, tak zkusim aj tak odpovidat.
Vyvoj lepsiho hardware je obrovsky problem pro upgrade a opravy starsich verzi.

zdeno píše:

fulda píše:Tak tohle je pro mne velmi zajímavá informace. Pro open hardware je naopak poměrně běžné, že se vyvíjí celkem rychle. Souhlasím s tím, že vzniknul v době, kdy se tohle považovalo za dobrý model, ale dneska prostě znamená dvojnásobek, možná trojnásobek ceny. Ale jak jsem poznamenal, nehodlám to řešit, pokud uživatelům nevadí, že platí co platí, tak proč ne.

Pises to vseobecne, tak zkusim aj tak odpovidat.
Vyvoj lepsiho hardware je obrovsky problem pro upgrade a opravy starsich verzi.

Ale open hardware se vyznačuje tím, že má decentralizovanou výrobu a upgrade je jediná část o kterou se vývojový tým stará. Záruční opravy jsou například vlastnost komerčního hardware.
U open hardware si každý vyrobí verzi, která mu vyhovuje a protože si jí vyrobil, tak si jí i spravuje.

fulda píše:U open hardware si každý vyrobí verzi, která mu vyhovuje a protože si jí vyrobil, tak si jí i spravuje.

viz klasicka hlaska Open projektu "mne to funguje" a ostatni nech si polibi pozadi.

zdeno píše:

fulda píše:U open hardware si každý vyrobí verzi, která mu vyhovuje a protože si jí vyrobil, tak si jí i spravuje.

viz klasicka hlaska Open projektu "mne to funguje" a ostatni nech si polibi pozadi.

Mno, když ti to funguje, tak na tom není co opravovat.

fulda píše:

zdeno píše:

fulda píše:U open hardware si každý vyrobí verzi, která mu vyhovuje a protože si jí vyrobil, tak si jí i spravuje.

viz klasicka hlaska Open projektu "mne to funguje" a ostatni nech si polibi pozadi.

Mno, když ti to funguje, tak na tom není co opravovat.

no comment, presne si se zhodnotil, ale to se neda pouzit na Fredi.

K tomu rozložení kláves bych já osobně preferoval tuto variantu: