Stanin: Ten tvůj kámoš v tom má hokej.
Podle německých vzorů byly na našem území postaveny budovy v "Prajsku" (=na Hlučínsku, které se stalo součástí ČSR na základě versailleské dohody až v r. 1920), dále na trati Liberec - Žitava (která byla od svého vybudování v r. 1859 až do r. 1945 kompletně německým majetkem, nejdříve soukromým, od r. 1905 saským, následně říšskoněmeckým, tzn. že za 1. čs. republiky stále byla ve státním německém vlastnictví!), na Frýdlantských okresních drahách (které budovala soukromá německá firma pode svých projektů a které vlastnil až do slavného krachu FOD a jejich postátnění ve 30. letech německý soukromý kapitál). S Rynolticemi (Ústecko-teplická dráha) a Dubím (Pražsko-duchcovská dráha) jako typicky německými vzory nesouhlasím, ty se nijak z obvyklých c.a k. normálií nevymykaly. Historie tratí na Chebsku byla složitá, snad stačí říct, že v bavorském a od r. 1920 německém vlastnictví byla trať Cheb - Aš na českém území, zatímco úsek Aš - Adorf vlastnilo Rakousko-Uhersko a v l. 1918 - 1938 Československo, a to i na saském území, takže ani Hranice v Čechách nejsou německá, ale rakouská architektura, zatímco Aš kupodivu německá.
Vizuálně asi typicky "nejněmečtější" jsou ty budovy na Hlučínsku (Kravaře, Dolní Benešov, Hlučín, Chuchelná). Klasicistní architektura v Machníně, Chrastavě a Hrádku nad Nisou se zásadně stylově neliší od podobných budov pardubicko-liberecké dráhy vystavěných před rokem 1860, stylově se liší budova v Chotyni z r. 1920, která připomíná to, čemu se v Rakousku říkalo "Heimatstil", ale ani tu bych neoznačil za typicky německou. No a lokálkové budovy na FOD se nepodobají ničemu tehdy v Rakousku obvyklému, takže jestli někdo chce stavět českou lokálku s německými budovami, asi bych mu poradil takové vzory jako Hejnice, Bílý Potok pod Smrkem, Dolní i Horní Řasnice, Nové Město pod Smrkem, Dětřichov u Frýdlantu, Kunratice u Frýdlantu.
A možná bych ještě připomněl Střeň a Hevlín, obě secesní budovy vystavěné pohrobky StEG po roce 1910, ale tehdy se tomu říkalo v německy mluvících zemích Jugendstil a nejsem si úplně jistý, jestli se dá secese nějak "národnostně" charakterizovat. Pocit německých vlivů z obou budov mám, ale je to pocit, takže to asi není nutno brát příliš vážně. Nicméně když si vedle sebe položím obrázky obou budov a některých drážních budov německých, jistá slohová podobnost je zřejmá.
Edit: A jestli jde o "zdůvodnění" provozu německých vozidel na českém území do větší hloubky než do přechodových stanic v období 1918 - 38, tak v úvahu přicházejí úseky Bad Schandau - Děčín, Žitava - Liberec a Chebsko. Snad jsem na nic nezapomněl.
Edit 2: Zapomněl. Na německé varnsdorfské peáže, což je taky kapitola sama pro sebe, ale o ní vím dost málo, takže třeba se tu najde lepší znalec.