Další námět z mého výlovu digitálního archívu Modell Eisenbahneru: Minikolejiště do kufříku, velikost N, rozměr je 480x370 mm za cenu znásilnění flexikolejiva do oblouků o poloměru 200 až 135 mm. V textu se uvádí, že základní deska je z překližky 15 mm, nejvyšší bod kolejí je 44 mm nad základní úrovní a stoupání není nikde vyšší než 45‰. Tyto parametry samozřejmě předurčují, čím tam půjde jezdit.
Jde o přeloženou osmičku se dvěma šturcy, kde jeden šturc je pod úrovní terénu; toto uspořádání může poskytnout i jakousi částečnou iluzi skutečného provozu a nejen kroužení dokolečka dokola.
Zdroj: Modell Eisenbahner 02/1996, str. 64-65.
Po rozumné redukci velikosti budov se tam vejde i kousek krajiny. Ty budovy Whs a Schp mají být venkovské stavení, myslím, že ta redukce by se měla týkat hlavně jich a nahradil bych je strážním domkem, ale i budova zastávky EG by mohla být dle mého soudu menší.
(Poznámka: Ten letecký pohled byl takhle uřezaný už v tom žurnálu, v tiskárně se jim bohužel povedl polygrafický zmetek, takže ta výhybka do skrytého šturcu u horní hrany kolejiště tam není vidět... Snad to nicméně dá představu, co tím autor chtěl říci.)
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.