Stránka 2 z 4

Re: DIORÁMA

PříspěvekNapsal: pát 05 dub, 2019 4:56 pm
od milan ferdián
Nikdo z vás ani já jsem si nevzpoměl na toto téma,které sem též patří :wink: .
Milan

Re: DIORÁMA

PříspěvekNapsal: ned 28 dub, 2019 4:24 pm
od hank
Aby to tady úplně neusnulo:

V časopisu MIBA 6/2003 na str. 22 a dalších je námět na toto funkční dioráma v TT na téma malé strojové stanice pro parní provoz ve II. nebo III. epoše.

diorama_hajc_TT.jpg


Jeden ze čtenářů MIBA si na ploše 80x50 cm postavil plně funkční dioráma s téměř mikroskopickými detaily. V remíze s odnímatelnou střechou je jednoduché dílenské vybavení, pomocí servomotorů se otevírají vrata remízy a lze otáčet rameny zauhlovacího i vodního jeřábu, funkční a ovládané servy jsou výhybka i vjezdové návěstidlo na traťové koleji. Nechybí vnější ani vnitřní osvětlení, takže dioráma lze provozovat i potmě. Ve šturcu vedle remízy stojí sněhový pluh namontovaný na vyřazeném tendru od parní lokomotivy. Objekt vedle výhybky je trafostanice, za šturcem je plechová bouda na hořlaviny, vedle vodního jeřábu stojí koš na koks, popelová jáma je proti předpisům hned vedle figur, další - prohlídkový - kanál je v remíze. U vjezdového návěstidla je typicky německá budka z vlnitého plechu se stanovištěm traťového telefonu. Toť vše. Pozemní stavby jsou autorovy vlastní úpravy továrních modelů. Na věci mě především zaujalo, že modelář - zřejmě neúnavný a nekonečně trpělivý hračička :D - se i v této velikosti vyřádil se spoustou funkčních detailů. Článek se jmenuje Obhajoba TT a autor Torsten Nitz v něm říká, že se chtěl pokusit dokázat, kam až lze v TT zajít, pokud jde o detaily, které jinak údajně mají být výsadou větších modelových velikostí.

Není snad nutno zdůrazňovat, že toto téma lze snadno počeštit.

Nechci sem článek dávat celý, abych neporušil autorská práva. Kdybyste někdo potřebovali, napište mi SZ. Zájemcům můžu poslat jeho kopii - je to 7 stran v němčině včetně spousty fotek - e-mailem.

Re: DIORÁMA

PříspěvekNapsal: úte 30 dub, 2019 2:17 pm
od hank
Další zajímavý námět na provozní dioráma nebo segment kolejiště nebo minikolejiště - posuďte sami, kam to patří - jsem našel v časopisu MIBA v čísle 10 z roku 2012 na str. 46 a následujících. Tedy s jednou výhradou: Využívá segmentové točny, což je prvek, který se bohužel v našem prostředí nikdy nevyskytoval. Nicméně jestli se někdo zabývá stavbou kolejišť podle německých vzorů, nabízí se mu velice úsporné kolejiště i v H0. To, co je na následujících obrázcích, se totiž vešlo v H0 na plochu 100x40 cm, a to už třeba bude stát někomu za úvahu i v Čechii nebo na Slovači. Způsoby, jak tuto roztomilou maličkost počeštit/poslovenštit, jistě vymyslíte sami.

Skica původního návrhu odvozená redukcí skutečné provozní situace v žst Klütz (stanice byla opuštěna začátkem 90. let, v roce 2006 byla trať demontována a v letech 2012 - 14 částečně obnovena jako 600 mm turistická úzkorozchodka) vypadala takhle:

skica_kluetz.jpg


Stavitel si doplnil remízu:

kluetz_let_pohled.jpg


Z tohoto "leteckého" pohledu vyplývá, jaké asi taková stanice bude mít provozní možnosti. Uspořádání a provozní využití kolejí mi připomíná nz Mochov, kde je hlavní kolej manipulační a vedlejší kolej dopravní. (Překládat popisy objektů v obrázcích snad není nutno...)

A pro potěšení oka i ducha ještě 3D-obrázek:

kluetz_3D.jpg


Pro umožnění plného provozu je samozřejmě nutno doplnit skryté nádraží neboli fiddleyard.

Kdyby někdo potřeboval fotografie skutečného kolejiště a/nebo plný text článku, napište mi SZ.

Zbývá snad jen dodat, že segmentové točny se servopohony v různých délkách vyrábějí v H0 např. Noch a Faller, v TT HAPO (prodává MBS Sebnitz), a vesměs bývají hříšně drahé - řádově stovky €... :(

Dalších komentářů jistě netřeba. :wink:

Re: DIORÁMA

PříspěvekNapsal: úte 30 dub, 2019 3:43 pm
od Vladimír_B
Segmentovou točnu z předlitavského klobouku sice nevytáhnu, ale točnu místo zhlaví bych měl - ve Vrskmani na nádražíčku místní dráhy (uhelné a řepné magistrály :D ) z Počerad.
Další možností je místo segmentovky použít přesuvnu, nějaký důvod bych si jistě vymyslel. :D Když tak přemýšlím nad tou segmentovkou, tak ona vlastně nemůže být balanční jako naše točny...
hank píše:bývají hříšně drahé
...a v Čechách by to někdo (příp. si to) samo domo nevyrobil, resp. nevymodelařil?

Re: DIORÁMA

PříspěvekNapsal: stř 01 kvě, 2019 8:19 am
od fulda
Vladimír_B píše:
hank píše:bývají hříšně drahé
...a v Čechách by to někdo (příp. si to) samo domo nevyrobil, resp. nevymodelařil?

Chlapci nám stárnou. Na mojem webu, na Honzovo webu, tady na diskuzi...

Re: DIORÁMA

PříspěvekNapsal: stř 01 kvě, 2019 12:49 pm
od hank
fulda: Máš prosím na Honzu Hlaváčka nějaký e-mail? Nebo pod jakým nickem (jestli vůbec) chodí sem? Chtěl bych na něj jiný kontakt než na jeho webové stránky. V článku o segmentové točně píše, že ji Němci měli v některých sudetských stanicích v době, kdy tam šafářovali. Zajímá mě hlavně jeho zmínka o Josefově Dole.

Re: DIORÁMA

PříspěvekNapsal: stř 01 kvě, 2019 4:22 pm
od fulda
Mail na Honzu není žádné tajemství, na stránce vlevo nahoře je "Bona Mente" a na jeho konci je email.
Myslel jsem, že jste si někdy psali, když vytvářeli knihu "Historie železnice na německém území"

Re: DIORÁMA

PříspěvekNapsal: stř 01 kvě, 2019 4:51 pm
od hank
fulda: Děkuji. :wink:

Re: DIORÁMA

PříspěvekNapsal: stř 01 kvě, 2019 9:12 pm
od Vladimír_B
Pěkné, pěkné, jen co je na té točně divného? Ta boudička (a tedy i skutečný pohon) by měla být na opačném konci, v nejširším místě bazénu...
Další německou specialitou byla segmentová točna s otáčením 240° https://www.tapatalk.com/groups/germanr ... t5496.html příp. Bebra
A asi v USA měli segmentovou s čepem uprostřed https://www.pinterest.at/davidd2081/segment-turntable/
...a teď jsem ještě našel malou segmentovku s otáčením 90°. Ta by se hodila jistě do malého průmyslového dioramatu kdesi v českém pohraničí. Místní průmyslníci radši nakupovali v Reichu, než v Rakousku...

Re: DIORÁMA

PříspěvekNapsal: čtv 02 kvě, 2019 5:57 pm
od Rocky_MK
Segmentová točna se dá velmi snadno vyrobit z CD. Pokud člověk není moc náročný a do takového pidikolejišťka se mu nechce investovat majetek, je to ideální řešení.
https://rockymk.rajce.idnes.cz/junkyard ... .59.11.jpg

Re: DIORÁMA

PříspěvekNapsal: stř 08 kvě, 2019 12:11 pm
od milan ferdián
Že by náhoda?Modulové provedení MiniMax H0/1:87.
Milan

Re: DIORÁMA

PříspěvekNapsal: stř 08 kvě, 2019 2:45 pm
od milan ferdián
Vladimír_B píše:Segmentovou točnu z předlitavského klobouku sice nevytáhnu, ale točnu místo zhlaví bych měl - ve Vrskmani na nádražíčku místní dráhy (uhelné a řepné magistrály :D ) z Počerad.

Trefa do černého. :!:
zdroj Železničář https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/his ... 25/24,0,,/
citace:
"Mimochodem, lokálka ve Vrskmani měla své samostatné nádraží o čtyřech kolejích a spojku do paralelně ležícího „velkého“ nádraží. Všechny koleje byly výjimečně ukončeny podle německého vzo­ru nikoli zhlavím s výhybkami, ale točnou."
Milan

Re: DIORÁMA

PříspěvekNapsal: stř 08 kvě, 2019 3:25 pm
od milan ferdián
Zdroj Svět železnice velké a malé 64-65/2017
Časová linie točny jako zhlaví v samostatném nádraží Vrksmaň (lolkálka):
1898
koleje III,I,II (13,11,9,) zaústěny do točny/průměr 14,7 m
kolej IV (7) propojena dvěma kolejovými spojky s kolejí 5
1948
koleje 11,9 zaústěny do točny
koleje 7 dopravní propojena jednou kolejovou spojkou a výhybkou s kolejí 5
1970 cca
9 kusá
7 dopravní napojena na kolej 5

Pro modeláře se nabízí neobvyklé řešení,aspoň té částí s točnou.Spojovací kolej na velké nádraží povedeme jako pomyslně.Ikdyž ve Vrskmaněch nebyla lokomotivní remíza,klidně bych ji na točnu napojil.Lokálka měla svou staniční budovu,skladiště,volná skládka a záchody.

Milan

Re: DIORÁMA

PříspěvekNapsal: čtv 09 kvě, 2019 9:31 am
od Vladimír_B
A co ten Josefův důl? Byla před výtopnou točna a výhybka, nebo jen točna? Do níž byly napojeny dvě staniční koleje, kolej do vrat a do sklárny?

Re: DIORÁMA

PříspěvekNapsal: čtv 09 kvě, 2019 11:28 am
od milan ferdián
Vladimír_B píše:A co ten Josefův důl? Byla před výtopnou točna a výhybka, nebo jen točna? Do níž byly napojeny dvě staniční koleje, kolej do vrat a do sklárny?

Kolejová spojka --- točna 6,5 m ---remíza
točna -- kolej do vrat remízy/druhá kolej paprsek do sklárny
Poznámka:
Vedle remízy byla kusá kolej,proto píší kolejová spojka V4-V6.Ex skladiště 6,2 x 16,0 m/rampa 8,0 x 10,0 m bylo úplně na začátku stanice koleje 3.
Drážní stavby ve stanici
---rampa/skladiště---volná skládka---záchody---veranda/výpravní budova---kůlna ??? u V5----točna---remíza s přístavkem---
Milan