N-provozní "dio" motiv vlečky a odbočky,segmenty 235x75x25cm

[Adam96]

Budovy z neomítnutých cihel mají takový nádech Slezska, nebo německého pohraničí a ty omítnuté části stěn to dělí od jakéhosi německého kýče... Máš to hezky zpracováno a pokud to bude na úrovni tvého Pomezí, tak se bude na co těšit.

[Dusan]

Adame díky, právě tak jak píšeš. Mě osobně se tento "pruský" styl líbí, ale bylo to moc syrové, proto jsem to vymyslel takto
Segment prošel úpravou, kostra se dá považovat za hotovou. Ve vyřezané části bude nějaká voda, cesta pod mostem a celkově terén zde půjde k přední hraně. níže. Voda bude odzadu dopředu a oddělí opticky i více tratě od sebe. Tuto část jsem v pojetí terénu trochu přehodnotil, viz. obrázek.
Položené koleje nahrubo pro představu, zatím vše tak nějak vychází s plánem.

[hank]

Budovy z neomítnutých cihel mají takový nádech Slezska, nebo německého pohraničí...

Ani zdaleka ne jenom. Neomítnuté cihlové budovy byly ve sbírkách normálií ferdinandky (trať Hulín - Bílsko), ÖNWB (od Znojma až po Trutnov) i transversálky ÚTD (Česká Lípa - Liberec).

[Střelec]

Taky transverzálka Ražice - Tábor a lokálka z Babin do Klatov měla budovy v cihle.

[hank]

Taky transverzálka Ražice - Tábor a lokálka z Babin do Klatov měla budovy v cihle.

No jasně, na ty jsem zapomněl. Červenalo se od Jihlavy až po Veselí nad Lužnicí, od Horní Cerekve po Tábor a dál jak říkáš - a vlastně až po Domažlice.

[Vladimír_B]

Červenalo se také různě po celé síti k.k.St.b., protože byla nějak zainteresovaná ve stavbě příčné dráhy, až nakonec převzala tyto vzory výpravních budov za své. A používala je při výstavbě nových nádražích, či při stavbě nových nádražních budov... Mladotice, Blatno u/J, Kryry, Kaštice, Podbořany, Plešnice, Pňovany, Planá, Dolní Žandov, Lipová u/Ch, Veselí-Mezimostí a desítky dalších. Paušálně napsáno všechny dráhy, které vlastnila k.k.St.b. v 90. letech 19. století. Alpská architektura příčné dráhy je takový mor prolezlý všude na JhZD...

[hank]

Červenalo se také různě po celé síti k.k.St.b., protože byla nějak zainteresovaná ve stavbě příčné dráhy, až nakonec převzala tyto vzory výpravních budov za své. A používala je při výstavbě nových nádražích, či při stavbě nových nádražních budov... Mladotice, Blatno u/J, Kryry, Kaštice, Podbořany, Plešnice, Pňovany, Planá, Dolní Žandov, Lipová u/Ch, Veselí-Mezimostí a desítky dalších. Paušálně napsáno všechny dráhy, které vlastnila k.k.St.b. v 90. letech 19. století. Alpská architektura příčné dráhy je takový mor prolezlý všude na JhZD...

Jenže mimo transversálku se budovy podle převzatých projektů leckde omítaly a to už nebylo ono... Nicméně určitě se shodneme na tom, že to zdaleka nebyl styl typický jenom pro Prusko nebo německé Slezsko.

[bambulak]

Jsem myslel, že německé Slezsko je Prusko a Slezsko že patřilo Habsburkům jsem to ale bambulak

[hank]

Jsem myslel, že německé Slezsko je Prusko a Slezsko že patřilo Habsburkům jsem to ale bambulak

O značnou část rakouského Slezska přišla v 7leté válce (1756-63) Marie Terezie. Většina Slezska připadla po zániku Polska v r. 1795 Prusku a od sjednocení Německa v r. 1871 až do r. 1945 Německu. Pruské Slezsko bylo v té době co do plochy i počtu obyvatel asi 1/8 Pruska.
Pěkná mapka (která ukazuje, jak relativní a nestálou věcí jsou ve střední Evropě státní hranice) je třeba tady: https://cs.wikipedia.org/wiki/Horn%C3%A ... 5-1950.png

(Omlouvám se za OT. Jestli to panu domácímu vadí, ať to klidně nechá smazat. Já přibývající mezery vytvořené v hlavách mladších generací současným školstvím supluju dost nerad, jenže na druhé straně taky nerad nechávám omyly tohoto druhu bez vysvětlení.)

[Dusan]

Nechceš ty debaty přesunout někam jinam? Vždycky rozproudis v nějakém tématu diskusi která se netýká přímo stavby a jsou to zajímavé informace, které mohou posloužit ostatním, kteří sem nezabrousi. Třeba Podklady pro stavbu by byly asi vhodnější.

[hank]

Nechceš ty debaty přesunout někam jinam? Vždycky rozproudis v nějakém tématu diskusi která se netýká přímo stavby a jsou to zajímavé informace, které mohou posloužit ostatním, kteří sem nezabrousi. Třeba Podklady pro stavbu by byly asi vhodnější.

Když se podíváš zpátky, tak zjistíš, že to původně rozproudil někdo jiný. Mně to jenom nedalo, abych na to nereagoval. Teď už to může přestěhovat jedině admin.

[Dusan]

V každém případě si to zaslouží širší publikum, takže přesunutí bude prospěšné.

[Dusan]

Abych mohl dokončit pokládku kolejí, bylo třeba udělat most. Verzi příhradoviny jsem odložil na další Most bude ze dvou oddělených kusů s prostrednim pilířem. Toto je ten kratší, necelých 10cm. Slepeno z různých profilů evergreen. Výška plného nosníku je 13mm, kolej jen položena, bude zapuštěna o výšku pražců níže.

[hank]

Nechci ti moc kazit nadšení, ale uvádí se, že u plnostěnných konstrukcí má být výška hlavního nosníku podle zatížení mostu 1/10 až 1/12 délky nosníku.

(Zdroj obrázku: https://vladimirsuchanek.upce.cz/files/ ... cast_2.pdf)

[Dusan]

No a představ si, že já ve skutečnosti naměřil u mostu s délkou necelých 6 m, ten nosník o výšce 1,4 m Moje díly budou mít ve skutečnosti tento 13m a ten druhý 16 m. Nosník mám 2m a 8 cm, což je asi více než pán ve své práci uvádí, ale tak nějak mě to.....
Holt tenhle je echt festovní