Re: Micro kolajiska I
Napsal: ned 18 lis, 2012 6:03 pm
Rudolf: Dík za odkaz.
Ano, ta historie je vlastně mnohem starší, první "kolejiště do kufru" vzniklo už v roce 1926 a v roce 1978 britský modelář a železničář Alan Wright (1926 - 2005) vymyslel pod tlakem nutnosti rychle něco připravit na výstavu "Inglenook sidings", což se překládá blbě, ale inglenook (čti inglnůk) je kout za krbem u komína v klasickém anglickém domě a siding (sajding) bych přeložil nejspíš jako šturc, ve smyslu odstavných kusých kolejí na vlečce. Wikipedia už dokonce inglenook uvádí jako terminus technicus železničně-modelářské hantýrky. Klasický inglenook má jednu hlavní kolej a dvě výhybky se dvěma šturcy. (Viz ten Rudolfův odkaz http://www.wymann.info/ShuntingPuzzles/index.html) A to je vše - žádné skryté nádraží, nic dalšího. Jako minimální rozumný rozměr se uvádí 4 x 1 stopa, tj. cca 120x30 cm, což není dáno ani tak modelovým měřítkem jako spíš rozměrem toho historicky úplně prvního inglenooka. (Někteří to stavějí i ve velikosti 1, tj. 1:32). Jezdit se dá opravdu jako při posunu jen sem a tam, ale vtip klasického inglenooku je v tom, že máte 8 vozů náhodně rozstrkaných v těch dvou šturcech (abyste nešli přes námezník, tak jich je obyčejně 5+3 - možných kombinací, jak mohou být seřazeny, je potom 40 320 ) a úkolem je 5 vybraných vozů seřadit na tu hlavní kolej v daném pořadí 1. - 5. (BTW, některé psychologické testy inteligence vedoucích pracovníků - nejen u dráhy - obsahují i tuto úlohu. I ti největší ředitelé zeměkoule se u ní většinou nemóresně potí )
A ty Arendtovy stránky už jsou "jen" nekonečné variace nejen na téma inglenook. Oblíbeným tématem je např. kolejiště v krabici od pizzy formátu 33x33 cm, z toho si odvoďte, pro jaké velikosti je tento námět použitelný. Atd., fantazii se meze nekladou.
Edit: Ono už to tu někde je... Než jsem tohle dopsal, už je tu odkaz na původní téma. Sorry. Jak jsem psal jinde, dlouho jsem tu nebyl.
zdraví
hank
Ano, ta historie je vlastně mnohem starší, první "kolejiště do kufru" vzniklo už v roce 1926 a v roce 1978 britský modelář a železničář Alan Wright (1926 - 2005) vymyslel pod tlakem nutnosti rychle něco připravit na výstavu "Inglenook sidings", což se překládá blbě, ale inglenook (čti inglnůk) je kout za krbem u komína v klasickém anglickém domě a siding (sajding) bych přeložil nejspíš jako šturc, ve smyslu odstavných kusých kolejí na vlečce. Wikipedia už dokonce inglenook uvádí jako terminus technicus železničně-modelářské hantýrky. Klasický inglenook má jednu hlavní kolej a dvě výhybky se dvěma šturcy. (Viz ten Rudolfův odkaz http://www.wymann.info/ShuntingPuzzles/index.html) A to je vše - žádné skryté nádraží, nic dalšího. Jako minimální rozumný rozměr se uvádí 4 x 1 stopa, tj. cca 120x30 cm, což není dáno ani tak modelovým měřítkem jako spíš rozměrem toho historicky úplně prvního inglenooka. (Někteří to stavějí i ve velikosti 1, tj. 1:32). Jezdit se dá opravdu jako při posunu jen sem a tam, ale vtip klasického inglenooku je v tom, že máte 8 vozů náhodně rozstrkaných v těch dvou šturcech (abyste nešli přes námezník, tak jich je obyčejně 5+3 - možných kombinací, jak mohou být seřazeny, je potom 40 320 ) a úkolem je 5 vybraných vozů seřadit na tu hlavní kolej v daném pořadí 1. - 5. (BTW, některé psychologické testy inteligence vedoucích pracovníků - nejen u dráhy - obsahují i tuto úlohu. I ti největší ředitelé zeměkoule se u ní většinou nemóresně potí )
A ty Arendtovy stránky už jsou "jen" nekonečné variace nejen na téma inglenook. Oblíbeným tématem je např. kolejiště v krabici od pizzy formátu 33x33 cm, z toho si odvoďte, pro jaké velikosti je tento námět použitelný. Atd., fantazii se meze nekladou.
Edit: Ono už to tu někde je... Než jsem tohle dopsal, už je tu odkaz na původní téma. Sorry. Jak jsem psal jinde, dlouho jsem tu nebyl.
zdraví
hank