Zlámalík píše:Fulda: No ale tohle je to, co má třeba PeLi: pošle se jedna adresa a je definováno, jaký aspekt (= návěstní znak, mluvme česky) se rozsvítí. Proč bych měl spínat žárovky jednotlivě? To se přece nedělá ani na dráze.
...
Omlouvám se, daný dekodér neznám, ale to je potřeba poslat DCC adresu pro změnu každého jednotlivého výstupu? To mi nepřijde celkem praktické. Návod bohužel nejde stáhnout, dává to Error 404 i z webu pana Krále, i interně z sidlowebu.
Tady je potřeba se podívat na svět trochu víc ze široka.
Prostě existují dvě základní cesty, jak ovládat návěstidla. Jedna používá aspekty
(jsem technik a používám technické označení, aspekt nemusí nutně znamenat návěstní znak). Tahle cesta je většinou snazší na první pochopení, ale je mnohem dál od reality a při komplikovanějším provozu je mnohem náročnější na realizaci. Navíc má rozpojený stav návěstidla a stav vlakové cesty. Nicméně ovládací panýlek, na kterém je osm tlačítek a vedle nich osm obrázků návěstidla vypadá velmi dobře.
Pak je tu přístup, který sleduje stav vlakové cesty a podle něj vytváří návěstní znak. Tuhle metodu používají dejme tomu dekodéry ND4. Pokud se podíváš, jak jsou definovaná návěstidla v předpisech ČD, tak tam se mluví o tom, že "nejbližší rovně, pak do odbočky". Proto se sledují polohy výhybek za návěstidlem a ono to skoro vyjde. To "skoro" je velmi podstatné. Jde o to, že návěstidlo zahrnuje znaky pro "obsazenou kolej" a "posun povolen". A třeba ta obsazená kolej se na DCC nepozná. To se většinou řeší nějakou zpětnou vazbou. Dejme tomu tak, že na počítačovém programu uděláš jednoduchou vazbu "když je obsazeno, pak nastav výhybku do odbočky". To ale znamená nějaký puštěný počítač. Dá se to řešit třeba drobným automatizačním přípravkem, jako je
XpressNet robot, ale ty jsou pro většinu lidí těžké na pochopení. Tato metoda je praktičtější pro komplexní ovládání, protože přesněji vyjadřuje stav kolejiště. Na druhou stranu vyžaduje mnohem techničtější myšlení, které je blíže algoritmizaci a to je pro mnoho lidí příliš abstraktní.