Kolejiště v kanclu, segmentovka HO, žst. Podol

[milan ferdián]

Tady to roste,roste...

[Dusan]

Tak dneska jsem udělal vjezdové zhlaví a odbočku k remíze. Už zbývá jen koleje u remízy a vlečka
Teď to nechám tejden uzrát a pak zase něco.

[workous]

Tak dneska jsem udělal vjezdové zhlaví a odbočku k remíze. Už zbývá jen koleje u remízy a vlečka
Teď to nechám tejden uzrát a pak zase něco.

To vydržíš ?

[Dusan]

Vydržím, na lyžích se blbě staví

[michal_n_cz]

Jen přidávám odkaz na 3. varianty SteG budov, verze pdf. jsou i s měřítkem:
http://www.vasutallomasok.hu/?o=tpavt-o&osz=3

[Dusan]

Ahoj všem. Rád bych oživil tohle spící téma. Uteklo spoustu času a změnilo se moc věcí. Původně zamýšlenou kancelář nakonec nemám, tak to přizpůsobím domácím podmínkám. Zde budu řešit jen viditelnou část, která zůstává ze dvou segmentů 120x35cm (původní segmenty zde prezentované byly v průběhu zrušeny). K ní pak bude další segment jako SN, pravděpodobně ruční přesuvna. Mezi viditelnou a SN bude samostatný cca 30cm segment s motivem mostu, pod kterým vlak "zmizí". Zamýšlené kolejivo opět PECO code 75 s ručním ovládáním přestavníků a přepínáním polarity srdcovky.
Vycházím z posledního návrhu Milana, námět koncové stanice Podol (volný námět Vápenného Podola). Epocha 2. s tím, že provozovány mohou být pak námětově už i stroje těsně poválečné z ranné III.epochy. Líbí se mi umístění VB ve šturcu, což umožňuje i na menší šíři její plné znázornění. Stejně tak je přes něj možný i posun. Pláň stanice jsem oproti Milanovu návrhu ale zredukoval vzhledem k šíři. Použití angličana k vlečce (volná skládka uhlí, případně další) nemusí být vzhledem k epoše optimální, ale pro mne to je přijatelný kompromis. Skladiště zůstává u kusé koleje. Remíza na druhé straně u vjezdu.
Délky kolejí vycházejí od spodu, dopravní hlavní 1250, dopravní 750, manipulační/objízdná 360mm. Celá stanice bude ve velkém oblouku, abych rozbil rovnoběžnost s hranou segmentu. Do provozu počítám 422+Dd+2x Ci, nějaký krátky manipulák s 413 a první motory, pokud někdy nějaké postavím
Co se týče budov, zvažuji normálii StEG jako dříve, VB s přilepenou čekárnou namísto skladu (Budišov, Rapotice, Náměšť atd.) U remízi nemám jasno.
Tak zatím takto, uvítám konstruktivní připomínky, rád jako vždy

[Zlámalík]

Nazdar Dušane, našel jsem teď tohle vlákno a čumím - ta vizualizace z listopadu 2015 (viz viewtopic.php?f=1&t=9675&start=30#p185840) je vlastně velice podobná tomu, co stavím u sebe na okně!
A současně jsem v podobné situaci i s budoucím (?) velkým kolejištěm, kde čím dál víc uvažuju namísto vééélkýho panelu udělat jen segmentovku dokola z toho co mám + doplnit oblouky, konce, skryťák a tak.

Na oplátku si dovolím přisypat něco nápadů:

Co se týká tvýho kolejiště, já bych zkombinoval stanici podle obrázku na odkazu výše s úplně prvním návrhem a udělal bych ji jako úvraťovou. Když si představíš takové menší Střelice jen stranově naopak - výjezdy doprava dvěma tratěma, oddělenýma kamennou zdí, jedna vodorovně, druhá dolů, stačí jen aby byly viditelné kousek do houští nebo pod most a stačí. Tím můžeš mít jen jeden skryťák, zachovat tu nádhernou kamennou zeď z obrázku výše a dopřát si provozní možnosti. A já to asi taky využiju ve svých úvahách, s dovolením.

Připojím i nápad na manuální přestavník, mrkni sem a sem ke mně, mám využité velké posuvné přepínače se zalepeným táhlem. Převod na výhybku torzní tyčí nebo brkem zespodu. Přepínač má dva kontakty a pak už nepotřebuješ mikrospínač pro srdcovky - já je tam mám proto, že přepínač je plně zapojený do logiky blokovacích úseků (kolejiště bylo v analogu).

Třetí idea - skryťák ve stolku. Pořád jsem počítal, jak do skryťáku spustit tratě o 16 cm pod stanici, abych se tam dostal rukama, až mne napadlo to udělat úplně jinak. Protože dnes mám stanici na nudli hluboké 35 cm, dám do stejné roviny před stanici desku cca stejné hloubky, která bude sloužit jako manipulační stolek a pod ní (ve stolku) bude schovaný skryťák. Tím pádem stačí rozdíl výšek i jen cca 6 - 8 cm. Do skryťáku se bude vjíždět z boku, přilehlá část panelu (ta dokreslená zkosená) je založená níž (s rovinou skryťáku) a krajina kolem tunelu to postupně dorovná na výšku stolu.

Vzhledově to bude vypadat jako na obrázku níže - prostě budeš mít stůl, jehož zadní polovina bude tvořená kolejištěm a přední bude hladká. Ta přední půlka nemusí být zdvihací, to by z ní spadlo vše, co tam leží, ale odsuvná dopředu. Takže situace - sedím u stolu, přede mnou jezdí mašinky, na stole si chystám modely z krabiček nebo tam mám něco dobrého a když se ve skryťáku něco sekne, odsunu se na židli kousek dozadu, odsunu i desku, vlak nasadím na koleje, desku zase přisunu a jedeme dál. Nevím, jak ti to bude vycházet s uspořádáním místnosti a nábytkem, ale třeba bys to v nějaké formě využil i ty.

Zdař a díky za inspiraci!
Jirka

[Dusan]

Ahoj, samozřejmě z mých výplodů zde použij co potřebuješ, proto to sem dávám
Jinak tu malůvku co jsi upravil je v základu v eNku, do tématu byla dána jen jako varianta v prostoru.
Poslední koncová co jsem zveřejnil bude v HO, tak jen aby to nemátlo. Ano úvrať byla úplně první myšlenka, pak jsem to zredukoval.
To je tak, když člověk koketuje s dvěma měřítky

[Zlámalík]

Upřímně, to je úplně jedno, v čem to je, já chtěl jen prezentovat ten nápad
Však uvidíš, co použiješ.

[Dusan]

Ten nápad se stolem jako skryťákem je dobrý, už něco podobného tu kdysi prezentoval tuším kolega Chameleon. Pěkná možnost využití místa.
Já jsem limitován prostorem na nudli jenom.

[Zlámalík]

Jo, to je jedna z jeho Nadějí, tam je stůl přiražený k boku a v něm je vícekolejná smyčka:
viewtopic.php?t=7014#p118592

[Dusan]

Ještě dvě varianty, alternativa stanice jako úvraťové, opět II. epocha, krátké vlaky a počátkem motorizace, jak jsem psal výše. Délky kolejí se nemění, šli by ještě kousek natáhnou, ale chci ještě kus koleje před vjezdovou vyhýbkou, pro možný posun bez segmentu SN.
1. VB opět ve šturcu, skladiště u kusé nákladové koleji (spíše "překladiště třetího subjektu") ....
2. Přidána jedna kusá, VB by pak byla s přilehlým skladištěm ....
Nějaká moudra?

EDIT: Prosím o přesunutí tématu do Minikolejišť, plocha není ani 1 m2

[hank]

Provoz se dá zjednodušit a místo ušetřit, když nebudeš potřebovat objíždět. Nabízejí se ti dvě možnosti ze života našich severozápadních sousedů:

1. Rennsteig ještě před r. 1913, tj. před vybudováním malodráhy do Frauensteinu (zvané též Die Laura, zrušena byla v r. 1965). Durynská trať Ilmenau - Schleusingen byla vybudována jako ozubnice, Rennsteig byla původně minimalistická úvraťová stanice. Vlaky měly lokomotivu vždy na dolním konci a do kopce sunuly (podobně jako na naší zubačce). Ozubnicový provoz byl v r. 1922 nahrazen adhezním, nejprve s lokomotivami BR 94.5-17 ex T 16.1 vybavenými Riggenbachovou brzdou, později přišly "královny hor" řady 95 DRG, koncem 60. let pak všudypřítomné dieselhydraulické lok. V 180 a jejich rekonstruované klony. Nicméně podobně jako na jizerské zubačce nic nebrání tomu, aby se do kopce tlačilo i v adhezním provozu.
Původní kolejové uspořádání úvraťové žst Rennsteig:

Koleje 2 a 3 jsou dopravní, 1. kolej je manipulační se skladištěm a volnou skládkou. Nakládalo se hlavně dříví.

2. Eibenstock Stadt byla koncová stanice krátké saské lokálky odbočující z tratě Aue - Adorf, tj. z údolí řeky Zwickauer Mulde. Její stoupání bylo až 50‰, takže patřila do kategorie tzv. Steilstrecken, tj. strmých místních drah se sklonem nad 40‰, které se řídily zvláštními předpisy. (Traduje se, že pro saské stavitele byla vzorem česká lokálka Ostrov - Jáchymov.) Vždy se tu jezdilo jenom adhezně, ale lokomotivy do kopce také tlačily; při jízdě dolů bylo vjezdové návěstidlo do žst Eibenstock unterer Bahnhof trvale na stůj, vlak u něj musel zastavit, strojvedoucí to musel do žst oznámit píšťalou a teprve až pak dostal volno pro vjezd. Na trati se objevilo všechno možné, od původně saských tendrovek řady 89.2 přes pruské "kostitřasy" řady 89.0 ex T 8 až po saské pětispřežky řady 94.19-21 s Riggenbachovou brzdou. (BTW, modely všech tří lok. řad jsou k dispozici v TT: 89.2 od PMT, ostatní od Beckmanna.) Všechny vlaky byly smíšené, hodně dlouho po válce - ještě v 60. letech - tu jezdily provizorní válečné osobní vozy (Behelfspersonenwagen) řady MCi 43 (také k dispozici v TT, dokonce hned od několika výrobců - Hädl, Tillig, Lorenz, Busch). Motorová trakce tu nikdy v provozu nebyla a všechny vlaky až do konce provozu v r. 1975 byly vedeny jako smíšené.
V německých modelářských diskusích se objevily různé návrhy, jak koncovou stanici Eibenstock Stadt znázornit, včetně variant bez objízdných kolejí. Nejúspornější varianta v TT (plánek je nakreslený v TT pro kusové kolejivo Tillig) vypadá takhle:

Skutečné uspořádání stanice - která ve skutečnosti objízdnou kolej měla - se stalo už před desítkami let námětem kolejiště v TT pro jednoho mladého soudruha z NDR a vypadalo zhruba takhle:

Eibenstock.jpg (32.04 KiB) Zobrazeno 4663 krát

Asi bych měl ještě dodat, že v žádném z uvedených případů se u sunutých vlaků nepoužívaly skutečné řídicí vozy. V Eibenstocku býval ke konci provozu na horním konci vlaku upravený služební vůz Pwi 31a DR se stanovištěm vlakvedoucího a záchrannou brzdou. (Obrázek viz třeba tady https://www.lokomotive-fachbuchhandlung ... ::648.html).

Co tím vším chci říct? Že provoz sunutých vlaků, jakkoli v našich končinách nebýval ve 20. století vůbec běžný, nota bene při úplné absenci signálních nebo řídicích vozů, které se ve Velké Británii, v Německu a ve Francii rozšířily už ve II. epoše, může na minikolejištích typu "úzké prkno" vyřešit spoustu provozních problémů. Bude mi ctí a potěšením, když uvedené dva příklady ze života někoho inspirují.

[milan ferdián]

Přispěji k příspěvku od hanka. Das groze Anlagenbuch/Günter Fromm/transpress/1988/. Stanice v pojetí Güntra Fromma str.186, 187, 188. Stanice skutečně existuje v modelové velikosti TT/1:120 a byla na setkání v Zákupech. Bohužel rok a autora stavby si nepamatuji.
-m-

[Střelec]

Podle výkresů v již jinde odkazované publikaci stanice Nejdek (Chodov - Nejdek) ještě jako koncová taky neměla objízdnou kolej. Ale to bylo hluboko v I. epoše. Koncem 19. století se trať prodloužila až do Saska a Nejdek dostal nové nádraží klasického střihu. Budova starého šla k zemi až někdy v 70. letech 20. století...