Micro-mini-pidi-kolajiska I

[milan ferdián]

V minulosti jsem předpovídal pomalé přecházení z větších/pokojových stacionárních kolejišť na daleko menší. Poslední vývoj v cenových hladinách za modely hnacích strojů, vagónků,kolejivo a příslušenství, mě v mé předpovědi jen utvrzuje a potvrzuji se i slova hanka, že železniční modelářství se postupně časem opět stane jen pro movitější modeláře.
Pro ty co jsou na tom finančně slabší, mohou v našem tématu si vybrat z pestré nabídky micro a atd. kolejišť. O to více do popředí vystupují odkazy hanka na carendt a na modeláře, jako je třeba Chris Nevard. Protože pracuji na šestém díle (a už se ví, že bude společný díl), znovu jsem si jeho web.stránky prošel a zkombinoval své nápady s parkové procházky s vnučkou. Chris Nevard pracuje v modelové velikosti H0/1:87. Provozní výseky z tratí, stanic, vleček realizuje něco jako dioráma. V klidové poloze o rozměrech 1,524 x 0,406 m a s provozem o ploše 3,353 x 0,406 a tady jsem si řekl, proč objevovat ameriku, když už objevena byla.
Odkaz na Chrise od hanka už tu je, ale pro jistotu http://www.nevard.com/layouts.html. Musím upozornit, že fota bez Flickr neuvidíte.
-m-

[hank]

V minulosti jsem předpovídal pomalé přecházení z větších/pokojových stacionárních kolejišť na daleko menší. Poslední vývoj v cenových hladinách za modely hnacích strojů, vagónků,kolejivo a příslušenství, mě v mé předpovědi jen utvrzuje a potvrzuji se i slova hanka, že železniční modelářství se postupně časem opět stane jen pro movitější modeláře.
Pro ty co jsou na tom finančně slabší, mohou v našem tématu si vybrat z pestré nabídky micro a atd. kolejišť. O to více do popředí vystupují odkazy hanka na carendt a na modeláře, jako je třeba Chris Nevard. Protože pracuji na šestém díle (a už se ví, že bude společný díl), znovu jsem si jeho web.stránky prošel a zkombinoval své nápady s parkové procházky s vnučkou. Chris Nevard pracuje v modelové velikosti H0/1:87. Provozní výseky z tratí, stanic, vleček realizuje něco jako dioráma. V klidové poloze o rozměrech 1,524 x 0,406 m a s provozem o ploše 3,353 x 0,406 a tady jsem si řekl, proč objevovat ameriku, když už objevena byla.
Odkaz na Chrise od hanka už tu je, ale pro jistotu http://www.nevard.com/layouts.html. Musím upozornit, že fota bez Flickr neuvidíte.
-m-

Těší mě, že mě tu někdo bere vážně...

Chris Nevard je člověk vpravdě renesančního záběru, kromě toho, že staví kolejiště na prodej, je to i aktivní muzikant - folkový písničkář a kytarista, který si své skladby sám píše, fotografuje na profesionální úrovni, zajímá se o britský industriál, tj. staré průmyslové objekty a jejich zbytky v sídlech a v krajině, a píše několik blogů na železniční a modelářská témata, nejznámější asi na RM webu zde. Velký podíl na způsobu vnímání jeho kolejišť diváky mají jistě jejich fotografie, které dokážou vyvolat zvláštní atmosféru; někdo kvalifikovaný se snad k jeho fotografickým postupům a technikám bude umět vyjádřit líp než já.

Sám doslova ujíždím na Chrisově kolejišti zvaném Catcott Burtle. Kromě fotek z Milanova odkazu viz též videa na youtube tady a tady tady. Kolejiště bylo inspirováno britským TV seriálem BBC z roku 1963 Branch Line (Lokálka), o kterém jsem se už zmínil letos na jaře tady a který si tímto dovolím připomenout. Seriál byl natočen v době tzv. Beechingovy sekery, vládní likvidační akce namířené proti britským železnicím v první polovině 60. let (která naštěstí nebyla pro odpor veřejnosti dokončena v původně plánovaném rozsahu) a připomíná dobovou atmosféru i emoce, především nostalgii po věcech a dobách, které se nevrátí. Tak si ji připomeňme aspoň v malém. Chrisova kolejiště tuto nostalgickou atmosféru dob, kdy svět byl ještě v pořádku, oživují a jsou důkazem, že i na malé ploše se dá dosáhnout velkého dojmu.

[Jirka Černý]

Já bych nedával do njaké úměry finanční možnosti proti velikosti kolejiště. Osobně vidím limity jen v prostorových možnostech konkrétního modeláře.
Za sebe můžu říct že největší kolejiště jsem měj jako kluk když byl celý pokoj můj, tehdy nešlo skoro nic koupit (proti dnešku vlastně nic) a peníze co si budeme povídat, kompenzovalo to velké množství času a obrovská kreativita. Dnes mám víc peněz a míň času, takže si spoustu věcí koupím, ale pro ten nedostatek času jsem zatím spíš vitrínář.
Navíc dnes je na internetu možnost koupit věci z druhé ruky, nové ze setů co někdo nevyužije atd.

[koleják]

[quote="Jirka Černý"]Já bych nedával do njaké úměry finanční možnosti proti velikosti kolejiště. Osobně vidím limity jen v prostorových možnostech konkrétního modeláře.


Ano, prostor je velmi důležitý, ale...
Myslím si, že v našem případě platí úměra - velké kolejiště = více peněz a malé (mini/mikro) kolejiště = méně peněz.
Jako bonus pro ty malé projekty je to, že bývají velmi brzy dokončené ( i když na kolejišti je stále co vylepšovat, takže není hotové nikdy).

[hank]

Já bych nedával do nějaké úměry finanční možnosti proti velikosti kolejiště. Osobně vidím limity jen v prostorových možnostech konkrétního modeláře.

Myslím, že se mýlíš. Podívej se třeba sem https://www.spurweite-n.de/ do databáze modelů, kde sledují vývoj bazarových cen na německém trhu už od r. 2006. Dá se zobecnit, že průměrné ceny některých kousků vyskočily během pandemie na dvoj- i vícenásobky. Dtto platí o nových modelech. Dnes už začínají být běžné ceny nových vozů, za které se ještě před 3 lety daly pořídit levnější nové lokomotivy třeba od PIKO nebo ROCO.

V anglickojazyčných diskusích se možnosti rozpočtově citlivých modelářů rozebírají odjakživa. Byla jen otázka, kdy to dorazí i sem.

A není to zapřičiněno koronáčem, ten jenom urychlil obecný vývoj. A samozřejmě se to netýká jen modelářského trhu. Nestabilita ("volatilita") nejen cen je příznakem hlubší civilizační změny, kterou např. Římský klub ve svých scénářích shrnutých v knize Meze růstu předpověděl už před 50 lety.Těch 50 let se promarnilo. Teď to lidstvo bude mít mnohem těžší.

[Marthin]

Já bych nedával do njaké úměry finanční možnosti proti velikosti kolejiště. Osobně vidím limity jen v prostorových možnostech konkrétního modeláře.


Ano, prostor je velmi důležitý, ale...
Myslím si, že v našem případě platí úměra - velké kolejiště = více peněz a malé (mini/mikro) kolejiště = méně peněz.
Jako bonus pro ty malé projekty je to, že bývají velmi brzy dokončené ( i když na kolejišti je stále co vylepšovat, takže není hotové nikdy).

To ano, ale i tak mikrokolejiště může podražit podle toho, jaký námět je zvolen a v jaké kvalitě ho uděláme.
Nicméně přímá úměra v případě stavby kolejiště moc neplatí, protože čas zvedá ceny nahoru a možnost mít kvalitní model bude doménou vyšší střední vrstvy.
Limit podle mne nebude prostorový, ale finanční a časový.

[koleják]

No, já si myslím, že přímá úměra platí.
A proč si to myslím?
Protože materiál zdražuje a cena komponentů ovlivňuje jeho množství na každé stavbě (kolejiště). Je určitě rozdíl mít na modelu 3 výhybky, nebo deset. Tři serva, nebo deset. S tímto souvisí i rozměry modelu. Ale samozřejmě záleží na každém co si zvolí a kolik je ochoten do svého koníčku vložit financí, prostoru času. Vše spolu totiž souvisí.

[Ivan]

Cena samozřejmě roste s plochou a náročnosti motivu. Samozřejmě může být kolejiště 1x1m za cenu jiného o rozměrech 3x1m.
Že rostou ceny, ano, ale úplně všude a souhlasím s hankem, není to jen koronacem.

Myslím, že další diskuze by byla vhodnější v příslušném vláknu
viewtopic.php?f=1&t=3834

[milan ferdián]

Dotaz na hanka. Vím, že jsi psal, že existuje deset způsobů, jak zakrýt trať /kolej. Ale buď jsem slepej nebo už mám pracovní slepotu. Můžeš prosím tě ještě jednou napsat těch deset způsobů U Chrise jsem rychle pochopil, jak se tratě skryjí, ale snažím se o počeštění a někdy mi zakrytí nesednou. Díky předem.
-m-

[Kavka_]

Milane, řešili jsme to tady:
viewtopic.php?f=51&t=12591&start=15#p273168
V.

[hank]

Kavka_: Dík, byls rychlejší.

[Střelec]

Až budem bez elektriky (taky jsem byl u Bohemky, ale urychleně jsem se přehlásil k ČEZu), na mini se budou vláčky mnohem snáz šoupat ručně.

Nějakou dobu jsem provozoval Šturcov přes mezikus propojený se svým prvním šoupalištěm. Celkově to dělalo 200x30, s jedním motorákem, sedmi vozy (ultrakrátkých by šlo víc) a jednou lokomotivou už to umožnilo docela solidní provoz. Šly by i dvě lokomotivy (jedna na střídačku ve výtopně, ale "tanec" by pak byl mnohem složitější - na šoupališti jsou úseky odpojované výhradně výhybkami (ve Šturcově traťovka), což poněkud komplikuje situaci. Šoupalištní díly budu dodatečně opatřovat lampičkami (měl jsem to udělat už při stavbě, ale dny se dloužily a tak jsem to nepovažoval za nutné). Šturcov je má a při omezeném osvětlení cimry se to ukázalo jako výhoda, navíc to líp vypadá.

[Střelec]

Pár fotek Šturcova propojenýho se šoupalištěm a něco vozovýho parku. S tím mezikusem s mostem už to působí skoro jako ty britský nudle. Od focení v šoupališti přibylo pár lampiček, aby bylo možno jezdit za tmy.

[milan ferdián]

Už jsem ti psal, paráda .
-m-

[Střelec]

Kdyby někomu připadaly podzřelé ty červené věci po straně desky, tak jsou to smršťovačkou obalené konce drátěných táhel od výhybek. Struna je sama o sobě mizerně vidět a holá na úchop taky nic moc, i když tvoří oko. Takže to dostalo potah...