Diskuzní fórum železničních modelářů

V souvislosti s centrálou DR5000 a boosterem DR5033 (viz příslušná vlákna na tomto fóru) jsem diskutoval s konstruktérem těchto produktů o důvodu proč je dodávají se stabilizovaným zdrojem o napětí 19 V, což dává v kolejích napětí cca 17,7 V (měřeno osciloskopem). Odpověděl že jsou se svými výrobky orientováni na měřítko H0 a tam se podle zyklostí v Holandsku používá toto napětí. Pokud je mi známo, v klubech modulářů se nejčastěji používají boostery SPAX dávající cca 14,5 V a používají se ve všech měřítkách, tedy N, TT i H0 v souladu s požadavky FREMO. Zajímalo by mne proto, jaké napětí používá většina českých modeláŕů. Upozorňuji na nutnost měření vhodným způsobem, ideálně pomocí osciloskopu. Podle mých zkušeností totiž měření multimetrem dává výsledky často značně odlišné, při nastavení podle osciloskopu na 13,5 V ukázaly tři multimetry které mám k dispozici hodnoty 4,12 V, 19,3 V a 17,9 V. Těch 4,12 V naměřil multimetr s označením True RMS (jde o model ProsKit 1710). Na vině je obdélníkový průběh DCC signálu a jeho relativně vysoký kmitočet a záleží na tom, jak se s tím jednotlivé multimetry měŕící správně při kmitočtu sítě vypořádají.

Mám nastavených 16V na Z21 a aplikácia mi ukazuje 15,9V
Multimeter mi ukazuje ihneď po zapnutí centrály (vozidlá na koľajisku ale ešte som nezapol ani svetlá ani zvuky, nepohol som sa) 20,1V
A po zapnutí prvej lokomotívy 12,9V
Multimeter UNI-T UT30C

S LENZ kde je mozne vystup nastavit pouzivam 14.0 - 14.5 V, coz je mimochodem hodnota uvadena v NMRA specifikaci jako typicka pro H0 meritko.


PS: Ten ProskKit ma do 1kHz sinus presnost ±(8.0%+15d) a pri frekvenci na ktere bezi DCC nema pro jistotu uvedeno nic. Ze je tam napsano True RMS nestaci...

Také bych poukázal na NMRA normu S-9.1, zejména v kapitole C (od řádku 50 do konce). Tam se mimo jiné zdůrazňuje platnost S-9 a proto se doporučuje používat napětí cca o 2V větší než je napětí uváděné v této normě. Následné grafy pak toto tvrzení ještě podtrhují. (stejné grafy v češtině třeba ZDE). Tam se doporučuje typické napětí pro N kolem 12V a pro 0/S/H0 kolem 14,5V. Napětí kolem 18V se doporučuje pro měřítka větší než 0.

vvitty píše:S
. Ze je tam napsano True RMS nestaci...

To je mi samozřejmě jasné, uvádím to jen proto, že tady před časem někdo tvrdil že pro správnou hodnotu napětí potřeba použit multimetr nesoucí toto označení.

fulda píše:Také bych poukázal na NMRA normu S-9.1, zejména v kapitole C (od řádku 50 do konce). Tam se mimo jiné zdůrazňuje platnost S-9 a proto se doporučuje používat napětí cca o 2V větší než je napětí uváděné v této normě. Následné grafy pak toto tvrzení ještě podtrhují. (stejné grafy v češtině třeba ZDE). Tam se doporučuje typické napětí pro N kolem 12V a pro 0/S/H0 kolem 14,5V. Napětí kolem 18V se doporučuje pro měřítka větší než 0.

Jasně, to vím, spíš mne zajímalo co se opravdu používá. Jak jsem psal, většina modulářů pouužívá SPAXy a u některých již není možnost toto napětí nastavitelné. Ve SPAXech je stabilizátor 15 V a je proto zbytečné používat pro jeho napájení trafa o napětí 17 V, což so objednali zájemci z nedávného společného nákupu organizovaného v Zababově Danem Buchtelou. V "elektronormě" sekce N-scale je uvedeno že napětí v kolejích nemá být větší než 14 V, dolní hranice není stanovena. Vzhledem k téměř stoprocentnímu používání SPAXů je v naší sekci běžně v kolejích napětí 14,5 V.

HonzaM píše:Ve SPAXech je stabilizátor 15 V a je proto zbytečné používat pro jeho napájení trafa o napětí 17 V.

Dovoluji si upozornit, že na setkáních si nemůžeme "dupnout" jaké napětí doputuje k trafu pro SPAX. Takže pro jmenovité a vyšší napětí trafo dává víc, než je nutné, ale při podpětí je to tak akorát.

Osobne mam na centrale nastavenych 15 V. Na mereni se mi osvedcila metoda kdy signal z koleji usmernim mustkem, vyhladim kondenzatorem (staci maly) a zmerim napeti stejnosmerne. Staci pricist ubytek na mustku a da se merit i bez osciloskopu (ten tu asi vetsina mit nebude)

HonzaM píše:Ve SPAXech je stabilizátor 15 V a je proto zbytečné používat pro jeho napájení trafa o napětí 17 V...

Jenom si tady dovolím trochu upozornit na riziko zvané "drop out voltage". Tedy minimální napětí, které musí stabilizátor "zahazovat", jinak nepracuje správně. Ale to je jen taková poznámka z neznalosti detailů. Třeba pro stabilizátory typu 78xx je toto napětí cca 2V, takže pokud je napájecí napětí menší než 7V a větší než 5V, tak tento stabilizátor pustí ven to napájecí napětí bez stabilizace (takže pokud je to třeba 6V, tak to je mimo toleranci elektroniky a dostaneme z ní občas škvarek.

Multimetr, měřící True RMS by měl ukázat správnou hodnotu. Upozorňuji na slovíčko měřící, tedy nestačí jen označený tímto nápisem ... Bohužel, ani nejrůznejší značky shody s různými normami dnes už nemají svou váhu. Prostě na Dálném východě lze vše ...
Já před nějakým časem porovnával napětí DCC osciloskopem, stejnosměrným voltmetrem (multimetrem přepnutým na =) s předřazeným usměrňovačem a filtrem doporučeným a popsaným v jednom článku o měření DCC (bohužel, už si nepamatuji zdroj - obsahovalo to dva tranzistory, nějaké kondenzátory a odpory, schema někde mám) a multimetrem Voltcraft VC270 na střídavém rozsahu (http://www.conrad.cz/digitalni-multimetr-voltcraft-vc-270-green-line.k124502). Označení True RMS nemá, přesto rozdíl mezi měřeními při 16V byl cca 0,1V, tedy pro nás bohatě vyhovující. Z těch důvodů jsem přípravek na měření DCC napětí, který byl cílem mého "zkoumání", nakonec nedělal.

Pokud jde o velikost napětí, Fulda to tu popsal dostatečně. Používání skoro 18V pro H0 se mi zdá nepřiměřené.

BohousP píše:Pokud jde o velikost napětí, Fulda to tu popsal dostatečně. Používání skoro 18V pro H0 se mi zdá nepřiměřené.

Jaké napětí má nastaveno NanoX-S88 z výroby?

sidlo píše:

BohousP píše:Pokud jde o velikost napětí, Fulda to tu popsal dostatečně. Používání skoro 18V pro H0 se mi zdá nepřiměřené.

Jaké napětí má nastaveno NanoX-S88 z výroby?

Nastavujeme na výstupu stabilizovaného zdroje 16V stejnosměrných (je tam digitální voltmetr) http://www.digi-cz.info/dcc-nanox-2015/img_20150303_150542/.

Pokud chces mit na vystupu stab. zdroje 16=, kolik bys mel mit strid. napeti na vstupu?

PajaF píše:Pokud chces mit na vystupu stab. zdroje 16=, kolik bys mel mit strid. napeti na vstupu?

Takže postupně, nejprve odpředu: Když je střídavé (efektivní, to se udává nejčastěji) napětí třeba 20V, jeho špičková hodnota je krát 1,41, tedy v tomto případě 28V. Na diodovém můstku se srazí cca 1,5 - 2V, takže 26V. To se pak vede na stabilizátor, ten potřebuje pro správnou činnost cca 3V. Čiže výstupní napětí může být 23V nebo méně. Ale čím více srazíme na stabilizátoru, tím více to topí, takže s rozumem.

Opačně tedy: Chceme 16V stejnosměrných na výstupu. Tedy do vstupu stabilizátoru potřebujeme 19V nebo více. Když připočítáme úbytek na usměrňovači, bude to 21V. Vydělíme 1,41, dostáváme 15V střídavých. To je optimální hodnota, víc být může. Ale těch 20V bych považoval za horní mez.

Na stabilizátoru se na teplo mění ztrátový výkon - t.j. součin úbytku napětí na stabilizátoru a proudu tekoucího do zátěže (kolejiště). Když je to 5V a 2A, tak to už máme 10W a to je dost ... Takže, s rozumem.

OK, diky. Pokud tedy mam trafo a jeho vystup zmerim klasickym merakem, ukazuje merak napeti efektivni nebo spickove?