Strojová stanica (depo) Červená Skala, veľ. N

[Ivan Klas]

Chcel by som si postaviť segment s malým depom v Červenej Skale. Podkladov je ako šafránu, mám k dispozícii tri fotografie zo Světa želleznic č. 51, ortofotomapu z 50-tych rokov a schematický náčrt stanice Červená Skala na vlaky.net.
Podľa týchto dostupných podkladov som si nahodil plán depa, s tým, že polohu popolovej jamy a zauhlovacieho výťahu som dedukoval z toho mála fotiek a z prevádzkovej logiky depa - najprv popol, potom uhlie, potom točňa. Ak by sa našiel niekto, kto má nejaké ďalšie podklady, prípadne si pamätá, ako to tam bolo, bol by som mu veľmi vďačný, ak by moje poznatky obohatil. Náčrtok prikladám.

Ivan

[jihous]

Zhruba dva roky dozadu vycházel seriál o trati vedoucí přes Červenu Skalu v časopise Svět železnice a byly tam krásný fotky jak stanice tak rotundy tuším o dvou stáních.

[milan ferdián]

Jen to jsem získal.Zdroj Svět Železnice číslo 52 a 54.Milan

[milan ferdián]

Milan Žembery,Miroslav Gandžala

[Ivan Klas]

Nádherné fotky, ďakujem!
Tie ďalšie čísla Světa železnic, kde sú články venované tejto trati som už objednal, tak to budem mať pekne pokope doma.
Plánik som upravil podľa fotografií od Milana. Myslím, že moje predpoklady sa vcelku potvrdili.
Inak, neviem, či som tému založil v správnej sekcii. Plán je taký, že depo rozšíri domáce koľajisko, ktoré máme s otcom:
https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/ ... erke-1160/
https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/ ... ana-Klasa/

Ak to skôr patrí medzi minikoľajiská, poprosím administrátora o presunutie a ospravedlňujem sa za komplikácie.

[Ivan]

Zajímavý projekt, nechal bych ho zde v mini. Sám uvažuji do budoucna o diorámatu s takovým tématem.
Trochu mne překvapuje, že tak malé depo má zauhlovaci výtah (jsem však neznalec historie zauhlovani parních masin, takže mne to možná překvapovat nemá ). Někde se to tu řešilo (kdo jiný než Hank), takže až to bude aktuální, dohledam si. Ale námět je hezky jednoduchý a to se mi líbí, tak se možná budu opičit.

Pak stačí jen relativně krátká presuvna jako přídavný díl, který se strčí za skříň a člověk si může hrát se zbrojení a zásobování depa. Třeba pěkně ve vitríně, ve stěně díra a z druhé strany vytriny jednoduše a dočasně připojit skrytak. No, už nebudu plevelit vlákno, držím palce se stavbou.

[Vladimír_B]

Ivan: ono to může souviset jednak s velikostí plněných tendrů (např. 516.0 a další samé velké) a druhak tím, že trať a i depo se stavělo za první republiky jako strategická spojnice západ východ...

[hank]

Vybavení služeben lokomotivního hospodářství zauhlovací mechanizací záleželo na množství vydaného uhlí a na aktuálních potřebách dráhy. Situaci na Slovensku tak dobře neznám, takže další text se bude týkat českomoravské části ČSD a BMB/ČMD. A bude řeč o denním výdeji uhlí řádově v desítkách tun, max. do 150 t.

Do r. 1941 se tady vyskytovaly výhradně dvoukomorové svislé výtahy Teudloff zděděné ještě po kkStB, jejich klony vyráběné za I. republiky v Kolbence a ruční či elektrické šikmé výtahy Berger (na koše) nebo Abert (na vozíky - viz Jilemnice, kde se jeden Abert dochoval dodnes). Teprve až když protektorátní hospodářství sloužící válce začalo klást větší nároky na provoz dráhy, přišly s nabídkami jednokomorových svislých vozíkových výtahů některé fy, z nichž si BMB/ČMD vybraly pražskou fu Vosáhlo a spol. Dokonce i ve výtopnách s denním výdejem uhlí 60 - 70 t (tak! - Beroun, Protivín) se ještě začátkem války zbrojilo ručně. Když pak v r. 1942 přišly do provozu první výtahy Vosáhlo, služebny s výdejem řekněme pod 20 - 30 t uhlí denně měly se svými nároky smůlu a často byly nadřízenými složkami odkazovány na svépomocnou stavbu šikmých vozíkových výtahů s ručním nebo elektrickým pohonem.

Když po válce nároky dále rostly a výkony v parní trakci se v návaznosti na výstavbu hospodářství a později i na změnu trakcí přesunovaly jinam, tak se s nimi stěhovaly i výtahy Vosáhlo. Tak ke svému výtahu přišla například strojová stanice Ledeč nad Sázavou, kdy tam skokově vzrostl provoz a spotřeba uhlí při výstavbě vodního díla na Želivce ve 2. polovině 60. let. Dovolím si zaspekulovat, že podobným způsobem se Vosáhlo dostal i do Červené Skaly někdy v 50. letech.

Podrobnější informace a výkresy viz Svět železnice 2005 a 2006, články Jana Vaňka v číslech 15 - 20. Články nicméně neuvádějí, zda se výtahy typu Vosáhlo vyráběly v ČSR i po WWII. Je to dost možné a nedivil bych se ani jejich svépomocnému kopírování mimo ČSD. Třeba to někdo doplní.

Leptané stavebnice výtahů Vosáhlo jsou k dostání určitě v H0, TT i N (Třmínek, HekTTor).

Jako perličku na okraj uvedu existenci předpisu kkStB poučujícího o pěstování vrb na drážních pozemcích za účelem získávání proutí pro pletení košů na uhlí... Některé staré vrby z těch dob údajně přežily dodnes.

[Ivan Klas]

Tak som sa do toho minulý týždeň pustil.
Rám som vyrobil z hliníkových profilov a Komatexovej dosky hr. 8 mm. Dôvody sú hlavne v menších nárokoch na vybavenie náradím, ako v prípade stolárskeho výrobku. Pri hliníkových profiloch mi bolo treba len pilku na železo a vŕtačku, pri Komatexe skalpel a pravítko.
Terén bude zo styroduru hr. 20 mm.

[Ivan Klas]

Začal som aj vyrábať koľaje, zatiaľ mám výhybku a kus strojovej koľaje k točni.
Vyrobil som aj popolovú jamu, tu som s spoľahol na kvalifikovaný odhad, snáď som to neprehnal. Materiál sú polystyrénové dosky.
Terén bude oproti realite pozmenený, v skutočnosti by sa mal zvažovať a nie stúpať, ale chcem vytvoriť dojem depa medzi horami, tak som využil umeleckú licenciu.

Ivan

[Dan Buchtela]

Pane kolego,
Vaše provední v e velikosti N...klobouk dolů, když vidím Vaše koleje. Tohle je N-ková modelařina podle mého gusta! Držím palce Vašemu projektu!

[Ivan Klas]

Tak sa opäť ozývam po dlhšom čase. Nebolo veľmi čo ukazovať, tak som to ani nejako nesilil.
Momentálne mám hotové osadenie a zapojenie výhybky a zásobovacej koľaje a položené drevené podvaly pod strojovú koľaj. Tak isto sú hotové všetky výkopové práce pre popolovú jamu, točňu a montážne jamy vo výhrevni.
Nahrubo som nahodil terén, pričom som sa rozhodol, že tam dám nejaké tie skaly, keď už je to v Červenej Skale. Pokročil som trochu aj s točňou, ktorá má zhotovené dno, roboty na nej ale ešte bude jak na kostole. A nielen na nej...

Ivan

[Ivan Klas]

Ešte pridávam zopár detailných záberov.