TT MINI Jizerka 115x115 (1.3 m2)

[Zlámalík]

Slušná dřevovýroba, dobrý!
Odkud máš portál tunelu, prosímtě? Vypadá pěkně a tak věrně "jetě". Poněkud totiž právě bojuju s opěrnou zdí, mám placatý polotovar od KB Modelu, ale jednotlivé kameny jsou laserem gravírované a blbě se mezi ně zapouští barva, resp. dobře, ale zatáhne se i tam, kam nechci. Teď jsem jiný kus nastříkal sprejem základem a zkusím to přes to, ale nějak tápu... Ty zdi, co mají čelní plochu hladkou, jsou pro moje metody lepší.

[Ivan]

Slušná dřevovýroba, dobrý!
Odkud máš portál tunelu, prosímtě? Vypadá pěkně a tak věrně "jetě". Poněkud totiž právě bojuju s opěrnou zdí, mám placatý polotovar od KB Modelu, ale jednotlivé kameny jsou laserem gravírované a blbě se mezi ně zapouští barva, resp. dobře, ale zatáhne se i tam, kam nechci. Teď jsem jiný kus nastříkal sprejem základem a zkusím to přes to, ale nějak tápu... Ty zdi, co mají čelní plochu hladkou, jsou pro moje metody lepší.

Zlámalíku,
asi tě překvapím, všechny zdi, pilíře i tunelový portál jsou KB model. Není to moc plastické, ale nechtělo se mi dělat zdi že sádry či styroduru. Dělám to tak, že karton nástřikám sprejem šedou základovkou (motip, osvědčil se mi, i když se zdá že jsem detaily zalil, po vytvrdnutí vše hezky vyleze). Poté spáry napouštím obyčejnými olejovkami zředěnými sikativem. Ano, smrdí to strašně a dlouho to schne, ale ty spáry se hezky vybarví. U portálu jsem zjistil, že s tím napouštěním si nemusím tolik hrát, spíš jsem předjížděl štětcem po celé ploše a pak hadrem šetřel z kamenů. Sprej udělá hladký povrch, tak to jde dobře.

Poté patina štětcem barvami Polák patina a olejovky (suchý štětec). Zde je nevýhoda hladkého povrchu, vodou ředitelné barvy se hůře chytají...
Na patinu jsou tu jiní mistři, dalo by se s tím více vyhrát, ale já volil poměr čas kvalita, se kterým jsem takto spokojený. Až budu dělat další kolejiště, třeba se s tím více vyhraju

[Ivan]

Mám ještě na vás odborníky jeden dotaz. Jaký je rozdíl mezi popelovou a montážní jámou? Nemyslím ve funkci, ale spíše konstrukčně. V zásadě mi to připadá stejné, ale nějaký rozdíl tam asi bude, že?

[Zlámalík]

Díky za radu ohledně portálu!
Já nečetl a mezitím rozmrazil, ale dostal jsem se k podobnému řešení - sprej a na to akrylky. Olejovky si mne nějak nezískaly. Výsledek u mně ve vlákně.

[Ivan]

Kluci, poraďte prosím co se šturcy. Zatím je nemám dořešené, ale už je čas je dodělat, aby nám nepadaly loko a vozy na zem.
Ve stanici mám :
- nakladkova vylkladkova kolej, za.ni vede silnice
- kusa vedle depa se zbrojením
- vlečka fabrika (asi sklárna)
- vlečka lesních závodů s prekladistem dřeva, konci však u srázu nad potokem

Prošel jsem vlákno šturc ve 3 epoše, sice spousta fotek už zmizela, ale já si to víceméně pamatuji. Závěr je, že není z toho třeba dělat velkou vědu.

Část kolejí určitě zakončím jen hromadou materiálu a pražcem přes koleje. Mně jde spíš o to, zda to tak udělat jen někde nebo všude? Byly v takto malých lokalkovych stanicích vůbec šturcy že svařovaných kolejnic?
Nebo se povinně umisťovali třeba a nebezpečná místa, viz zakončení vlečky lesních závodů?


Díky
Asi to moc řeším, ale na druhou stranu mne to i zajímá

[Ivan]

KOLEJIVO TTf - finále

po prozkoumání různých zdrojů a fotek jsem se rozhodl k následujícím parametrům kolejiva drážky:

rozchod kolejí dle NEM 4.5 mm (i když při přepočtu to je to 5 mm, budu se držet normy, které se drží i Body a pan Malinovský). V oblouku možná rozšířím na 4.6-4.7 mm.

pražce 1x1mm, šířka 10 mm, osová vzdálenost 6mm (v oblouku i 5 mm)
štěrkové lože šířka 12mm, hloubka cca 1.6mm (ca 1 mm pod pražcem), N-kový štěrk

poloměr oblouku cca 90 mm (uvidím jak se vejde, terén je již zhruba daný)

Berte to samozřejmě s rezervou, jsem zvědav na vlastní realizaci, ono nějaký ten mm sem a tam bude těžko vidět.
---------
Jinak práce teď trochu postoupily, základní tvar krajiny je z 90% hotov, brzy se vrhnu na potok s vodopádem (pak sem dám nějakou fotku, to už bude aspoň trochu co ukazovatú a poté zřejmě pláň pro drážku 600mm. S pokládkou raději počkám až bude pojezd na BNE50, abych odladil případné problémy.

[Ivan]

Geometrie doladěna, podloží pro drážku TTf položeno. Oblouky mají poloměr 95 mm první, další 100mm. Nakonec jsem to vyřešil tak, že je ze dvou vrstev korku 3mm. Na překladišti bude vrch štěrkové lože (pražců) oproti kolejím 1435mm o 2 mm výše, aby to nebylo tak utopené a lépe se nakládalo . Možnost rampy jsem nakonec definitivně zavrhnul kvůli cíli mít drážku v jedné rovině. Na volné trati je drážka tedy 6mm nad překližkou, lehčeným tmelem to dorovnám tak, aby korek vykukoval jen cca 1mm nad okolní terén. Po zaštěrkování to bude tak akorád. Štěrk použiji zřejmě N-kový, i když se trochu bojím že i ten bude dost hrubý. Kdyžtak to trochu zjemním prachem, uvidím jak to bude vypadat.... ale to už předbíhám, pokládka kolejiva bude pokračovat až bude pojezd na BNE50, aby byla zaručena jízda.

Terén je nyní již prakticky připravený, následně budu pokračovat korytem potoka a rybníčkem.

[Zlámalík]

Proč chceš dávat enkový štěrk, když je to TT? Ta drážka má jen koleje blíž u sebe Já naopak pro TT pošilhávám po možnosti H0 štěrku, protože když se na to člověk podívá, vypadá to mnohem přirozeněji, než štěrk pro TT, kde se detaily slévají. Tohle je dioráma, co stavěl synek na výstavě v Pečkách, kde je pro TT použitý nějaký písek, co Labe dalo. A okem to vypadá naprosto dokonale, včetně toho rozlezlého lože do trávy okolo.

[Ivan]

Proč chceš dávat enkový štěrk, když je to TT? Ta drážka má jen koleje blíž u sebe Já naopak pro TT pošilhávám po možnosti H0 štěrku, protože když se na to člověk podívá, vypadá to mnohem přirozeněji, než štěrk pro TT, kde se detaily slévají. Tohle je dioráma, co stavěl synek na výstavě v Pečkách, kde je pro TT použitý nějaký písek, co Labe dalo. A okem to vypadá naprosto dokonale, včetně toho rozlezlého lože do trávy okolo.
]

Protože drážky se dávaly do jemnějšího materiálu, někde jsem, četl že snad i do písku, ale to bylo dle mého spíš jen v nějakém areálu. Sehnal jsem po letech knihu pana Bauera o drazkach, tak se na to někdy juknu, zda tam není nějaký popis. Ale stejně se spíš budu držet hesla, aby to oku labodilo.
Na překladišti bude drážka stejně částečně zasypana hlínou a jiným bordelem, tam ani štěrk moc nebude. Na volné trati ještě uvidím.
Dioramko syna vypadá hezky, ale zrovna já bych dal ten štěrk jemnější, kameny vypadají skoro na šířku pražce, může ale i fotka klamat.

[Zlámalík]

...drážky se dávaly do jemnějšího materiálu, někde jsem, četl že snad i do písku...

Aha, tak to pak jo, beru zpět.

Dioramko syna vypadá hezky, ale zrovna já bych dal ten štěrk jemnější, kameny vypadají skoro na šířku pražce, může ale i fotka klamat.

No neklame, některý ty "šutry" jsou fakt větší ale jak píšu, pohledu okem to lahodí. Taky jsem tomu nevěřil. Fotka modelu je už srovnávaná s fotkou reality a posuzuješ ji jinak.

[jafobe]

Dioramko syna vypadá hezky, ale zrovna já bych dal ten štěrk jemnější, kameny vypadají skoro na šířku pražce, může ale i fotka klamat.

No neklame, některý ty "šutry" jsou fakt větší ale jak píšu, pohledu okem to lahodí. Taky jsem tomu nevěřil. Fotka modelu je už srovnávaná s fotkou reality a posuzuješ ji jinak.

No jsou nepatrně větší... na nich by si i podbíječka vylámala zoubky... Je sice pravda že pokud by se to bralo podle reality musel by štěrk být o dost jemnější, takže by to skoro splývalo, ale to se dá trochu ošidit i namícháním dvou barev kamení nebo dvou velikostí, ale s velikostma to zase moc nepřehánět, pokud bude u spodku lože větší asi to bude rušit míň než kdyby bylo mezi pražci, Ale jako vše v modelařině je to o kompromisech, o tom co se staviteli líbí.

Tady je kousek reálu z letošní přestavby v Praze směrem k Berounu Asi jediné zo mám víc z boku kde to je líp vidět z toho co jsem našel v compu.

[hank]

K materiálu štěrkového lože. Na "normální", tj. veřejné dráze (včetně úzkorozchodné) a na nově zřizovaných vlečkách se dnes používá kamenivo frakce 32-63 mm. To ovšem neplatilo vždycky ani na veřejných drahách (některé soukromé společnosti jako třeba BCB byly nekvalitou svršku pověstné a po zestátnění většiny lokálek v r. 1925 se musel jejich svršek urychleně obnovovat), natož na všelijakých polních a lesních drážkách. Jak bylo řečeno, mohl se používat drobnější štěrk, škvára, popílek, někde dokonce i písek nebo hlína. To vše s patřičnými důsledky pro kvalitu svršku i jeho trvanlivost. Vymletá místa, "bláťáky", uvolněné pražce apod. byly na denním pořádku.

Používat v TT materiál určený pro H0 mi připadá nepatřičné. Naopak, tj. použít drobnější materiál než odpovídá měřítku, to bude v modelu bude vypadat úplně přirozeně, zvlášť když půjde o vlečku, nějaký zapomenutý šturc nebo úzkorozchodku.

[Ivan]

Díky znalejším situace za doplňení, budu se držet původního plánu.
Navíc jsem štěrk TT nevzal poprvé od Poláka, ale od mnitky. Líbil se mi na modulech co mají kluci od Brna. Ještě jsem ho nezkoušel, tak uvidím jak to bude vypadat po nasypaní. Vzít vysavač a dát jemnější je hned.
To ale ještě předbíhám, teď dodělávám terén a na řadě bude potok. Pak ještě natřít koleje, na to se už tolik netěším...

[Ivan]

U předchozích dioramat jsem pracoval s vodou od Poláka rovnou "naostro" a s výsledkem jsem byl spokojen. Ovšem kolejiště neberu vhodné k velkému testování a tak jsem se rozhodl, udělat pro jistotu nejdříve pokus s malým jednoduchým rybníčkem. Po zjištění možností padla volba vody na Modelscene a vodní efekt od Woodland scenic.
Tak jsme s klukem vzali kousek polystyrenu, vydlabali ho a povrch upravili tmely. Půlka byla vyplěna brousitelným tmelem na SDK a druhá půlka šlehaným tmelem one time na opravu omítek. Právě druhý z jmenovaných používám pro dotvarování terénu, je superlehký, dobře se s ním pracuje, jen není zcela tolik pevný, pruží. Otázka zněla, dát to i pod rybník?
Po zaschnutí tmelu přišel na řadu herkules, zasypaný hlínou a probarvení obyčejnými akrylkami od koh-i-nooru.
Do vody MS jsme oproti doporučení výrbce dali pigmenty Poláka, určené pro jeho vodu, co mi zbyly z dřívějška... Čtyřletý syn to samo trochu přehnal, ale to nevadí, jde mi hlavně o zjištění jak se s tím pracuje a pevnost výsledného výtvoru. Chvíli trvalo, než jsme pigmenty dobře rozmíchali, ale povedlo se a nalili vodu do rybníčku. Výsledek je vidět na první fotce. Pár bublinek bohužel zůstalo, ale není to nic hrozného. Z fotky vypadá, že voda zavzlínala hodně do břehů, ale to spíše bylo způsobeno neopatrnou manipulací . Nakonec to stejně zakryje zeleň (jsem zvyklý dávat ji až po vodě).

S tuhostí jsem spokojen, dal jsem tomu trohu zabrat a mačkal dílko v ruce palci co to šlo a nic neprasklo. Čili jsem s pokusným výsledkem spokojený. Na dno rybníka i koryto pokota stejně raději použiji tmel na SDK, je pevnější.
Pak jsem zkusmo na hladinu použil vodní efekt od WS, snaha byla vytořit drobné vlnky. Výsledek není extra, ale příště si na to vezmu měkčí štětec (než ten s dětské sady na malování za pár korun) a věřím, že výsledek splní očekávání. Také jsem zkusil naznačit základ vodopádu, na kolejišti bude jeden, možná dva. Uvidím, až dotvořím terén.

[Ivan]

Abych využil trochu času po večerech a jiných volných chvílí a nemusel vytahovat ze skříně kolejiště, začal jsem pracovat na výtopně, neboť vše potřebné je v jedné krabici hezky po ruce. Pan Barták k Rokytnici ZVKČ nedodává prohlížecí jámu, jako základ jsem použil tedy jámu od Igry. Snažil jsem se přijít na to, jak jsou kolejnice nad jámou ukotvené a jak to vlastně vůbec do výtopny zapasovat. Pak jsem podle plánku jámy od hanka (velmi mu děkuji) a mnohých fotek modelových i skutečných zjistil, že jáma od Igry je moc široká! Jámy mají většinou vnitřní rozměr 1m, což je v TT 8mm. Nebudu pátrat po tom, co k tomu Igru vedlo... Vzal jsem skalpel a jámu o cca 3mm zúžil. Dle fotek jsou kolejnice podkladnicemi uchyceny buď do podélného trámu, nebo do kamenných bloků (Jaroměř). Rozhodl jsem se pro bloky (mezi námi, ono to stejně vidět nebude ). Ze zbytku rámečku jsem tedy nalepil na jámu ještě obvod z kamenných bloků. V základu na výtopnu má pan Barták výřez v šíři kolejového lože. Výřez jsem tedy zúžil - vylepil zbytkem kartonu na šíři kamenných bloků na jámě. Vzniklou škvíru jsem zatmelil a nastříkal celý základ základovkou. Až se následně dodělá finální nátěr podlahy a parina, nebude to vůbec vidět. PZ fotek těžko poznat jak reálně podlaha vypadala, ale představuji si to jako zaprášený beton s černými fleky od oleje, sazí atd... prostě tmavý bordel



zúžení jámy



zúžení výřezu základu výtopny



spasované do sebe.

Jáma by měla být trošku kratší (5-8 mm), ale s tím jsem se už fakt nechtěl dělat