Diskuzní fórum železničních modelářů

Omlouvám především se za ten anglicko-český titulek, lingvisté tomu říkají makarónština, jenže jinak by se mi to nevešlo do příslušného chlívečku.

Nějak se stalo, že mám doma dva otočné servírovací tácy, kterým se v angličtině poněkud ironicky říká Lazy Susan - líná Zuzana. Vypadají nějak takhle:



Sedí to na menším dřevěném kruhu s kuličkovým ložiskem a skutečně s tím lze volně otáčet. Jeden má průměr 60 cm, druhý 50 cm. Byly k sehnání jenom pár týdnů a hlavně lacino, přestože jsou z nějakého lehkého exotického dřeva, a pořídil jsem si je už před delší dobou, když jsem byl "pod vlivem" - ehm - čtení stránek http://www.carendt.com, kde je spousta návrhů na stavbu kolejišť zvaných pizza layout nebo pizza box layout; v nejjednodušším uspořádání nejde o nic jiného než kruh podobného uspořádání jako Milanovo hradlo Vápenec. Jenže když se do toho Arendta podíváte pořádně, zjistíte, že i u něj jsou návrhy, které se snaží uspořádat na tom kruhovém půdorysu nějaký smysluplný provoz. No a o to mi jde: Zajímaly by mě vaše nápady, co by se s tím dalo dělat ve velikostech TT a N, při použití pokud možno standardních poloměrů továrního kolejiva, aby to nemuselo být jen bezduché kroužení. Mělo by to znázorňovat normální rozchod v česk(oslovensk)ých poměrech. Trochu mě k tomuto příspěvku pohnuly poslední Milanovy plánky kolejišť "do vrecka", protože k nim to už rozměrově nemá moc daleko.

A nechtěl by se nějaký hračička zamyslet nad tím, jak to udělat, aby se stolek otáčel proti směru jízdy vlaku stejnou rychlostí, aby se poloha vlaku vzhledem k pozorovateli neměnila a za vlakem ubíhalo pozadí? (To je mimochodem jedna z filmařských fint používaných hlavně v animovaném filmu.)

Edit: Ten požadavek na tovární poloměry oblouků v TT je těžko splnitelný. Po zkušenosti, že řada vozidel v TT zvládá bez problémů i průměr 180 mm, to myslím můžeme změkčit na průměry řekněme 180 - 250 mm.

A nechtěl by se nějaký hračička zamyslet nad tím, jak to udělat, aby se stolek otáčel proti směru jízdy vlaku stejnou rychlostí, aby se poloha vlaku vzhledem k pozorovateli neměnila a za vlakem ubíhalo pozadí? (To je mimochodem jedna z filmařských fint používaných hlavně v animovaném filmu.)


Kdyby se někdo zamyslel, tak by zjistil, že se ten pohon se jmenuje zákon zachování setrvačnosti.

radeksindy píše:A nechtěl by se nějaký hračička zamyslet nad tím, jak to udělat, aby se stolek otáčel proti směru jízdy vlaku stejnou rychlostí, aby se poloha vlaku vzhledem k pozorovateli neměnila a za vlakem ubíhalo pozadí? (To je mimochodem jedna z filmařských fint používaných hlavně v animovaném filmu.)


Kdyby se někdo zamyslel, tak by zjistil, že se ten pohon se jmenuje zákon zachování setrvačnosti.

No, řekl bych, že tak úplně jednoduché to nebude...

Vlak přichytit na místě ( tangenciálně ke kolejovému kruhu - mimo kolejiště ) a kolejemi potažmo klrajinou bude točit lokomotiva?

Nooo, jen blbněte..... Sem myslel, že většina z vás jsou seriozní jedinci!
EDIT:
Něco podobného je v Kolejiště našich modelářů (myslím).

hank: Nebude, protože pokud si to nedokážeš odvodit na papíře, pak si to budeš muset vyzkoušet.

Vezmi svoji desku a udělej jí ložisko aby se mohla zcela volně otáčet. Postav nahoře kruh z kolejí, přiveď proud a pusť lokomotivu. A pak nám řekni co se stalo

Kolik je průměr toho koláče ?

radeksindy píše:hank: Nebude, protože pokud si to nedokážeš odvodit na papíře, pak si to budeš muset vyzkoušet.

Vezmi svoji desku a udělej jí ložisko aby se mohla zcela volně otáčet. Postav nahoře kruh z kolejí, přiveď proud a pusť lokomotivu. A pak nám řekni co se stalo

Pokud bude deska s kolejištěm oproti vlaku dostatečně těžká, tak se vlak rozjede a deska bude stát. Zkus si něco přečíst o momentu hybnosti.

Brejla píše:Pokud bude deska s kolejištěm oproti vlaku dostatečně těžká, tak se vlak rozjede a deska bude stát. Zkus si něco přečíst o momentu hybnosti.

Kazdopadne, pokud byste ji roztocili, tak budete potrebovat dost velke sberace nebo se vam nekam namota privodni kabl.

Pokud bude deska s kolejištěm oproti vlaku dostatečně těžká, tak se vlak rozjede a deska bude stát. Zkus si něco přečíst o momentu hybnosti.

Samozřejmě, taky musí být odpor v ložisku přiměřený, a taky nesmíte stát poblíž černé díry a podobné řeči

Je nejdříve nutné, aby si hank uvědomil, proč to funguje bez extra pohonu desky. Pak lze pokročit dál k tomu, za jakých podmínek to bude fungovat v reálu. Je to pokus, který se studentíkům předvádí právě kvůli zachování fyzikálních veličin. Najděte si na youtube některá videa prodejců modelů, kteří toho využívají k prezentaci.

Někteří modeláři v zámoří už se něco takového pokusili postavit. Problémy se při tom řešily dva: Pohon otáčení a napájení kolejí. Pohon otáčení většinou nějakým elektromotorkem a převodem s ozubeným věncem a pastorkem, napájení kolejí přes nějaký vodivý prstenec umístěný ve středovém otvoru, který při otáčení trvale přiléhá k vodičům přivádějícím trakční napětí. Z toho nakonec vyplynul ještě třetí problém - jak spolehlivě odizolovat jedno od druhého. Ale kromě povšechného popisu jsem viděl jenom pár fotek a jedno video (ještě kdybych si tak dokázal vzpomenout kde... ), žádný plánek nebo návod.

radeksindy: To ložisko - no, nic moc, čínská kvalita. Zas tak úplně lehce se to v něm neotáčí. V kuchyni a při servírování na stole to zřejmě stačí.

hopeter: Jak už jsem uvedl v prvním vstupu, mám dva kusy, jeden má průměr 50 cm, druhý 60 cm.

Brejla: Přesně tak to je. Vlak jede, točna stojí. Mám to nanečisto vyzkoušeno na menší točně o průměru 380 mm.

Ale prosím vás, ať se moc nesoustředíte jenom na řešení mechanizace toho otáčení. Mně jde hlavně o to, co by se na tuto plochu vešlo, pokud jde o kolejové uspořádání umožňující nějaký aspoň trochu věrohodný provoz, a dále pokud jde o krajinu (nebo zástavbu, kdyby to někdo pojal třeba jako vlečku nebo město).

hank píše:A nechtěl by se nějaký hračička zamyslet nad tím, jak to udělat, aby se stolek otáčel proti směru jízdy vlaku stejnou rychlostí, aby se poloha vlaku vzhledem k pozorovateli neměnila a za vlakem ubíhalo pozadí? (To je mimochodem jedna z filmařských fint používaných hlavně v animovaném filmu.)

To je jednoduché, vezmeš Roco SmartRail, vykucháš z toho motůrek, ten dáš pod stůl a jezdíš.

Lucy píše:Vy rád dráždíte mistra .Pizza točna je leda pro enko.

Tak jak už jsem se zmínil, podařilo se mi znásilnit flexu v TT až na poloměr oblouku 170 mm. Ale i R=250 mm, což by na tu línou Zuzku bylo použitelné, některé modely tovární i malosériové zvládají. Myslím, že už jsme spolu s dalšími kolegy někde na tomto fóru dokonce jejich seznam sepsali, aspoň těch, která jsme vyzkoušeli sami.

Edit - je to tady:
viewtopic.php?f=16&t=10848

fulda:
Tohle jsem opravdu neznal.

Ony jsou i další extravagantní možnosti. Například někdo přemýšlel, co s nepojízdným modelem, a vymyslel pohon navijákem...Sice jen v přímé trati, ale princip je primitivní a dá se to ovládat i ruční klikou. Řekl bych, že to bylo zveřejněno někde u C. Arendta.

hnak: Je to přes 15 let co jsem to sestrojoval pro kamaráda, který tehdy učil fyziku. Ale věc byla jednoduchá. Deska byla z tvrdého papíru a polystyrenu aby se dobře vyřezávala, průměr musel skoro metr, protože jsem určitě použil zbytky kolejiva o poloměru 380 mm. Ložisko pocházelo z kolečkových bruslí a mělo něco za sebou. Pod deskou na ose jednoduché kroužkové sběrče. Starší francouzská lokomotiva JOUEF mašinka ze startsetu a FZ1.

Deska s lokomotivou tvoří soustavu, která není-li z venku ovlivňována silou, musí zachovávat moment setrvačnoti. Když se rozjede lokomotiva, tak reakcí je pohyb desky. Samozřejmě musí být hmotnosti a odpory v rozumném poměru, aby reakce desky sledovala změny lokomotivy. Ale není žádné složité štelování a vážení gramů.