Diskuzní fórum železničních modelářů

Velmi dobré zkušenosti s programováním dekodérů mám s aplikací JMRI DecoderPro, kterou lze zdarma stáhnout z internetu (http://jmri.sourceforge.net/download/index.shtml). Splní v podstatě tentýž účel jako TrainProgrammer Railroad &Co. (který je ovšem placený), navíc obsahuje i komponentu PanelPro pro ovládání kolejiště z počítače. V tomto balíku je také aplikace WiThrottle, umožňující ovládání jízdy vlaků přes wifi. Aplikaci pro smartphone nebo tablet je možné si bezplatně stáhnout pro iOS i Android.
Tato aplikace bude použitelná i ve spojení s centrálou DR5000, výrobce centrály slibuje že bude do centrály implementována v průběhu tohoto roku.

Uvítal bych srovnání DecoderPro s TrainProgrammerem, je-li tady někdo mající obojí, hlavně se zaměřením na to, co jeden umí a druhý neumí.

HonzaM píše:Uvítal bych srovnání DecoderPro s TrainProgrammerem, je-li tady někdo mající obojí, hlavně se zaměřením na to, co jeden umí a druhý neumí.

A proč si ho neuděláš sám? obojí se snadno stáhne na netu, jedno má demo verzi zadarmo s omezením na ukládání a druhé je zadarmo celé, tak co ti brání?

Uvítal bych srovnání DecoderPro s TrainProgrammerem, je-li tady někdo mající obojí, hlavně se zaměřením na to, co jeden umí a druhý neumí.

TP vyuziva databazi dekoderu z JMRI ( DecoderPro), takze z toho je mozne usuzovat, ze databaze JMRI slouzi jako reference a rovnez vzhledem k cetnosti aktualizaci DecoderPro obsahuje aktualni informace. DecoderPro umoznuje vytvorit si vlastni "kartu" dekoderu, at uz dekoderu, ktery jeste neni v databazi nebo v pripade uplne vlastniho dekoderu.
Dalsi vyhodou DecoderPro je podpora centraly DCC++ (na bazi Arduino za mene nez 500Kc), kterou lze napr. pouzit jako programovaci stanici s moznosti vycteni CV, coz urcite oceni majitele mysi nebo DCC stanic, ktere cteni CV nemaji zabudovane. U TP tato podpora zatim bohuzel chybi.

Kauza s nesprávnými informacemi od stále stejných přispěvatelů pořád trvá. Bohužel.
To je tak těžké, napsat jen to, co vím, mám ověřeno? Nebo to někteří dělají schválně? Vypadá to tak.

TrainProgrammer od RailRoad & Co. (TP) opravdu používá jako zdroj pro šablony lokodekodérů JMRI. To je známá věc. Nějaká super aktualizace, neřkuli aktuálnost, však silně pokulhává. To ví ovšem jen ti, co se v tom často hrabou.

Chcete-li tedy něco zcela nového, navíc třeba s plnou českou lokalizací, nezbývá, než si to vytvořit.
A to lze pochopitelně i v TP.
Poněkud pracné to však je.

Asi 10 šablon jsem dělal, něco jen překlad do češtiny, pár nových, třeba pro servodekodéry a dekodéry příslušenství, jak zahraniční, tak české malovýroby (kde by se v JMRI vzaly). Jako obvykle, vše k dispozici.
Srovnat DecoderPro s TP nemohu, neboť DecoderPro nepoužívám. Když jsem to chtěl zkusit, začaly se mi "hádat" ovladače, tak jsem od toho upustil. Řešení to asi má, já to řešit nepotřebuji.

Při použití TrainControlleru je při kalibraci možnost programovat přímo registry CV2 - CV6 (základ rychlosti a zrychlení), případně přejít přímo do TP. Z toho důvodu používám pouze TP.

Míru zdar.

fulda píše:

HonzaM píše:Uvítal bych srovnání DecoderPro s TrainProgrammerem, je-li tady někdo mající obojí, hlavně se zaměřením na to, co jeden umí a druhý neumí.

A proč si ho neuděláš sám? obojí se snadno stáhne na netu, jedno má demo verzi zadarmo s omezením na ukládání a druhé je zadarmo celé, tak co ti brání?

on je asi problem v tom, ze muze porovnat jen Loconetackou cast obou programu. Pokud nema zelezo na Lenz (a podobne), tak tezko bude meco srovnavat.
Ja pouzivam oboje, protoze JMRI program je na vytvareni layoutu dost uzivatelsky neprijemny, tak pouzivam RailCo na testovani prislusenstvi.
Zase naopak JMRI na programovani #CV je vynikajici, hlavne kvuli zalohovani jednotlivych masin a snadnosti pouzivani.
---
Takze moje rada je, na programovani CV pouzivat JMRI a na ovladani kolejiste RailCo.

zdeno píše:on je asi problem v tom, ze muze porovnat jen Loconetackou cast obou programu. Pokud nema zelezo na Lenz (a podobne), tak tezko bude meco srovnavat.

Tak to je po dlouhé době opravdu nečekaně objektivní informace. Před tou smekám.

Je to asi jako srovnávat Linux a Windows - V Linuxu je možné všechno, ale skoro všechno si musí člověk udělat sám, ve Widlowsech je možné všechno, ale skoro za všechno člověk musí někomu zaplatit.

Mozna jsem se vyjadril ne uplne presne, ma poznamka byla k cetnosti aktualizaci JMRI, nikoliv jak casto aktualizuje TP na zaklade JMRI. Myslim, ze je zrejme, ze to je mimo kontrolu vyvojaru JMRI. Aktualizace probiha ca. 1x za 1-2 mesice, coz si myslim, ze je dostatecne. Ma osobni zkusenost je, ze od otevreni "ticketu" probehla aktualizace do 1 mesice.
Nekolik poznamek:
- Jak daleko je ceska lokalizace JMRI nesleduji, ale nejake usili v tomto smeru bylo
- DecoderPro umoznuje programovat nekolik servo dekoderu, je treba se vyjadrit konkretne, co chybi.
- Obecne pokud nejaky dekoder v databazi chybi je treba otevrit "ticket" a pozadovat aktualizaci, stezovat si zde na DF asi moc efektivni nebude.
- U "samo domo" (DIY) dekoderu je nekolik moznosti
1) podivat se na obecnou sablonu/kartu NMRA, na kterou by mel jit "naroubovat" jakoukoliv dekoder, ktery dodrzuje standardy NMRA.
2) Pokud sablona nevyhovuje, vytvorit si vlastni a tu odeslat JMRI, aby ji mohli pouzivat i ostatni. Staci se podivat do zalozky dekoderu a je zrejme, ze takovych dekoderu je tam nekolik.Jsou oznacene jako "public domain" nebo DIY.
- Ja jsem zkousel kombinaci TC/TP a JMRI od Windows ME az po W7 s LocoNetem a zadnou kolizi jsem nezaznamenal u nekolika PC. Je treba to popsat detailne nebo zeptat se u Lenze, proc k te kolizi dochazi.
- Jinak uzivatelum Lenze nebo NanoX se muze lehce stat, ze spousta uzitecnych funkci je "skryta", protoze JMRI nabidka (GUI) se meni podle pouziteho systemu (respektive podle nastaveni) a snadno muze dojit k omylu, ze "tam" neco chybi....

Zde nekolik dotazu k TP
1) Jak ma TP vyresene programovani central Digitrax, DS64, LocoIO, BDL168 + dalsi prislusenstvi od Digitraxu ?
2) Jak ma TP vyresene programovani CV vyssich nez 255 napr. u dekoderu ESU ?
3) Je nejaka graficka vizualizace funkcniho mapovani u dekoderu ESU podobne jako to ma DeocerPro ?
4) Je nejaka graficka vizualizace nebo pomucka jak programovat CV67-94, abych nemusel "otrocky" programovat vsech 28 CV, napr. pokud chci mit logaritmicky prubeh rychlostni krivky ? TC ma sice kalibraci rychlosti, ale to je jine tema...

Myslim, ze dalsi vyhoda v pripade DecoderPro je spojeni centraly DCC++ a RPi, na kterem bezi DecoderPro, jako vedlejsi programovaci stanice na modularskych setkani, kdy ostatni PC jsou v provozu. Jinak receno za malo penez hodne muziky....

Ne vsichni o teto podle me dobre alternative zejmena ve srovnani s NanoX (samo domo konstrukce podle Paco alias DIY) jeste vedi. Zejmena ve vztahu k programovani CV (viz nazev vlakna) ta vyhoda oproti NanoX (DIY) je jasna, moznost soucasneho provozu a programovani CV s DCC++, coz soucasna verze NanoX (DIY) neumoznuje a navic pouziva rele, coz je preci jen elektromechanicka soucastka se vsemi pro a proti.

Pokud jde o současné ježdění na kolejišti a možnost programování ve stejném čase na programovací koleji, je to skutečně fantastická výhoda. Jen jaksi zapomínáš, že člověk má jen dvě ruce, jednu hlavu a většinou i jen jeden právě aktivní ovladač. A na modulištích se programovací koleje nedělají. Tam se prostě programuje na vedlejším stole.
Odpojování pomocí relé není žádná nevýhoda, naopak, je tam jistota galvanického oddělení. Relé se používají i v kosmické elektronice.
Centrály NanoX vyrábí v Evropě přes desítku různých výrobců. Jen v ČR a SR vím alespoň o pěti. Nikdo z nich nepopírá, že je to původní konstrukce Paco Cañada. (http://www.digi-cz.info/dcc-nanox-2015/. Zdržím se raději komentáře na tvé označování DYI, když se ti to líbí, klidně si to piš i na vizitku.
Až uvidím alepoň jeden tvůj profesionální výrobek, ale třeba i ten DYI, budu rád. Zatím jenom znevažuješ všechny kolem sebe.
DCC++ je zajímavé a dobré řešení, v tom jediném máš pravdu. Ale nic není univerzální ...

Soubezne pouziti programovaci koleje a trakcni koleje je bezne pri kalibraci jizdy v souprave pomoci CV67-94.
Pokud se tyka mych "udelatek" pro DCC tak ty zde jiz byly popsany nekolikrat napr.:
- bezdratovy ovladac pro DCC za cenu po 500Kc
- autokalibracni algoritmus v pythonu pro JMRI
- pro DCC++ mensi drobnost pro detekci ve SN, popsano zde:
viewtopic.php?f=6&t=9755&start=45
Pokud se tyka univerzalnosti, tak centrala DCC++ ma celkem slusne naslapnuto se tou univerzalni centralou stat, uz vhledem k faktu, ze jsou knihovny pro LocoNet, Xpressnet, desky ethernetu, WiFi, ale to podstatne je,ze je to open source tedy kdokoliv muze pripset svou "trochou" do mlyna, coz u posledni verze NanoX (DIY) trochu postradam, treba podpora LocoNet neni zadna, respektive zatim o tom zadna informace neni.U NanoX (DIY) je treba dalsi HW jako prevodnik pro pripojeni k PC a o bezdratovem pripojeni k PC ani nemluve (open source). Srovnani zde:
viewtopic.php?f=6&t=10044&start=30
Ve sve dobe urcite skvely projekt, ale vyvoj jde dal....Porovnavat profi vyrobky se "samo domo" alias DIY zde vubec nema cenu uz jenom k pozadavkum na EMI u profi vyrobku atd.

BohousP píše:...Centrály NanoX vyrábí v Evropě přes desítku různých výrobců. Jen v ČR a SR vím alespoň o pěti. Nikdo z nich nepopírá, že je to původní konstrukce Paco Cañada...

Já znám v Čechách minimálně dva, co se snaží to popírat a všelijak tu konstrukci (a další stažené) přejmenovávat.

Jirka_US píše:Porovnavat profi vyrobky se "samo domo" alias DIY zde vubec nema cenu uz jenom k pozadavkum na EMI u profi vyrobku atd.

Jé, to je pěkná věta. Copak asi znamená?
Že by do digitálního ovládání modelů bylo namočeno i velké hudební vydavatelství?

EMI ~ electromagnetic interefence, viz napr. zde:
posting.php?mode=reply&f=6&t=10178

Dobrá, zeptám se tedy jinak.
Máte nějaké relevantní odkazy na měření, které by dokazovalo, že NanoX je v plnění požadavků na EMI na hony vzdálen například Z21?
Nebo jenom házíte termity a pak je jedno, jestli ve skutečnosti zkratka EMI znamená hudební vydavatelství nebo rušení?