Zlámalík píše:Však ani James neřeší přípojné tratě, často to šikovně zamaskuje. Proč neudělat třeba poslední dvě výhybky stanice s tím, že trať jde bokem a ztvárnit jen tu vlečku?
No a přesně vo tom to je. Viz Jamesova papírna Auchmuty, kde je vidět jenom kus páteřní koleje vlečkového systému, jejíž konec ve šturcu slouží i jako výtažná kolej, a úvratí odbočující kolej do fabriky, jejíž viditelná část končí před vraty fabriky. Takže vlastní vlečka včetně továrních budov je mimo scénu. A co je to za fabriku, to se vlastně zjistí jenom podle typů vagónů, které se na vlečku/z vlečky přistavují/odvážejí. Vizte tady: viewtopic.php?f=51&t=7183&p=334226&hilit=auchmuty#p334226. Nebo Pont-y-Dulais: https://www.youtube.com/watch?v=g_awIi3K6HA. Tam je na scéně výtažná kolej ve šturcu a kolej s remízou. Lok. přistavuje vagóny s uhlím na pomyslnou vlečkovou váhu, která je spolu s celým zbytkem vlečky také mimo scénu.
Už jsem to tu psal víckrát, ale obávám se, že to někteří pořád nechápou: To, co J.H. dělá a propaguje, je v podstatě divadlo, se vším, co k tomu patří a co je obsahem toho pojmu. Na divadle si přece divák taky musí většinu věcí představit a domyslet. A je věcí autora a scénáristy, aby do titulních rolí zvolili vhodné protagonisty a vložili jim do rolí způsob, jak to divákovi předložit, věcí režiséra, aby to zpracoval prostředky vlastními divadlu a ztvárnitelnými hereckým projevem, věcí scénografa, aby to doplnil příslušnými vychytávkami své profese, věcí protagonisty, aby to pochopil a divákovi předložil tak, jak mu to napsali a zároveň divák pochopil a věcí diváka, aby se na to soustředil a představil si to a aby to byl taky schopen a ochoten pochopit. (Akorát že ty hlavní role nehrají živí herci, ale různé náležitosti kolejiště a provozu na něm: Lokomotiva, vlak, ale i pozemní nebo inženýrská stavba, případně dokonce vegetace, krajinný prvek nebo uspořádání celého viditelného výseku krajiny. Například na Paxton Road - vizte zde: https://www.youtube.com/watch?v=jfmNQf22WoM - je jedním z protagonistů křivý dub-veterán.) Když se divadelní představení odehrává třeba v širé krajině nebo ve velkoměstě, tak na scéně taky stačí pár náznaků toho prostředí - ono totiž divadelníkům nic jiného nezbývá. Výhodou stavitele kolejiště je, že všechny ty profese jsou soustředěny v jedné osobě, která je často sama sobě i divákem. Problém pak často vzniká už tam, kde je divákem někdo jiný - třeba kolega z klubu nebo návštěvník výstavy. Však si taky Jim někde povzdechl, že když už se ho diváci ptají, tak na materiály, postupy a další technické věci, ale už méně nebo vůbec, co tím chtěl říct, jakou svou vzpomínku ztvárnit nebo jaký pocit v divákovi navodit apod.
A ještě jednu věc: J.H. často používá pojmu mindfulness. V tomto kontextu to znamená něco jako pečlivá pozornost a všímavost, dokonalé vědomé soustředění, stav blízký meditaci. Na takovém kolejišti jako je ten Pont-y-Dulais jemu samotnému stačí třeba jenom 10 minut mindful provozu, aby se po pracovním dni zklidnil a dosáhl stavu vnitřní pohody a vyrovnanosti.
. Hlavně, že jsem dostal výzvu.