Jinde jsem uvažoval nad možnostmi využití kolejiva o rozchodu 3,2 mm pro úzkorozchodné modely Ze (1:220, cca 760 mm, přesným přepočtem ovšem 704 mm) a někteří z vás vyslovili názor, že úzký rozchod není to pravé a že se můžu vyřádit rovnou ve velikosti T, tedy jestli to zvládnou mé třesoucí se ruce a slábnoucí zrak čekatele na důchod

1. Ani označení 1:450 není přesné. 1435:3,2 = 479,38, takže přesnější by bylo 1:480.
1. Prakticky jediný relevantní výrobce, japonská Eishindo, jejíž modely jsou v Evropě dostupné především přes britské prodejce (a u nás přes Václava Podrackého), nabízí 4 druhy tzv. motorised chassis, tj. 4nápravových pojezdů B´B´s pohony, označených skutečnými délkami předloh, tj. 16 m, 19 m, 21 m, 23 m.
2. Skutečné rozměry pojezdů v mm jsou tyto:
velikost 16 m 19 m 21 m 23 m
délka spodku 35,5 39,8 45,5 49,6
rozvor celkem 28,5 32,5 36 42,5
vzd. ot. bodů 24 28,5 31,5 38
rozvor podv. 4,5 4,5 4,5 4,5
Přepočet na skutečnost 1:450 vychází takto:
velikost 16 m 19 m 21 m 23 m
spodek 15 975 17 910 20 475 22 320
rozvor 12 825 14 625 16 200 19 125
vzd.ot.b. 10 800 12 825 14 175 17 100
podvozek 2 025 2 025 2 025 2 025
V 1:480 je to asi takhle:
velikost 16 m 19 m 21 m 23 m
spodek 17 040 19 104 21 840 23 808
rozvor 13 680 15 600 17 280 20 400
vzd.ot.b 11 520 13 680 15 120 18 240
podvozek 2 160 2 160 2 160 2 160
3. Z toho vychází celkem omezený repertoár hnacích vozidel, především zahrnující 4nápravové motorové vozy. Přesto pokryje většinu rozšířených typů podvozkových motorových vozů ČSD a ČSD od III. epochy až po dnešek, tj. M 262.0, M 240.0, M 286.0/1, M 296.1/2, 854, 842, 843, 840/841.
V velikosti T nikdo nýty počítat nebude

Výhodou může být možnost variability používaných vozidel prostým "převlékáním" nástaveb. Jak už jsem psal minule, v mém případě budu volit jako materiál papír.
Naznačit elektrický provoz pod trolejí sice je možné, ale nesoulad s rozměry našich elektrických lokomotiv je značný, tak jsem to prozatím vypustil z úvah.
4. Jestli tomu správně rozumím, zatím (?) nelze automaticky spojovat/rozpojovat soupravy. To omezuje možnosti provozu na pohyb vlaku v krajině a/nebo zástavbě a/nebo na průjezdy dopravnami bez manipulací.
5. Pokud jde o kolejivo a možnosti elektrického zapojení, závažným problémem může být neexistence přestavníků výměn. Na druhé straně se nabízejí samovratné výhybky, což dává možnost aspoň automaticky křižovat.
6. Zřejmě tedy půjde především o kolejiště typu metro, S-bahn, tramvaj, light-rail apod., na "velké" železnici hlavně o provoz sólo motorů a/nebo ucelených jednotek. Kdo bude chtít nákladní dopravu, tak jedině ucelené soupravy Pn/Sn/Rn/NEx vlaků.
7. Nabízí se i možnost používat "Geisterwagen", vagóny jako falešná hnací vozidla. Pak by zřejmě přicházely v úvahu i nepoháněné makety kratších lokomotiv.
8. Kdybych se měl vrátit k tomu úzkému rozchodu Ze v měřítku 1:220 (opět: skutečnost pro 760 mm je počítáno podle kolejí asi tak 1:240), nabízejí se TU 47.0, M 21.0, "faur" Mk 45/Lxd2 i jiné. Tam je však nesoulad rozměrů o dost větší než u modelů normálního rozchodu.
9. A ještě perličku: Když jsem se vykašlal na normy NEM, vyšla mi slušná rozměrová shoda i s vozidly TEŽ v období před rokem 1968 (tj. před dodávkami EMU 89.0), ovšem v naprosto šíleném měřítku 1:312,5...
Takže momentální stadium mých úvah mi říká, že opravdu snad raději T-čko než úzkou v Ze a řádně se rozmáchnout do širé krajiny. Ale docela se těším na vaše kritické komentáře.