Další z netuctových nápadů, které jsem vylovil z digitálního archívu časopisu Modell Eisenbahner, se nachází v čísle 7 ročníku 2006 na stranách 80 - 83 pod titulkem Kofferzeche, tj. Důl v kufru. Autor někde vyšťoural vysloužilý kufřík od přenosného šicího stroje o vnitřních rozměrech 52x31 cm (výšku bohužel neuvádí, i když, jak uvidíte za chvíli, jde o parametr pro návrh kolejiště dost podstatný) a vestavěl do něj skládací minikolejiště ve velikosti N, které má po rozložení půdorys 62x62 cm. Tématem kolejiště v epoše III je funkční uhelný důl někde v Porůří s provozem vlečkových uhelných vlaků, přičemž prostor dolu s těžní věží a budovou uhelného prádla je oddělen vysokým traťovým náspem od prostoru důlního propadání, kde samovolně vznikl rybníček nazvaný místními Blaue Adria (snad není nutno překládat) využívaný pro koupání a obklopený zahrádkami - i kus místa pro postavení stanů se tam našel... Budovy šachty i etáž s rybníčkem slouží spolu s krajinnými kulisami pro schování neviditelné části kolejiště, kde se střídají vlečkové vlaky s loženými a prázdnými uhláky vedené malou parní lokomotivou (v tomto případě BR 80 DB, v našich podmínkách se bude hodit jakákoli dostupná malá pára). Ten násep znázorňuje trať, která vede odnikud nikam, i když je u ní zastávka sloužící zřejmě kdysi zaměstnancům šachty a na fotkách v žurnálu na ní stojí uhelné vlaky i motorák; nicméně na trati pracuje hicparta, která demontuje bývalou traťovou odbočku, a to je vlastně třetí námět, který se podařilo vtěsnat do tohoto skutečně skromného prostoru. (Jako alternativu bych si uměl představit zrušený traťový úsek s odstavenými správkovými, zavlečenými, kořistními, zrušenými nebo jinak šrotovými vozy, něco jako kdysi bývalo v Nezamyslicích, na chrudimských lokálkách nebo v úseku Smidary - Vys. Veselí.) Možnosti "domestikace" námětu jsou jasné - industriální zákoutí někde na báňské nebo v okolí Karviné. Zbývá snad jen dodat, že veškeré důlní stavby jsou vlastní tvorba autora, převážně z papíru a lepenky.
Leč dosti řečí a ať za mně mluví obrázky. Překládat doufám netřeba, osobně se mi líbí jeden detail, totiž že na jedné ze zahrádek slouží jako zahradní chatka skříň z vyřazené zetky pojmenovaná hrdě Vila Monika.
Letecký pohled včetně uspořádání neviditelné manipulační části kolejiště:
Pohled na pootevřený kufřík se složeným kolejištěm:
Pohled do dvora - šachta se jmenuje Luise 1:
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.