MGP a JMRI

[JenikPluto]

čaute, má někdo nastaveno v jmri ovládání návěstidel přes MGP? Nedaří se mi nastavit správně náležitosti, aby se mi návěst z jmri přepsala do mgp a zobrazila na driveru. stále mám pouze znak stůj

Dekodery MGP jsou ovladany pres LN jen prikazy pro prehazovani vymen (tzn. dva stavy, ktere si dekoder preklada jako "stop" nebo "go" - viz tady, str. 4, signal "basic state"). Jaky signal se na navestidlech zobrazi pak zalezi na nastaveni zavislosti na polohach urcenych vymen pripadne signalu z detektoru obsazeni a stavu zavislosti svazanych navestidel.

Cili mas dve moznosti - bud, jak psal Tomas, zobrazovat na JMRI panelu jen volno a stuj (zelena - cervena) s tim, ze skutecnou podobu signalu neresis (ja to tak mam treba taky na "hardwarovem" panelu), ja jeste indikuju jenom stavy vjezdovych a odjezdovych navestidel, treba predvesti na panelu nemam, protoze jejich stav ridi "master" navestidlo.

anebo nastavit zavislosti v JMRI stejne, jako to maji dekodery MGP a zobrazovat signaly podle nich. Samozrejme to pak znamena sledovat stavy vymen, detektoru obsazeni a zavislosti navestidel i v JMRI.

JP

P.S.: Jen pro jistotu, ja MGP nepouzivam, ale ve svych dekoderech pouzivam stejnou logiku jako oni.

[sidlo]

Existuje více systémů pro řízení kolejiště bez centrály. U nás je nejznámější Zhlavík. Problémem Zhlavíku je, že se jedná o velmi uzavřený systém. Prakticky se nedá rozumně integrovat do systému řízení kolejiště počítačem. Najde se u něj jedna výjimka – TrainController. Ten má zase problém pracovat s naší rychlostní návěstní soustavou. Spojením těchto dvou uzavřených nedokonalých systémů někteří modeláři řeší, a to velmi neohrabaným způsobem, rychlostní návěstní soustavu a řízení kolejiště počítačem.

Systém komponent MGP je velmi otevřený. Ve spojení s otevřeným systémem JMRI je možné používat oba systémy společně a to bez jakýchkoliv omezení nebo podřizování se jeden druhému. To znamená, že JMRI nemusí sledovat stav výhybek a detekce obsazení MGP komponent, ale řídí návěstidla přímo dle vlastní logiky závislostí. Dokonce dekodéry pro výhybky a enkodéry pro detekci obsazení mohou být použity od jiných firem a panely JMRI s dekodérem návěstidel MGP Signal10 CZ bude bez problémů fungovat.

Článek o připojení dekodéru návěstidel MGP Signal10 CZ k systému řízení kolejiště JMRI.

https://sites.google.com/site/sidloweb/mgp/Signal10_CZ

[kapmor]

to je ono! díky ti pane, přesně tímhle směrem jsem potřeboval nakopnout

[radula63]

Existuje více systémů pro řízení kolejiště bez centrály. U nás je nejznámější Zhlavík. Problémem Zhlavíku je, že se jedná o velmi uzavřený systém. Prakticky se nedá rozumně integrovat do systému řízení kolejiště počítačem. Najde se u něj jedna výjimka – TrainController. Ten má zase problém pracovat s naší rychlostní návěstní soustavou. Spojením těchto dvou uzavřených nedokonalých systémů někteří modeláři řeší, a to velmi neohrabaným způsobem, rychlostní návěstní soustavu a řízení kolejiště počítačem...

Drobné odbočení od tématu.
Petře, jak jsi to myslel? Zhlavík umí československou zjednodušenou rychlostní soustavu (jen na 40km/h). Zhlavík posílá do návěstidel informace po lince s-com. Jen nejde z JMRI, TrainControlelu apod. volit co chceš kde zobrazit, kterou výhybku přehodit... , ale pouze DCC adresou zvolíš naprogramovanou cestu, tu zhlavík postaví (výhybky, návěstidla apod. si řídí zhlavík sám. Zhlavík umí číst DCC povely, ale neumí PC dodat stav výhybek, návěstidel, obsazení... Řešili jsme to spolu na mém kolejišti Odbočná. Pro automatické řízení z PC bych tam musel doplnit minimálně detekci obsazení po S88 a přes centrálu to poslat do PC. Ano, jinak souhlasím, že Zhlavík je poměrně uzavřený systém. Byl vyvinut v době, kdy kolejiště byla vesměs analogová a DCC se teprve začínal objevovat.

[sidlo]

Petře, jak jsi to myslel?
Jen nejde z JMRI, TrainControlelu apod. volit co chceš kde zobrazit, kterou výhybku přehodit...
ale neumí PC dodat stav výhybek, návěstidel, obsazení...

Sám jsi to popsal.
MGP komponenty si normálně posílají mezi sebou zprávy a podle toho nastavují výhybky, návěsti... podobně jako Zhlavík.
Ale MGP je otevřený. Všechny tyto funkce je možné vypnout (nepoužít) a potom to používat jako běžné dekodéry a enkodéry. A je jednoduché integrovat MGP komponenty do řízení kolejiště počítačem.

DCC adresou zvolíš naprogramovanou cestu, tu zhlavík postaví (výhybky, návěstidla apod. si řídí zhlavík sám

Což je drbání se pravou rukou za levým uchem. Prostě musíš přihnout program aby dělal to, co Zhlavík potřebuje.
U MGP tyto opičárny dělat nemusíš. V tom je velká přednost MGP oproti Zhlavíku.

[HonzaM]

Pro vyzkoušení možností MGP jsem postavil testovací modul, obsahující výhybkový dekodér, servodekodér, návěstní dekodér, dekodér pro točnu a ovládací panel, v němž je použit panelový dekodér. U servodekodéru je využita schopnost dekodérů MGP používat logické funkce, umožňující využívání nastavení závislostí a podmínek, například pro ovládání smyčky (bez potřeby použití samostatného smyčkového dekodéru - automatická činnost smyčky je na prinicipu detekce obsazení. Je využit detektor obsazení pro dva úseky, připojený do nevyužitých vstupů servodekodéru. Pro nastavení polarity ve smyčce jsou použita relé pro napájení srdcovky).
K výhybkovému dekodéru jsou pro účely testování připojeny tři různé přestavníky (MP1, MP5 a želva), u jednotlivých výstupů lze totiž individuálně nastavit chování a délku impulsu. Bylo by možné použít i elektromagnetický přestavník, bohužel výhybku s takovým přestavníkem nemám. Pokud by někomu ležela doma taková nepotřebná výhybka (pokud možno N), uvítal bych ji. Nemusí být v perfektním stavu, může být i fyzicky poškozená, jen musí být funkční přestavník a jazyky.
Také výhybkový dekodér umožňuje automatickou funkci smyčky, v tomto případě je ale nutné použít relé pro změnu polarity (je také v nabídce).
Ovládání je na testovacím modulu volbou cest odkud-kam, tedy stiskem tlačítka před vjezdem a na požadované koleji (nebo naopak), podle postavené cesty se postaví příslušný návěstní znak, včetně závislosti vjezdové návěsti na odjezdové.
Výjezdy točny lze volit přímou volbou (tlačítkem nebo adresou), stačí tedy stisknout tlačítko požadovaného výjezdu, není nutné volit po jednom výjezdu. Je možné naprogramovat libovolný počet výjezdů (maximálně 22), které mohou být rozmístěny zcela libovolně, i nepravidelně.
K ovládání systému není zapotřebí centrála a funguje to i s analogovými vozidly, jen je v tomto případě například nutné, aby po vjezdu do smyčky „strojvedoucí“ ovladačem lokomotivu zastavil a změnil směr jízdy. Výhybku si vlak i v tomto případě postaví automaticky. Mám vyzkoušeno, že detekce obsazení funguje i v tomto případě (zkoušel jsem to s obyčejným ovladačem Fleischmann).
Ovládací panel je připojen jedním kablíkem LocoNetu.
Lze samozřejmě spojit ovládání systému s centrálou včetně možnosti ovládání z PC.

[sidlo]

V době pravěku digitálu u nás platilo, že jediné správné řešení jsou komponenty LENZ kompatibilní a program TrainController a mikrokontroléry PIC. Naštěstí je mezi námi Honza Merhaut a jeho dlouhodobá osvětová činnost. A hlavně díky jemu se tato, dnes již zastaralá, paradigmata daří úspěšně bořit. Byl to on, kdo mezi naši modelářskou obec rozšířil povědomí o síti LocoNet. Byl to on kdo jako první propagoval výbornou centrálu Digikeijs DR5000. A díky němu dnes víme i o výborných komponentách MGP pro ovládání kolejiště..

V minulosti byly v našich zemích učiněny pokusy o podobný systém. Nejdále se dostal Zhlavík https://www.navestidla.cz/news/zhlavik/. V jeho případě se jedná o uzavřený systém nespolupracující s jinými systémy.

Ovládací pultík https://www.railnet.sk/view.php/comment.php?akce=re&cisloclanku=2018090001&ck=30371 je ovladač, který umí postavit cestu dvěma tlačítky. Nevím zdali to někdo používá.

Další pokus, který stojí za to zmínit je The Cube http://www.fucik.name/masinky/TheCube/. Jedná se opět o jednoduchý ovladač, ovšem bez možnosti stavět cesty spolu s návěstidly a jakékoliv logiky. Nevím, zdali to někdo používá.

Komponenty MGP http://www.mollehem.se/index.php/en/control-and-electronics/loconet-components tvoří ucelený systém pro řízení příslušenství kolejiště, který komunikuje po síti LocoNet. Má širokou škálu použití. Je možné je používat na domácím kolejišti, modulovce a dokonce i na kolejišti s analogovým provozem. Může být použit na kolejišti, kdy trakce je řízena přes síť XpressNet a příslušenství přes LocoNet. Má propracovaný systém logických vazeb, kdy je možno naprogramovat logiku řízení smyček, výhybek, návěstidel a jejich závislostí včetně rychlostní návěstní soustavy, příslušenství, ovládacích a indikačních panelů a dvoutlačítkové řízení odkud kam. Systém MGP je otevřený. Může spolupracovat s dekodéry/enkodéry od jiných výrobců. Pokud složitost kolejiště přesáhne možnosti dekodérů (z důvodů omezené paměti RAM) je možné komponenty MGP jednoduše začlenit do systému řízení kolejiště programem JMRI https://www.jmri.org/ a to bez jakýchkoliv omezení. Jinými slovy systém MGP má vysokou míru ochrany investic.

[HonzaM]

Na testovacím modulu práce pokročila, takže už je také plně osazen a funkční ovládací panel. Výborně funguje automatická smyčka, která ke své činnosti nepotřebuje kromě servodekodéru, který tam je nutný pro servo ovládající výhybku nic víc, než detektor obsazení pro dva detekční úseky. Tento detektor využívá pro svou činnost nevyužité vstupy servodekodéru, nepotřebuje tedy žádný rozvod zpětného hlášení. Není zapotřebí ani samostatné relé pro přepínání polarity ve smyčce, jsou totiž využita relé na desce servokodéru.
Hlavním přínosem ale bylo vyzkoušení funkčnosti dekodéru pro ovládání točny. Použil jsem točnu kompletně vyrobenou z dílů, vyrobených 3D tiskem. Hlavní předností dekodéru je možnost libovolně (i nepravidelně) umístěných výjezdů, (na ovládacím panelu jsou pravidelně, nedomyslel jsem, že si tím znepřehledním ovládání). Most točny je možné přestavovat přímo z kteréhokoli výjezdu do jiného, přičemž lze zvolit, aby zároveň došlo k otočení o 180 stupňů. Výjezd se volí tlačítkem k výjezdu patřícímu. Každý výjezd má adresu, buď tedy má tuto adresu naprogramováno příslušné tlačítko, nebo může v případě ovládání z PC aplikace (například Traincontroller, Rocrail, iTrain, JMRI) adresu výjezdu zadávat přímo tato aplikace. V mém případě jsem použil 12 výjezdů, celkem je jich ale možno naprogramovat 22. Aktuální poloha mostu je na ovládacím panelu indikována LED - dekodér poskytuje zpětné hlášení polohy mostu. To může být užitečné při dálkovém ovládání, třeba z PC.

[sirka7]

Dobrý den,
prostudování konceptu MGP mě znovu přivedlo k myšlence nahradit současné hybridní tranzistorové a reléové ovládání kolejiště právě systémem MGP. Byl by někdo ochotný zodpovědět:
1. Lze provést vazbu do dekodérů (návěstního, panelového) pomocí optočlenů (fototranzistoru)?
2. Zhlaví jedné rozsáhlejší stanice (blízko obsluze) není vybaveno přestavníky výhybek, pouze je hlídaná poloha jazyků pomocí relé. Je nutné dovybavení přestavníky a nebo je možné programování i bez přestavníků? Tzn. lze i bez přestavníků naprogramovat na tomto zhlaví cestový systém "odkud-kam" a volnoznak u příslušné koleje?
3. Předpokládám, že není problém s propojením více panelových dekodérů pro jednu stanici (?).
4. Lze simulovat závěr vlakové cesty s vyloučením kolizních cest a rozpad vlakové cesty po uvolnění úseku?
Díky za případné odpovědi.

[sidlo]

Zkusím odpovědět, kdokoliv může upřesnit.
1. Protože na vstup (tlačítka) kterékoliv komponenty lze připojit MGP detekci obsazení http://www.mollehem.se/index.php/en/control-and-electronics/detect3r-5-detail, tak to může být i optočlen.
2. Je možné programovat i bez přestavníků, do příslušných pravidel se nezadá poloha přestavníku, ale pouze požadovaná poloha vstupu (tlačítka, které je připojeno na zpětný ohlas výhybky, v tomto případě relé).
3. Propojení komponent mezi sebou je možné jak elektricky, tak softwarově pomocí zpráv LocoNet.
4. Toto je dosti komplexní úloha. Když to lze udělat pomocí relé, tak s MGP panelovým dekodérem to půjde zřejmě udělat taky. Já osobně bych už v tomto případě dal ale přednost počítači s vhodným programem, např JMRI LogixNG https://www.jmri.org/help/en/html/tools/logixng/LogixNG.shtml.

[HonzaM]

Výhybkové dekodéry a servodekodéry přijímají příkaz k přestavení výhybky a následně po LocoNetu posílají zpětně hlášení o výsledné poloze. Na domácím kolejišti osazeném komponentami Digitrax jsem instaloval ovládání jedné stanice panelovým dekodérem. Přestavení se sice provede, ale panelový dekodér nedostane zpětné hlášení a nefunguje správně indikace. Celý systém je založen na komunikaci LocoNetem, nevím jak sidlo míní elektrickou komunikaci místo LocoNetem. Spíše bych se přikláněl k názoru, že pro Tvůj případ by bylo využití problematickě.

[sidlo]

2. Zhlaví jedné rozsáhlejší stanice (blízko obsluze) není vybaveno přestavníky výhybek, pouze je hlídaná poloha jazyků pomocí relé.

Pokud mám relé hlídající koncovou polohu výhybky (obdoba zámku s klíčem u ručně přestavované výměny), tak mám i kontakty, které mohu přivést na vstup (buttons) panelového dekodéru. A pokud mám obsloužený vstup, tak jeho stav zavedu do podmínek pro řízení výstupu, tedy řízení čehokoliv podle vlastních pravidel.

[Jirkátor]

To zní logicky, ale musel jsem si to přečíst dvakrát.

[HonzaM]

k dotazům sirka7:
ad 1: co je míněno tou vazbou? Vstupy panelového dekodéru lze naprogramovat různě, například pro stav zapnuto/vypnuto, obsazeno/volno, pokud tedy jde například o informaci o poloze výhybky, není to problém. Není ale možné například do návěstního dekodéru přívést informaci o stavu cesty jinak, než Loconetem.
ad 2: Co je tím míněno? Jak nastavím polohy výhybek na zvolené cestě, když nejsou osazeny přestavníky a ovládány dekodéry? Systém funguje tak, že chci -li zvolit cestu odkud-kam, stisknu příslušná tlačítka A a B a panelový dekodér pošle příkaz k postavení cesty, tedy nastavení příslušných výhybek a příkaz k vytvoření návěstního znaku závislého na postavení všech výhybek a dalších podmínek, například obsazení, stav následujícíhp návěstidla.
ad 3: Propojení více panelových dekodérů není problém, propojují se LocoNetem.
ad 4: obecně lze říci ano, záleží na tom, jak dokážete možnosti systému využít.
Doporučuji prostudovat návody k jednotlivým komponentám, mohu vám je na požádání poslat.

[sirka7]

Díky moc za odpovědi!
Ad 1. Ano, v principu mně jde o případ, který popisuje p. Šídlo, tedy o možnost náhrady některých tlačítkových vstupů (nebo vstupů zpětného hlášení) optočlenem. Např. v současnosti je obsazení úseků detekováno obvody s proudovým senzorem. Výstup těchto obvodů je oddělen právě optočlenem. Jde o dodatečnou úpravu provedenou relativně nedávno a nerad bych se jí zbavoval. A takovýchto vazeb je tam víc.
Ad 2. To zhlaví je zapojeno tak, že po ručním přestavení výhybek (a přivedení napětí na příslušné jazyky výhybky) je stav detekován reléovou logikou a výsledným přitažením kolejového relé konkrétní určené koleje. Poté lze cestovou volbou rozsvítit volnoznak u takto navolené koleje (něco jako TEST se závislým stanovištěm). Není-li poloha výměn korektní, pak volnoznak rozsvítit nelze (a naopak, dojde-li k přestavení výhybky do kolizní cesty, tak relé odpadá a volnoznak zhasne). Pokud je je v systému MGP možné naprogramovat toto zhlaví v režimu "stisk tlačítka na koleji 1 a tlačítka na odjezdu rozsvítí volnoznak u koleje 1", pak je to určitě dostatečné. Pokud lze využít kontakty současných kolejových relé pro úvazek dalších závislostí, tím lépe.

Asi zakoupím základní komponenty MGP a zkusím se tím seznámit, není nad vlastní zkušenost.