Ronov-kolejiště podle Milana Ferdiána, ale v TT analog

[svata60]

Hojné boli, aspoň na niektorých tratiach zákazy chodenia po trati. Potom boli rôzne zákazy podľa situácie, napr. zákaz vstupu na určité miesta.

Díky

[milan ferdián]

Další špičkový modelář, opět se i tobě klaním a smekám pomyslný klobouk před tebou. Krásně vypiplaný můj námět . Až kolejiště dokončíš, pamatuj, budeš mít svoji perlu .
-m-

[svata60]

Děkuji Milane, moc si tvého názoru vážím. Když jsem viděl tvůj návrh poprvé, tak mě tak chytil za srdce, že jsem musel tu krásnou atmosféru vytvořit.

[mizl]

Nechci být za rypáka mezi pochvalnými příspěvky, ale koňské spřežení by se dalo vymazlit lépe

Michal

[hank]

Budu za šťouru, ale současný výskyt některých detailů v jedné stanici nejde dohromady. Dřevěný přednosta podle normálie VI/U s lucernou nebo někdy i bez ní se osazoval na neobsazené zastávky (případně s nákladištěm) na lokálkách, kde jinak nebylo buď vůbec nic nebo jenom dřevěná čekárna. A výhybkářská budka s hekafonem naopak patří do stanice na hlavní trati s výpravčím a nějakou formou SZZ, tj. přinejmenším vjezdovým a často i odjezdovým mechanickým návěstidlem.

Vůbec tím nechci znevažovat řemeslnou úroveň, která je samozřejmě bez diskuse...

[milan ferdián]

Jindřichu, až na drobnost. Osazení je správné, protože vidíme stanici a zastávku .
-m-

[hank]

Jindřichu, až na drobnost. Osazení je správné, protože vidíme stanici a zastávku .
-m-

No jo, to z těch detailních fotek není moc poznat... Moje chyba, měl jsem se podívat na tvůj plánek.

[Zippich]

Mé druhoepochální a veteránistické srdce je tímto vláknem velmi potěšeno. Úžasné je také provedení detailů v tomto měřítku. Jen nerozumím těm dvojjazyčným nápisům. Jedná se o inspiraci skutečným městem Kyjov? To leželo v čistě českojazyčném prostředí a německé nápisy v něm za první republiky tudíž nebyly. Jazyková hranice ležela vzdušnou čarou přes 20 km daleko, až zhruba na linii Hustopeče - Břeclav. Tam už dvojjazyčné nápisy byly. Pokud by se jednalo o nějaký fiktivní Kyjov, tak by zřejmě měl i nějakou německy psanou formu názvu. Například v severních Čechách, v Českosaském Švýcarsku je malá obec bez železnice, které se dnes také říká Kyjov, ale do roku 45 se jmenovala Khaa. Tady se ale jedná pouze o nový, za národního obrození uměle vytvořený český název, který patrně našel inspiraci na Moravě. Před rokem 45 se tam česky nemluvilo...

[hank]

Jihmoravský Kyjov se německy jmenoval Gaya nebo Geyen.

Ony jsou i další Kyjovy; třeba na Vysočině u Pelhřimova, tomu se německy říkalo Kühhof. Další Kyjov na Žďársku se za císařpána jmenoval Kyjow. A Kyjov je i na Tachovsku (německy za císařpána údajně Khoava).

[Zippich]

...Ony jsou i další Kyjovy...

Ano, jistě. Chtěl jsem jen autorovi kolejiště poradit, chce-li věrohodně používat historizující kouzlo prvorepublikových dvojjazyčných cedulek, měl by zvolit předlohu na nějaké trati za jazykovou hranicí. Nápis Kyjov zastávka-Haltestelle nezní věrohodně. V čistě českém jazykovém prostředí byly cedule pouze české. Takových tratí, i dnes už zrušených, je velká spousta. Ale zůstaneme-li ve fiktivním světě, potom by si i nádražní budova s fiktivním názvem Ronov zasloužila fiktivní německou verzi názvu. Například Rohnau, Ronow, Ronnendorf, podle toho, jakou legendu by chtěl autor do názvu ukrýt...

[Střelec]

Pro odchyt názvů obcí doporučuji "Retrospektivní lexikon obcí". Jinak je třeba dávat pozor - německé názvy obcí za mocnářství a za protektorátu se dost často lišily! Jako novější verze téhož může (alespoň pro Západní Čechy) posloužit "Porta fontium", konkrétně matriky, kde jsou podchyceny i názvy farností v celé šíři.

[svata60]

Zdravím kolegové,

vzhledem k rodinným starostem se nic moc neděje, jen jsem se pustil do pletení košů z nití napuštěných z vnitřní strany sekundovým lepidlem viz foto.

Dva koše jsou vypletené silnější nití, bylo to rychlejší, ale není to měřítkově

[svata60]

[svata60]

[Zlámalík]

Já nehraju, to nemá cenu...
(mimochodem, svěrák na skleněném stole je taky pro fajnšmekry )